Playboy: The Mansion - recenze

Většina erotických her spoléhá na svojí lechtivou náplň a tudíž jejich samotná hratelnost výrazně pokulhává. Playboy: The Mansion se ovšem pokouší nalákat hráče také něčím jiným než jen přítomností sexu a celosvětově známým logem zajíčka na krabici. Tím dalším lákadlem by právě měla být již zmiňovaná hratelnost, ale bohužel se záměry autorů víceméně rozcházejí s názory hráčů, a proto se z této hry nestal takový šlágr, jaký mnozí z nás očekávali. Spusťme si tedy kampaň (dokonce si můžeme vybrat, zda chceme hrát v klasickém, nebo moderním prostředí) a vrhněme se do života, plného krásných žen, slavných osobností a nikdy nekončících oslav. Velmi příjemné je, že narozdíl od jiných her, kdy musíte svoji kariéru poctivě a vytrvale budovat, začínáte rovnou jako Hugh Hefner, majitel slavného magazínu Playboy, a je jen na vás, jak se svým bohatstvím naložíte. O peníze jsem zatím nikdy neměl nouzi, jelikož takové jedno vydání Playboye vynese řádově několik desítek tisíc, ale přeci jenom tu jeden problém byl a ten spočíval v neustálém přemlouvání a ukecávání slavných osobnostní, aby pro následující číslo byli ochotni napsat nějakou tu esej nebo poskytnout rozhovor. Ovšem tento poměrně nenápadně vypadající problém je ten největší kámen úrazu celé hry. Všechny rozhovory jsou totiž nesmírně zdlouhavé a hlavně nudné – Stačí pouze kliknout na nějakou postavu, vybrat téma (přátelství, obchodní záležitosti a láska (platí pouze při rozhovoru muže se ženou)) a pak už jen zadávat jednotlivé body hovoru tak dlouho, dokud si vás určitá celebrita nebo přitažlivá slečna neoblíbí natolik, aby byla ochotná spolupracovat na příštím vydání časopisu. Když už se vám (konečně) povede přemluvit nějakou dívku, aby se pochlubila krásami svého těla celému světu, přepne se hra do speciálního režimu, kde si onu slečnu pěkně naaranžujete (vyberete její umístění, oblečete (svlečete) jí do nějakého slušivého spodního prádla, zvolíte jí vhodné doplňky z řad různých prstýnků, náramků a náhrdelníků) a už jenom fotíte a fotíte, mezitím co se vám dotyčná kráska před fotoaparátem všemožně nakrucuje, aby vypadala co možná nejlépe. A co teprve, když jí k tomu pózování pořídíte pohodlnou sedačku nebo postel ;) Je to nesmírně zábavné a dovoluji si tvrdit, že možná nejzábavnější na celé hře. Škoda, že na tom není zbytek hry stejně... Poté, co pořídíte několik nepochybně kvalitních snímků, stačí už jen vybrat ten pravý na obálku, přidat do připravovaného časopisu nějaký ten článek, esej, kterou napsal sám život některé ze spousty slavných osobností, rozhovor s celebritou, kopec fotek z různých akcí a samozřejmě také fotografii „dívky měsíce“. Když je tohle všechno hotové, může jít aktuální číslo Playboye do tiskáren a začít se vesele prodávat. Je to téměř jediný, ale zato velmi úrodný zdroj příjmů ve hře. Takže ale teď něco více k Hefovu životu jako takovému. Díkybohu není neustálé kecání se svými přítelkyněmi a přáteli jedinou věci, kterou můžete provádět – Je tu i spoustu jiných možností! Máte možnost vykoupat se ve svém vlastním bazénu či zalézt si do „bájného“ Grotta se svými milenkami a tam se oddávat nekonečným orgiím :) Ano, ve hře Playboy: The Mansion nesmí samozřejmě chybět sex. Ten se dá provozovat na spousta místech, jako je gauč, postel anebo i speciální křoví, což mnohé z vás jistě potěší, ale už méně radostná je jeho forma, jakou je zde prezentován... Takže zaprvé se zde souloží ve spodním prádle (alespoň že podprsenka jde dolů) – Nejspíš by ta puritánštější část hráčské komunity nesnesla pohled na dvě nahé souložející počítačové postavičky, ale na druhou stranu by si hra ani nevysloužila mírné věkové omezení 16+, což by autorům značně zmenšilo tržby. A zadruhé je celý sex pouze asi 20 sekund trvající animace, která se přehrává neustále dokola, dokud jí sám hráč neukončí nebo vám doma nevypadnou pojistky. Je to docela škoda. Řekl bych, že na této části mohli vývojáři určitě zapracovat o něco víc, i když to na mém konečném hodnocení nehraje roli... Dostáváme se k jednomu velice spornému bodu hry – Hef, tedy vaše postava, totiž