Pád třetí říše - recenze

Autor: Michael Davidík | 18.04.2005
Žánr:  PC  | Recenze  | Akční
Je duben roku 1945 a Rudá armáda pomalu, ale jistě dobývá Berlín. Německá armáda se rozpadá a Hitlerovi nejvěrnější generálové berou nohy na ramena. Co přesně Hitler prožíval v posledních dnech svého života? To se dozvíte v následují recenzi…
Každý z vás jistě už viděl nějaký ten film o 2. světové válce, kde ať už Rudá armáda, nebo spojenecké síly bojují s Němci (např. Zachraňte vojína Ryana nebo Nepřítel před branami). Tento film je o tom, co Hitler prožíval v době, kdy mu Rudá armáda klepala na dveře bunkru, kde byl celé dny zalezlý a prstem na mapě velel s již neexistujícím divizím. Děj se opírá o tři další hlavní postavy, které se snaží přežít konec války. Jsou jimi Traudl Jungeová, sekretářka Hitlera, která o tom všem vypráví, dále pak mladý chlapec jménem Petr Kanz a prof. Schenck. Škoda jen, že se těmto postavám film trochu víc nevěnuje. Životní roli si zde zahrál švýcarský herec Bruno Ganz, který byl ve své postavě Hitlera velice přesvědčivý. Ať už se jednalo o hysterické záchvaty, při kterých doslova řval vzteky na své generály, nebo o zajímavý tik v levé ruce, kterou radši schovával za svá záda. Alexandra Maria Lara si zde zahrála mladičkou sekretářku z Mnichova Traudl Jungeovou, která popletena myšlenkou národního nacionalismu vstoupila dobrovolně do armády jakožto osobní sekretářka Adolfa Hitlera. 12letý Peter Kranz (Donevan Gunia) jakožto syn vysloužilého vojáka bojuje proti ruským tankům a obrněným transportérům. Profesor Schenck (Christian Berkel) a jeho asistent se nevzdávají a zůstávají na pozicích, které německá armáda opustila. Hlavní město Německa je napůl rozstříleno ruským dělostřelectvem, zbytky německé armády jsou rozprášeny po celém Berlíně a Hitlerovi generálové berou nohy na ramena nebo páchají hromadné sebevraždy se svými rodinami. Jen někteří zůstali s Hitlerem až do samotného konce, jiní si radši vzali život, než aby riskovali, že se dostanou do rukou Rusů. Hitler stačil ještě ve svém bunkru oslavit 56. narozeniny a oženit se s Evou Braunovou. Ti, co už dávno neutekli, tak propadli alkoholismu nebo plánovali, jak spáchají sebevraždu, jenom hrstka generálů a důstojníků zůstala střízlivá a poslouchala Hitlerovy nesmyslné příkazy. Pravé peklo začalo pro německý lid teprve až když Heinrich Himmler zradil Hitlera tím, že chtěl převzít jeho moc. Himmler ale už nebyl v Berlíně, a proto si zlost vylil Hitler tím, že vydal rozkaz pověsit každého, kdo by měl co dočinění s Rusy nebo se chtěl Rusům vzdát. Němečtí vojáci si s tím ovšem nebrali vůbec žádné servítky a zabíjeli civilisty skoro na potkání. A to se stalo osudné i Peterovi, který se vrátil domů z boje poté, co padli všichni z jeho jednotky, a našel svoji matku na podlaze s dírou v hlavě a svého otce, jak visí metr nad zemí. Hitlerovo jednání vůči svému lidu bylo zcela lhostejné, zkrátka se o jejich osud vůbec nezajímal a tvrdil, že si za to mohou sami. Profesoru Schenckovi nebyl německý lid však lhostejný a pomáhal, kde se dalo. Spolu s profesorem Wernerem Haasem odoperoval desítky, ne-li stovky raněních civilistů a vojáků. Jistě víte z historie, že bylo několik verzí smrti Adolfa Hitlera. Film se přiklání k tomu, že se Adolf Hitler i se svoji ženou Evou Braunovou zastřelili, ještě předtím však oba požili pro jistotu jed. Jejich těla byla pak na přání Hitlera spálena, aby se nedostala Rusům do rukou. Generálové však bez svého vůdce nebyli schopni dál v čemkoli pokračovat. Někteří z nich spáchali sebevraždu, mnozí i se svými ženami a dětmi. Ti ostatní se spolu s sekretářkou Traudl Jungeovou a profesorem Schenckem snažili uprchnout skrze růské linie. Rudá armáda je však i se zbytkem německých vojáků, kteří bránili Berlín, obklíčila. Němci se chtěli zprvu ještě bránit, ale nakonec se vzdali bez jakéhokoli odporu. Našli se i tací, kterým to zase nedalo a radši spáchali sebevraždu. Film i přes to, že byl nominován na Oskara, je spíše jen dokumentem krátkého časového úseku 2. světové války. V druhé půlce filmu je až na šťastný konec sekretářky Traudl a osiřelého Petera, kteří k sobě najdou pouto, příliš mnoho sebevražd, až Vám to ani potom nepřijde nijak zvláštní. Jediný, kdo by si zde zasloužil Oskara, je Bruno Ganz, který hrál Adolfa Hitlera až do rozervání těla. Sečteno podtrženo, film je spíše dokumentem z historie než dramatem a nezaslouží si Vaši návštěvu v kině. [b]Název:[/b] Pád třetí říše (Der Untergang) [b]Žánr:[/b] drama [b]Premiéra:[/b] 31. března 2005 [b]Země:[/b] NE [b]Čas:[/b] 148 min. [b]Režie:[/b] Oliver Hirschbiegel [b]Hrají:[/b] Bruno Ganz, Alexandra Maria Lara, Corinna Harfouch, Ulrich Matthes, Juliane Köhler, Heino Ferch, Christian Berkel, Matthias Habich, Donevan Gunia

Detaily

Platforma: PC

Chcete vidět další Recenze platformy PC? Přejděte na stránku PC Recenze.