Obscure II - recenze

Spousty dnešních studentů a studentek na kolejích zažívají menší, či větší dobrodružství, stejně jako hrdinové ze hry Obscure 2, s tím rozdílem, že u nich většinou někdo zemře…

Udělat ze hry Obscure 2 simulaci studentského života se vám dozajista nepovede. Máte-li však chuť na survival horor ze studentského prostředí, jste tu více než správně. Skupinka pěti studentů, bydlících na koleji jedné univerzity, možná vypadají stejně jako všichni kolem, to je ale jen milný názor. Jen stěží asi narazíte na náctileté, kteří brokovnicí likvidují zombie jak na běžícím páse a používající magii. Ale nepředbíhejme. V prvním díle se tato stejná skupinka zapletla do experimentů jejich temnějšího ředitele a pak jim nezbývalo nic, než jen zachránit celou školu. Příběh Obscure 2 se odehrává několik let potom, kdy se nebojácná pětice studentů vydává na novou univerzitu s vidinou lepšího života, netušíc jaké nebezpečí na ně čeká…
Vše začíná ve vašem pokoji, ze kterého se vydáte na noční párty. Cestou je Vám nabídnuta čichací droga z obsahující extrakt z doposud neznáme rostliny. Nuže, život je krátký a zkusit se má všechno. Ihned jak se neznáme látky nadechnete přijdou halucinace hraničící se skutečností. Přes hřbitov se dostanete až ke krvelačným bestiím po kterých budete střílet. Chvíli potom halucinace odezní a jako by nic, se vydáváte dál na noční večírek. To by v tom byl ale čert, kdyby se šlo normálně po chodbě a dveřmi. Místo toho přelézáte ploty a prolézáte okny, dokud se nesetkáte, teď už na živo s onou rostlinou a skutečnými zmutovanými zvířaty.



Jak už bylo řečeno, jste členem party lidí a tak už Vás pravděpodobně napadlo, že se ve hře objeví i týmová spolupráce, což je pravda jen z části. Do akce půjdou jen dva přátelé, přičemž jednoho budete ovládat vy. Každá postava disponuje speciálními vlastnostmi, jako je hackování počítačů, či akrobatické lezení po římsách domů a podobně. Vše má ovšem své nedostatky, které vyplují napovrch, pokud přikážete například počítačové expertce vyřešit triviální hádanku a tak vám odvětí, že to je na ní moc složité. Samotné luštění hádanek a podobných puzzle rébusů bude probíhat ve stylu miniher. Přestože budou pro danou misi přístupné jen dvě postavy, ostatní se budou v misi nacházet také, ale jen jako „mrtvé kulisy“, kterým je úplně jedno, že zrovna jejich kamarádku požírá zelená rostlina. Že budou ale v akci jen dvě postavy má své opodstatnění. K druhé počítačem ovládané postavě, se totiž může kdykoliv během hry připojit druhý hráč a hrát tak hru v kooperativním modu, což otvírá novou porci zábavy. Hlavní náplní hry ovšem zůstává klasické procházení úrovní, ve kterých zabíjíte nechutná monstra, občas vyřešíte nějakou tu hádanku a jen občas si hru trošku oživíte krátkou minihrou. Zkrátka a dobře, hra postrádá notnou dávku rozmanitosti a variability, přičemž i samotná monstra někdy vyhlížejí více komicky, než děsivě. I úrovně nepřináší nic moc objevného. Tradiční zamlžený les a opuštěný hřbitov vyhlíží sice nadále strašidelně, o to více ale i okoukaně. Na strachu Vám nepřidá ani množství monster, kterých je na každém kroku víc než dost a tím odpadá to tajemné hledání, za kterým rohem někdo bude. Ani vyloženě temných lokací ve hře moc není, přičemž pokud se do nějaké dostanete, baterka vám vydrží víc než dost, takže i zde o pořádnou dávku strachu přijdete.

 

Dalším obrovským neduhem zejména PC verze je doslova „dementní“ chování kamery. V praxi by se to dalo přeložit tak, že se otáčíte jak chcete, pokaždé Vám kamera hodí jiný úhel a to ještě takový ze kterého vidíte velké NIC. Tomuto velkému nedostatku vděčíme hlavně PS2 verzi u které je kamera více méně v pořádku a na PC verzi se už ale vývojáři vykašlali. To všechno alespoň vylepšuje po stlačení pravého tlačítka přesunete do jiného pohledu, ve kterém můžete zamířit na nepřítele, nebo si ho spíše lépe prohlédnout, protože míření probíhá automaticky, což nám opět připomíná konzolovou verzi hry.
Dost už ale negativních poznatků. Velkým kladem jsou na dnešní dobu velmi nízké hardwarové nároky, díky čemuž hru rozjedete na plné detaily a rozlišení i na těch starších strojích. Od toho se ale odvíjí i grafika hry, které není vyloženě špatná, ale poněkud „mimo“ oproti dnešní konkurenci. Požitek ze hry nám ale kazí výsledný dabing, jež nepatří mezi to nejlepší co jsme v hororových hrách kdy slyšeli. Naproti tomu soundtrack zní naprosto nádherně a přispívá k daleko lepšímu hororovému požitku ze hry.

Ti co čekali nějakou výraznou novinku oproti prvnímu dílu budou zklamáni a ti co si mysleli, že se na trhu objeví další povedený horor dopadli jako sedláci u Chlumce. Jediným vyvážením zůstává nízká cena.