nemá absolutně žádné potřeby, takže nepotřebuje pít, jíst, chodit na záchod a ani spát, a veškeré činnosti provádíte pouze za účelem svého vlastního pobavení nebo zvýšení jedné ze tří Hefových statistik (fyzička, intelekt a šarm). Na jednu stranu vám pak nic nebrání užívat si malicherného života penězi oplývajícího majitele redakce pánského časopisu, ale na stranu druhou tímto hra ztrácí na reálnosti. Toto je snad jediná věc, kvůli které jsem se zdržel jakéhokoliv srovnávání Playboy: The Mansion s The Sims 2, protože takhle mají tyto dvě hry společný pouze vzhled a možná ještě systém rozhovorů, který je ale v případě The Sims 2 minimálně dvakrát tak zábavnější. Pojďme se ale už pěkně pomalu podívat na technické zpracování hry. Grafika by mohla bát určitě lepší a dá se říct, že se pohybuje někde mezi prvním a druhým dílem The Sims, ale co je nejdůležitější – celé se to pěkně plynule hýbe bez jakéhokoliv delšího načítání, které je zase na oplátku docela četné, tj. při každé změně herního prostředí. Ovšem abyste nebyli takovými hlupáky, loadovací obrazovky na vás každou chvíli vypouštějí nějaké to moudro nebo zajímavost ze světa Playboye (Věděli jste třeba, že celé dvě pětiny všech dívek, objevujících se na stránkách časopisu, jsou blondýnky? Nebo že 17% čtenářů jsou ženy?). Bohužel se v grafice objevuje také spousta chyb, takže není problém zahlédnout nějakého zajíčka (abychom si rozuměli, tak zajíčci jsou velmi příjemnou živou dekorací vašeho sídla :)) zapíchnutého polovinou těla v některém jiném nebo například celebritu, s brýlemi zaraženými v hlavě. Jsou to sice jenom drobnosti, ale můj celkový dojem ze hry to celkem kazí. Konečně se dostávám k části hry, kterou můžu bez jediné výtky pochválit, a tou je právě hudební doprovod. Sountrack vám nabídne všechno od latinskoamerické hudby, přes techno až po klasický rock. Mezi ty nejlepší interprety dle mého názoru rozhodně patří rocková kapela Start Trouble, jejichž skladba Chemical zdobí i jeden z trailerů. Ale i ostatní hudba není k zahození, příjemně podkresluje atmosféru hry a její poslech je přímo balzám po vaše uši. Ehm, to možná ale už trochu přeháním :) Playboy: The Mansion není v žádném případě špatná hra a asi první tři nebo čtyři hodiny mě upřímně bavila, ale po nějaké páté misi z celkového počtu dvanácti se dostává do silného stereotypu a pouze neustálé rozmlouvání s ostatními postavami mě začalo velmi rychle nudit. K tomu ani nepřipočítávám několik dalších prvků, které na hratelnosti ještě více ubírají, jako je například absolutně zbabraný budovatelský režim, ve kterém se stěží orientujete, natož abyste s ním bez problémů pracovali. Škoda, že se tady autoři alespoň trochu nepokusili napodobit The Sims, kde je onen budovatelský režim řešen mnohem lépe. Dále mi přijde trošku nesmyslné, že Hef nemá vůbec žádné potřeby (ostatní postavy je sice mají, ale já je celou dobu ignoroval a neměl jsme s hraním žádný problém), nebo že ve hře nejsou žádné hodiny, takže se v čase orientujete pouze podle venkovního světla. Na druhou stranu to ve spojení s předchozím bodem není ani moc na škodu, jelikož vám zde čas může být naprosto ukradený. Ale nebudu si pouze stěžovat. Například mě velmi zaujalo focení dívek pro stránky časopisu, které je dle mého názoru velmi povedené a těla vašich objektů jsou nádherně vytvarovaná. Pro ukázku jsem přidal pod samotnou recenzi několik zajímavých fotek, abyste si mohli udělat vlastní představu. *25* *26* *27* Shrňme to – udělat hru, která by kopírovala bohémský život Hugha Hefnera, nebyl rozhodně špatný nápad, ale celé se to moc odkládalo, takže dříve skvěle vypadající grafika je dnes už jen nadprůměrná a navíc se to ani nepovedlo tak, jak bychom si to my, hráči, představovali. Snažil jsem se hodnotit co nejobjektivněji, a proto dávám hře 80% za dobrý nápad, 40% za skvělý hudební doprovod a odečítám celkem 50% za postupný stereotyp a chyby v grafickém zpracování. K tomu ještě připočítám dvě procenta za sympatické téma a vychází mi poměrně hezké hodnocení 72%, které se pro tuto hru akorát hodí, nemyslíte? *28* *29* *30* *31* *32* *33* *34* *35* *36*