Rider - recenze

Rider je další z řady japonských volně dostupných her. Jedná se vlastně o jednoduchý simulátor, v němž bude vaším úkolem přepravovat zásilky v japonském velkoměstě pomocí skútrů a motorek. Po dvoj-kliknutí na spouštěcí soubor na vás vybafne okno, kterému asi mnoho rozumět nebudete. Přesto se dá pochopit, že je zde napsáno cosi o programu, několik možností nastavení grafiky a odkazy, vedoucí k výrobcům hry. Pakliže ovšem nehodláte testovat své znalosti japonštiny, budou vás zajímat toliko dvě tlačítka v pravém dolním rohu okna: tlačítko se značkou zákazu vjezdu zavírá spouštěcí okno hry, tlačítko s obrázkem motorky ji naopak spouští. Po spuštění hry se objeví obrazovka s dalšími volbami. Pochopitelně v japonštině. První tlačítko zleva ukazuje tabulku nejlepších výsledků, zkrátka highscore. Druhé tlačítko vás přesune k dalšímu nastavování - soudě podle praxe, má to co dělat s obtížností hry. Druhé tlačítko zprava spustí samotnou jízdu a konečně tlačítko napravo vás vrátí do windows. Ještě předtím, než usednete za řidítka vám hra dá vybrat, co chcete řídit. Vaše možnosti výběru jsou přímo úměrné množství úspěšně dovezených zásilek, takže do začátku máte pouze jeden nepříliš svižný skútr. Teprve později se vám motocyklový park rozrůstá o silnější a výrazně rychlejší vozítka. Celá jízda se trochu nezvykle ovládá myší. Zní to na první poslech podivně, stejně tak to i vypadá, ale jde víceméně o zvyk. Při cestě za odevzdáním zásilky budete mít tři protivníky. V prvé řadě čas. Jeho množství závisí na délce trasy a typu stroje, který řídíte. Zpravidla nemá zrovna šibeniční hodnoty, ale courat byste se rozhodně neměli. Za druhé doprava. Jak to tak ve velkoměstech bývá, ulice jsou od rána plné aut, která nemají na práci nic lepšího, než vás brzdit, omezovat, ohrožovat a vůbec život pěkně znepříjemňovat. Tu a tam před vámi spadnou i závory a vy musíte čekat, než projede vlak. A konečně za třetí policie. Uniformovaní strážníci obvykle postávají u křižovatek, nebo si hoví na lavičce, a kupodivu špatně snášejí, když projedete křižovatku na červenou nebo překročíte rychlost. To se pak hra přeruší, objeví se nečitelný nápis (zřejmě o tom, že jste právě dostali pokutu) a vy se musíte znovu rozjet od kraje chodníku. Jízda je částečně usnadněna tím, že vaše motorka sama od sebe vybírá zatáčky, takže vám přísluší vlastně jen manévrování v hustém provozu, kdy je třeba přejíždět z jednoho jízdního pruhu do druhého. Mimoto trasy nemají žádné odbočky, jedete stále rovně. Obojí má přirozeně své stinné stránky. V prvém případě vás chování motorky občas může překvapit a zhatit vám vaše manévry, druhý s sebou přináší mírný pocit stereotypu, který se zvětšuje s počtem naježděných kilometrů. Od grafiky nelze při velikosti hry čekat zázraky. Při pohledu na chodce, sprintujícího stylem pštrosa po přechodu, se úsměvu neubráníte. Na druhou stranu každá motorka má navíc svá vlastní řidítka a budíky, což připočítávám hře k dobru. Zvuk se omezuje na vrnění vašeho motoru a poněkud stereotypní hudbu. Závěrem: Rider je dobrou oddechovou simulací pro případ, že právě potřebujete své pracovní úsilí na několik minut vypnout a věnovat se něčemu nenáročnému.