Prototype - recenze

Prototype je hra, která mě zaujala už jen svým základním konceptem. Netypický hlavní hrdina, který má ke klasickému klaďákovi daleko jako Paroubek k atletovi, volný pohyb po rozsáhlém městě ve stylu free runningu, zajímavé schopnosti a prý i dechberoucí příběh. To vše mělo z tohoto počinu učinit jednu z nejlepších her tohoto roku. Z několika důvodů se tak nakonec nestalo, což ale neznamená, že Prototype je špatná hra. Kdepak, má své kvality, které určitě stojí za zahrání a myslím, že většina hráčů bude spokojena.

Hlavním hrdinou je jistý Alex Mercer. Do obličeje mu moc často neuvidíte, protože Alex očividně hrál Assassin´s Creed a Altair je jeho velkým vzorem. Sice mu nebylo umožněno prohánět se po ulicích starého Jeruzaléma, ale New York má taky své kouzlo, nehledě na to, že po tomto New Yorku nepochodují pouze místní byznysmeni, ale také plno různých mutantů a ozbrojených sil. A hádejte, kdo je terčem jejich samopalů (případně pařátů)? Ano, je to Alex. Když jsem nakousl podobnost s hrdinou AC Altairem, musím dodat, že i v dalších ohledech si ze hry od Ubisoftu vzal tento titul inspiraci. Tam, kde Altair běhal a skákal po střechách a kolikrát složitě šplhal, se Alex prožene rychlostí blesku po holé stěně mrakodrapu a nějaký skok ze 100 metrů pro něj taky není problém. On totiž Alex není tak docela člověkem, ale spíše genetickou stvůrou, která může létat, ruce si transformuje do podoby pařátů či meče a když má hlad, nenavštíví fast food, ale rovnou pozře nějakého jiného občana. Vítejte v New Yorku.

Příběh se točí právě okolo tajného vládního projektu, jehož „obětí“ se Alex stal (zjednodušeně řečeno, nechci Vás připravit o nějakou pointu). V průběhu hry potkáte i další spojence a mimo hlavní dějovou linii Vám hra nabídne i spoustu nepovinných questů, jak jste zvyklí třeba z GTA. Tyto questy jsou rozptýleny po celém městě a většinou spočívají v klasickém – doběhni někam v časovém limitu, zabij všechny záporáky, získej tenhle předmět apod. Nějakou extra inovaci nečekejte. Těžištěm celé hry je hlavní postava a to převážně proto, že oplývá mnoha luxusními schopnostmi. O možnosti skákání, skoro létání a nadzvukové rychlosti už byla řeč. Dodám jen to, že Alex má sílu, která se jen tak nevidí (nebo jste už snad někdy viděli někoho, kdo sám zvedne a zahodí auto nebo dokonce tank?) a mnoho Vašich nepřátel ji pocítí na vlastní kůži (a kostech a vnitřnostech). Pro starostlivé rodiče to je upozornění, že pro malé děti hra opravdu není, protože úroveň brutality je opravdu na vysokém levelu. Schopnost, která mě nicméně zaujmula nejvíce, je požírání některých cílů. Z tohoto aktu můžete vyzískat mnoho zajímavých vylepšení (tím nejzákladnějším je obnova zdraví), protože tím mj. získáte i schopnosti a vzhled Vaší kořisti. Potřebujete se dostat do přísně chráněné oblasti? Jde to silou a nebo si můžete vytipovat velitele jednotky, pozřít ho a vzít na sebe jeho podobu. S požíráním se odemykají i jakési flashbacky těchto postav, které jsou velice zajímavé a mě osobně nutily k dalšímu hledání specifických obětí. Právě tato možnost dělá z Prototype tu lepší hru na trhu.

Vizuální stránka je opravdu povedená. Najdete zde celkem velký prostor na Vaše řádění s dalekým výhledem a mnoha důvěrně známými pamětihodnostmi. I animace pohybů je plynulá a většina soubojů je doplněna i pěknými efekty. Co mi však nejednou utkvělo negativně v oku, je celková scenérie. Je prostě nudná a nebál bych se říct i stereotypní. Možná takový NY je, ale u hry bych si představoval trochu více rozmanitosti. Hudba mi nějak v uších nerozonovala, takže bych ji ohodnotil taktéž průměrem, což neberte jako negativum.

Když jsem se zamýšlel, co je největším negativem této hry, došel jsem k takovému hybridnímu prohlášení, že to je asi ovládání. Ne nemůžu říct, že Prototype má špatné ovládání. Hra se dá kočírovat celkem plynule a i méně zkušený hráč jej pochopí během tutoriálu. Co mi však vadilo, je fakt, že čas od času Vás ovládání prostě zradí, aniž byste udělali nějakou závažnější chybu. Tohle mi vadilo především v momentech, kdy jsem se pohyboval po vrcholku některého z mrakodrapů, pronásledující vrtulníky za zády. A představte si, že právě v tento moment se Alex odrazí jinak než má, což resultuje v dlouhý pád až na ulici a opětovné šplhání se vzhůru. Při třetím opakování už ovladač levitoval vzduchem.

Dnešní hry se vyznačují relativně krátkou dobou, kterou potřebujete na její dohrání (7 hodin je takový standart). Prototype do této skupiny určitě nepatří. Pokud budete plnit většinu vedlejších úkolů a challengů, hledat cíle pro sežrání a vylepšovat svou postavu, takových 30 hodin by Vás bavit mohla. Tento fakt je podpořen i tím, že většina hlavních misí lze hrát několika různými způsoby, což už bylo naznačeno výše. Netřeba dodávat, že hra obsahuje podporu ajchů i trofejí, některé z nich trochu přehnané (challenge).