Noční hlídka - recenze

Ten, kdo si pod pojmem ruský filmový průmysl představí pomalé, naturalistické filmy, nebo nízkorozpočtové dokumenty, je na velkém omylu. Noční hlídka je dokonalý mix mytologií použitých ve filmech Blade, Matrix, Highlander a Blade Runner. Z každého z nich si autoři vypůjčili to nejlepší a pokusili se smíchat rozhodně nevšední celek. Výsledkem jejich snažení je nejprogresivnější ruský film poslední doby… Noční hlídka nestojí toliko na příběhovém pozadí, které je zde zastoupeno klasickým klišé v podobě boje mezi dobrem a zlem. Osvěžující pro mnohé diváky může být prostředí, v kterém se příběh odvíjí. Na rozdíl od provařených velkoměst různých koutů USA působí Moskva příjemně a neokoukaně. Pokusme si alespoň trochu přiblížit celkové příběhové pozadí Noční hlídky. Už od pradávna jsou mezi lidmi po světě různě rozeseti takzvaní Jiní. Jsou to stářím nesmrtelní lidé, kteří oplývají nadpřirozenými schopnostmi jako věštěním, možností transformace do zvířat nebo jsou podobní upírům. Všichni tito Jiní se musí sami rozhodnout, jestli budou sloužit straně dobra, nebo zda se přikloní k temnotě. Po staletí se tyto dvě frakce Jiných mezi sebou napadali a válčili, až do doby, kdy se vůdcové obou stran rozhodli sepsat smlouvu o jistém typu příměří. Přisluhovačům zlých sil patřil den, a členům strany dobra připadla noc. Po čase si začali říkat Denní a Noční hlídka. Navzájem se hlídali, jestli jedna či druhá strana neporušuje nepsanou úmluvu. Existuje však jedno proroctví, ve kterém se říká, že se narodí Veliký Jiný, který svým příchodem razantně zasáhne do rovnováhy mezi oběmi stranami a výrazně ji naruší. Celý příběh se točí kolem jednoho Jiného jménem Anton (Konstantin Khabensky), který uvede celé proroctví do chodu. Joe je členem Noční hlídky, pevně odhodlaný bránit dobro světa za každou cenu, ale někdy se kvůli ne zrovna dobře zvoleným metodám ocitá na hraně mezi dobrem a zlem. Je očividné, že režisér do filmu schoval menší politický podtext, který má satirovat prezidenta USA, jeho vojenské tažení proti terorismu a jeho černobíloé vidění světa, který je rozdělen na dobro a zlo. *reklama* Režisér snímku Timur Bekmambetov se nechal insirovat mnohými velikány stříbrného plátna a na mnoha místech je bezostyšně vykrádá, ale díky autorskému nadšení a chlapecké zapálenosti pro děj, který je vyprávěn přímočaře, bez nějakých složitých zatáček vám to rozhodně nebude vadit. Po pravdě, nebudete mít čas o tom přemýšlet. Noční hlídka umně kombinuje prvky sci-fi, hororu a fantasy. Při jejím sledování se ve vás vystřídá strach, nadšení, odpor z některých scén, ale i čistá radost a rozhodně se budete bavit. Střih je ostrý, až neurotický, přičemž kamera je temně lesklá. Noční hlídka nabízí omračující podívanou, která dokáže šokovat a v řadách diváků vyvolá velmi rozporuplné reakce. Z výše napsaného textu vám bude jasné, že jsem byl filmem velmi mile překvapen a troufám si tvrdit, že se jedná o nejlepší ruský film poslední doby. Ze začátku se budete bavit přímo královsky, ale s postupem času, vaše nadšení opadne a ke konci budete trochu zmateni nad ne zrovna jasně vysvětleným závěrem. I přesto je ale Noční hlídka velice dobrý snímek, který si jistě zaslouží vaší pozornost. Můžeme být zvědaví, čím nás autoři překvapí v druhém dílu této trilogie. [b]Originální název:[/b] Nochnoy Dozor [b]Typ:[/b] Hororové fantasy [b]Natočeno:[/b] Rusko 2005 [b]Režie:[/b] Timur Bekmambetov [b]Délka:[/b] 114 minut [b]Hrají:[/b] Konstantin Khabensky, Vladimir Menshov, Valeri Zolotukhin, Mariya Poroshina