Project I.G.I. 2 - Covert Strike - recenze

Hra ze série I.G.I. je známá svojí specifickou tváří. Našla si spoustu fanoušků a taky odpůrců. Když měla oficiálně vyjít, autoři ji stáhli a pustili se do vylepšení. První díl byl hodně kontroverzní a autoři nechtěli nic nechat náhodě, aby se neopakoval stejný problém. Takže hra vyšla s půlročním zpožděním. A jak to dopadlo? Dozvíte se v tomto článku. Máte zájem se stát tajným agentem, provádět špionáž? Ale pozor, jeden výstřel dokáže Vaši akci zastavit nadobro. Téma na speciální jednotky je stále aktuální a přitahuje spoustu hráčů. I.G.I. ale vybočuje z klasického konceptu, kdy ovládáte celý tým. Právě v I.G.I. jste pověřen úkoly jako jediný hráč a tím pádem vše záleží jen na Vás a Vašem myšlení. Takže jste jeden hráč za celý tým a nikdo Vám nepomůže z žádné šlamastiky. První díl byl trochu nepovedený a to díky náročnosti na obtížnost a také absence jakéhokoli uložení hry na něm nechalo své stopy. Ještě ke všemu na Vás stačila jediná kulka a byli jste pod kytičkami. Project I.G.I. 2 - Covert Strike by zákonitě neměl mít chyby z předchozího dílu a měl by se trochu otevřít pro větší skupinu hráčů a to nejen pro ty, co si oblíbili speciální jednotky. Hrajete za agenta Jonese. Hned zprvu se ukáže vylepšení a to hlavně díky tomu, že jakmile Vás spatří nepřítel a náhodou ho přehlédnete, tak Vás okamžitě nepošle k zemi, ale nabídne Vám dát ruce vzhůru. A tady už máte čas i na nějaké konání a akci. Dalším obrovským vylepšením je návaznost misí. V celku pohodlně na sebe mise navazují a působí to velmi dobře, takže se nemusíte bát toho, že jednou jste tam a podruhé na druhé straně zeměkoule. Vlastní příběh v I.G.I.2 je založen na zdánlivě jednoduchých úkolech, ale trochu se autorům nepovedla vlastní podstata. Děláte stále jedny a ty samé věci. Hlavně přehráváte data z počítačů, ukládáte nálože, kradete důležité dokumenty, atd. Jediná naděje na jiný pohyb po hře nabízí zničení mostu, či střílení z helikoptéry (škoda, že víc takových inovací v I.G.I. 2 chybí). *reklama* Hra obsahuje celkem 19 misí. Máte k dispozici mapku, na které vidíte body, jak máte postupovat v plnění úkolů. Takže nutno jít pěkně popořadě. Chce to trochu větší trpělivost. Hlavně musíte likvidovat kamerové systémy, samozřejmě potichu. Jakmile se spustí alarm, tak je po Vás. Docela nepříjemné překvapení spočívá také v tom, že jakmile se objevíte někde před žebříkem vedoucím nahoru, tak tam vždy na Vás někdo číhá. Na vypořádání s tímto nemilým faktem máte jen Vaše schopnosti a vypočítavost. Velkým plusem ale je, že nikdy nejdete do akce nevyzbrojeni. Stává se ve spoustě her, že na misi dostanete jen "řeznický nůž", ale tady jste vybaveni velmi solidně. Opravdu široký arzenál zbraní Vám pomůže zbavit se bezmocnosti proti nepřátelům, avšak bez určitých věcí se do hraní I.G.I. 2 moc nepouštějte. Opravdu hojně využívejte dalekohled a hlavně kameru s termálním snímáním. Mockrát to usnadní nepříteli vniknout do zad, nebo být nezpozorován. Proto kombinujte dalekohled s termální kamerou hlavně v budovách. Sice dalekohledem uvidíte kdesi v koutě až nahoře snipera, ale hlídku za dveřmi asi těžko. A pak už to bude pro Vás automatický pomocník, který hodně pomůže. Práci Vám usnadňuje i mapka. Kliknete si myší na očíslovaný bod, který máte před sebou, tak Vám najede na mapu a přesně ukáže co máte dělat. Zdůrazňovat, že je lepší střílet s tlumičem asi není třeba. Autorům se docela podařila vytvořit umělá inteligence protivníků. Vystřelíte s tlumičem a minete (nesmíte se moc mýlit), tak se nepřítel nejprve podívá, kam dopadla kulka a jakmile vystřelíte třeba s AK 47, snaží se najít místo výstřelu a tím pádem jde po Vás. Samozřejmě hlídka nejprve vyburcuje ostatní a až poté spustí alarm. Autorům se podařilo zvládnout i takové maličkosti, jako připlížit se k nepříteli a lehce mu zlámat vaz. Vypadá to dobře a dá se v tom krásně vyžít. Další takovou nedořešenou věcí je Váš vlastní operační prostor. Mapy jsou docela malé a počet nepřátel na mapu je přímo hrozivý. Povšimněte si i detailu, že i ti nejméně vybavení strážci dokáží střílet až moc přesně. Teď se dostaneme k ukládání pozic. V prvním díle save chybělo úplně, ale v druhém už je. Nenechte se ale zmýlit, i tady je to omezené. V obtížnosti normal máte možnost třech uložení na misi. U easy je to v počtu pěti uložení na misi a v hard vůbec. A tady opět záleží na tom, jak moc si věříte a kdy je vhodná doba na uložení. Další vadou na kráse je i střílení do Vašich nepřátel. Jedna rána do hlavy, jste mrtev(i nepřátelé). Do hrudi dvě a asi nejhorší je smrtelná střela do ruky, na kterou se umírá. Nemožnost odtáhnout mrtvolu na bezpečné místo je taky na škodu a dokonce ani vlastně nemáte kam. Na mapě je opravdu málo míst na kvalitní úkryt. Kdo by se rád vyžíval v ničení, třeba domů atd., tak bude zklamán. V této hře kromě oken nezdemolujete nic. Trochu moc byla i náročnost na minimální systémové požadavky. Na tak malý prostor na mapě to jsou trochu nehorázné požadavky, ale co naděláme. Hra má i velmi jednoduchý multiplayer. Díky němu je o hodně živější. Každý voják unese jen jednu zbraň. Mapy v multiplayeru vypadají dobře a dají se velmi dobře hrát. Konečný verdikt? Určitě I.G.I. 2 nepatří mezi elitu tzv. stealth akcí, ale kdyby si autoři dali více práce, určitě by mohla. Nuda to určitě není a i přes všechny mínus je nápad hrát za jednoho špiona opravdu náročnější a zajímavější. Stojí za to si to vyzkoušet.