Resistance 3 - recenze

Série Resistance má za sebou dlouhou cestu, kterou započala dnem nástupu PS3 na trh. Po téměř pěti letech můžeme mluvit o trilogii, která nemá celkem jednoznačnou identitu. Mnohé prvky ve hře se měnili a třetí díl je důkazem, že Insomniac si stále nebyl jist, jakým směrem se chce vlastně ubrat a co vlastně fanoušky série nadchne nejvíce. Naštěstí, třetí Resistance je vysoce kvalitní kousek, který i navzdory změnám si mnozí z vás zamilují.

Předtím, než se začnu věnovat Resistance 3, dovolte mi připomenout příběh předešlých her (kdo jich ještě nehrál, ať přeskočí tento odstavec, protože bude plný spoilerů). V alternativní minulosti se nečekaně začala šířit nákaza v podobě mimozemské rasy zvané Chimera. Ta byla velice nemilosrdná, vraždila lidi po miliónech anebo jich infikovala chimerským virem. Během krátké chvíle tento nepřítel ovládl většinu Evropy bez toho, aby kdokoliv cokoliv zmohl. Poslední evropskou baštou se stala Británie, které přišli na pomoc Američané. Mezi nimi byla i hlavní postava Nathan Hale, který jako jediný byl schopen se probrat po infikování virem a dále ničit nepřítele. Ať se však rezistence snažila sebevíc, Británie nakonec padla a konflikt se v druhém díle přesunul na území Spojených států. Hale se přidal k speciálnímu odboji, který se pokusil odzbrojit Chimeru zničením její invazivní technologie. Bohužel, hlavní hrdina se nestihl efektivně léčit, aby zpomalil průběh své infekce a tak na konci druhého dílu se stal jedním z nepřátel a musel zemřít. Novým hlavním hrdinem se stává Hale-ův popravčí.

Třetí Resistance, válka se pořad vyvíjí v neprospěch lidstva. Lidi byli zahnáni do úkrytu a jsou loveni jako zvěř. Nyní už existuje lék, který znemožňuje transformaci člověka na Chimeru, avšak počty nepřítele se dramaticky zvýšili a drtivá většina světa chce lidi vyhubit. Aby toho nebylo málo, Chimera svou novou technologii ničí svět, díky čemuž teplota klesá a lidstvo tak nemá velkou šanci na přežití. Tento nehostinný svět volá po zrodě nového hrdiny, kterým je Joseph Capelli.

Na první pohled je Resistance 3 jednou z graficky nejpřitažlivějších her, jaké si na PS3 můžete zahrát. Uchvátí vás nejenom vzhledem postav či prostředím, ale také počasím, které zanechává kapky vody na obrazovce, fouká vám sníh do očí nebo jednoduše fouká listí sem a tam. Navzdory podstatně lepšímu grafickému zpracování se hra hýbe velice dobře a zvládá i boje s velikým počtem nepřátel, nebo boje s gigantickými bossy. Hra navíc podporuje 3D zobrazení, takže ti z vás, kteří mají 3D televizi, si krásy hry užijí o to více. To vše je možné sdílet s kamarádem, jelikož i kampaň je možné hrát jak v režimu split-screen, tak i online. To však není to jediné, co se v sérii změnilo. Pokud jste hráli předešlé díly, jistě si vzpomenete na systém zdraví, které využívali. První hra přišla se starým klasickým systémem sbírání lékárniček, co se v zásadě považuje za podstatně větší výzvu, ale vzhledem na trendy ve FPS žánru, Resistance 2 od toho upustil. Namísto toho se postava léčila automaticky, ale evidentně, fanoušci se změnou nebyli spokojeni a tak se opět vracíme k lékárničkám. Je proto hra těžší?

Základním problémem se starým systém léčení bylo, že jste mohli hrát excelentně, ale stačilo, aby se jeden z nepřátel zapomněl kdesi v úkrytu, napálil vás do zad a po nejbližší lékárničku jste museli hrát s minimálním zdraví. Naštěstí Resistance 3 je v tomto příznivější a při každé akčnější pasáži je dostatek možností na doplnění zdraví. Navíc vždy, když se vaše zdraví radikálně zhorší, zaplní se obrazovka krví a dá vám tím najevo, že se musíte více šetřit, pokud nechcete zemřít. To mi kupříkladu v Bioshocku vždy chybělo. V multiplayeru se tento nápad však dostatečně dobře realizovat nedal, proto tam můžete počítat s automatickým léčením. Jedinou větší nevýhodou lékárniček je nekonečná frustrace a i když Resistance 3 v zásadě není těžkou hrou, několik málo kapitol před koncem se na vyšších úrovních může stát noční můrou. Hra totiž sice nemá krycí systém, ale i navzdory tomu jsou nepřátele až k vzteku přesní, což naštěstí je problémem až před koncem hry a i to jenom ve vybraných pasážích.

Jak jsem už jednou vzpomínal, svět se výrazně změnil. S rozšiřováním území v prospěch nepřítele se vyvinuli nové zbraně, nastal však také jev, se kterým ani Chimera nepočítala. Mnohé z kreatur zdivočeli, obývají planetu a žijí jako divá zvěř, co částečně mění i způsob boje. Pokud se divá a vyspělá Chimera utkají na bitevním poli, můžete počítat s tím, že si vás nepřítel bude o cosi méně všímat. Hodí se to hlavně v momentech, kdy se potřebujete jenom rychle dostat z bodu A do bodu B, když potřebuje věnovat pozornost jinému úkolu, než je ničení soupeře, nebo zkrátka když nemáte dostatek munice. Poslední zmíněný problém nenastává příliš často, protože můžete nosit při sobě všechny zbraně, jaké jste kdy našli. Když už je řeč o zbraních, už celkem tradičně můžete očekávat drobné změny. Kromě nového dizajnu starých známých zbraní, nebo fungl nový kousků jsme se dočkali změn ve funkci některých dosavadních zbraních. Kupříkladu sniperka Dead Eye již nedokáže sekundárním režimem zpomalit čas, namísto toho však zvládá jediným výbojem zničit nepřítele. Pozitivem taktéž je, že každá zbraň se používáním sama upgrade-uje, co v praxi znamená, že vaše nejoblíbenější kousky budou ještě ničivější. Z novinek bych rád vyzdvihl Atomizer – který rozloží nepřítele na atomy, nebo vytvoří černou díru a vcucne každého, kdo vám stojí v cestě, nebo například Mutator, kterým nainfikujete soupeře Chimérskym virem a ten v zápětí zemře a přemění se na nebezpečnou kopu infekce (ta v případě kontaktu může poškodit i ostatní soupeře). Stručně řečeno, staré kousky jsou i nadále skvělé a nové zbraně také rozhodně potěší.

Fanoušky série bude nepochybně zajímat, v čem je Resistance 3 podobný svým dvěma předchůdcům. Jak jsem se už zmínil, ve hře najdete mnoho starých známých zbraní a nepřátel, avšak atmosféra je podstatně temnější a plná zajímavých skriptů. Návrat hlásí i boje s monstrózními bossy, kteří zabírají více než půl obrazovky. Tentokrát však máte z boje s nimi omnoho lepší pocit. Tedy zatímco jsem si v Resistance 2 připadal, jako bych, jsem chodil s jednou požadovanou zbraní sem a tam a tlačítkem střelby jenom spouštěl připravené skripty, v třetím dílu mám skutečně pocit, že bojuju s hrozným netvorem vlastními silami. V mnoha směrech se však Resistance 3 oproti předchůdcům změnil. Díky tomu jsem si v některých momentech singleplayeru připadal, jako bych hrál úplně jinou hru, ale to vnímám spíš jako pozitivum, protože to udržuje hráče v napětí a odbourává stereotyp. Jediné, co může trochu kazit zážitek, jsou občasné bugy, které někdy dokážou znemožnit dohrání pasáže. Bohudík za checkpointy.

To, co bude především majitele druhého dílu série zajímat, je samozřejmě multiplayer. Tady mám opravdu velice špatnou zprávu, jelikož hra o 60 hráčích je beznadějně pryč, stejně tak i populární kooperativní mód. Namísto toho můžete hrát na menších mapách o 16-ti hráčích a tp v jednom z několika herních módů. Kromě standardních Deathmatch, Team Deathmatch nebo Capture the Flag si Insomniac pro hráče připravil módy Breach a Chain Reaction. V Breach se útočící tým snaží zničit reaktor souperů dřív, než si vyčerpá počet respawnů. Logicky druhá strana se bude snažit vzpomínaný reaktor bránit. Chain Reaction zas vyžaduje kradení pozic, kde se jedna strana musí pozice brát a druhá je bránit. Multiplayer se v zásadě hýbe velmi dobře, až na několik lidí, kteří zřejmě kvůli pomalému připojení viditelně lagovali. Akce je díky rozměrům mapy velice dynamická a tudíž i zábavná. Za úspěchy ve hře dostáváte různá ocenění a zkušeností body, které vám otevírají cestu k novým zbraním a schopnostem. Každí z hráčů může mít při sobě dvě speciální schopnosti, které se časem sami dobíjejí a tím se otevírají na použití. Díky nim si můžete vytvořit duplikát své osoby a tak zmást nepřítele, kteří nevědí kam střílet, respawnovat si náboje nebo kupříkladu použít speciální vidění, na identifikaci nepřátel. Když se vám podaří zneškodnit několik soupeřů bez toho, abyste zemřeli, hra vás odmění v podobě bonusu (chvilková neviditelnost, zbraň Auger a podobně). Není to už sice úplně ono, ale stejně to dost dobře zabaví.

Čekání na Resistance 3 bylo mučivé, výsledek však stojí za to. I když původní skvělý multiplayer přešel degenerací, díky skvělé kampani, pozoruhodnému vizuálu a celkové zábavnosti, je Resistance 3 další výtečnou exkluzivitu, kterou byste si na PS3 měli zahrát.