NHL 2005 - recenze

Sportovní hry byly a asi i budou mým koníčkem, sice nepohrdnu ani fyzickou námahou, ale ovládat ty skvělé sportovce, ba i celé týmy je velice zajímavé. Abychom měli každý rok o zábavu postaráno, tak jsou tu EA Sport se svými každoročními sériemi. Tento rok však jedna velice vyčnívá, teď nemluvím ani tak o kvalitě, ale o zajímavé situaci, která nastala. Řeč je samozřejmě o NHL. Každý už si jistě všiml, že nejslavnější soutěž hokejového světa velice pravděpodobně vynechá sezonu. Alespoň si tedy můžeme vychutnat NHL sezonu 2004/2005 v naší velice oblíbené virtuální podobě, která se letos pyšní tolika zásadními změnami, že by byl hřích skovávat je až na příští rok, nehledě na příjmy jdoucí s prodejů. Pravděpodobně teď každého z vás zajímá, čeho se změny týkají, ale já to vezmu pěkně popořádku. EA Sport it´s in a game! Toto heslo už neuslyšíte z úst hráčů všech možných národností, ale jen od chlapíka, který zdobí krabičku s hrou. Markus Naslund v jedné a té samé animačce pronese obávané heslo a konec. Rok co rok více a více okleštěný úvod mě samozřejmě velice mrzí. Kde jsou doby NHL98 či 99, které podle mě zachycovaly opravdu ty nejlepší záběry a nažhavily vás na tu správnou hokejovou atmosféru. Od tohoto intra už autoři upustili dávno, to je pravda. Po intru se zobrazí kompletně nové a na oko nádherně působící menu. EA Sports upustili od html menu, které mi přišlo absolutně přehledné k něčemu, čemu jsem prvních pár dnů nemohl uvěřit. Menu je totiž navrženo způsobem, na který jsme si už bohužel zvykli v sérii FIFA. Po pár dnech si už zvyknete, ale prostě nechápu důvod proč bylo třeba změny. Další záludnosti vám povím v průběhu článku. Abych ale nemluvil pouze o vzhledu menu, ale i o jeho položkách. První, čeho si jistě všimnete, je světový pohár. Licencí poháněný a některými zvláštnostmi obdařený nový mód je takový první chyták. Kdo by si nechtěl znovu zahrát turnaj, který se od ostatních tak nádherně liší? Já jistě ne. Bohužel z nepochopitelných důvodů není dopodrobna propracován, a to se turnaje zúčastňuje pouze 8 týmů. Člověk by čekal navlas stejné sestavy atd., proto mě mrzelo, že u nás hrál třeba Robert Lang, který se z účasti omluvil. Světový pohár není jediný nováček na scéně, velké pozornosti by neměl ujít tzv. Free4all mod. Číslice 4 není v tomto případě náhodná, jelikož účastnic se mohou maximálně 4 hráči – lidští protivníci. V principu jde o to nasázet daný počet branek či překonat soupeře v časovém limitu. Hraje se pouze v jedné třetině, s brankářem a je možno nastavit si též obránce. Teď si vemte, že hrajete ve čtyřech lidech, každý sám za sebe. Jo, o zábavu je postaráno. Využití jde mnohem dál, jako trénink na samostatné nájezdy, kličky… Určitě doporučuji zapnout jako první, ne jako já, který si troufnul rovnou do dynasty módu (a dostal co proto). Nepochybuji o tom, že právě mód dynastie je zcela nejoblíbenějším. Není se čemu divit, ovládat opravdu celý tým, volit upgrady atp. Patrná je velká změna oproti loňskému roku. Takové upgrady jste si kupovali za body, které jste získali po úspěšné sezoně či získaných 100bodech v tabulce, nyní si je prostě kupujete za získané peníze. Také vám radím, zacházejte šetrně s vašimi hráči při nabízení nové smlouvy, pokud hokejistovi 3x po sobě nabídnete jemu nevyhovující podmínky, prostě s vámi přestane jednat, takže bacha! Další z mnoha novinek se týká koučování. Pokud skládáte nějakou lajnu, musíte se snažit o co možná největší sladění. Je totiž sledován soulad hráčů vůči jinému hráči, a proto už není skupování těch nejlepších hvězd to nejideálnější řešení s ohledem na tým. Bohužel v dynasty módu jsme se dočkali nemilého okleštění, které se v menší formě ukázalo již minule. Mluvím o nemožnosti podívat se na výsledek předchozího zápasu podrobnějším způsobem než jenom na skóre, už nevíte, kdo dával góly, kdo byl kdy vyloučen apod., ale to bylo už minule, ale jedna nehoráznost se stala i teď. Je to nemožnost vidět individuální statistiky celé soutěže, je možné dívat se pouze po týmech, což nejenom, že není zrovna moc dobré řešení, ale kvůli neohrabanosti ovládání menu, které je navržené pro gamepad, to beru jako podpásovku. Statistiky jsou přeci velmi důležitou součástí hokeje a přehled v nich je nyní zakopán kdesi hluboko v zemi. Ke slovu se už dostává hra samotná, nezapomeňte na mé doporučení. Jelikož po prvním skoku na led mě nenechalo na pochybách vůbec nic. Začnu pro někoho změněným ovládání ve stylu FIFA, což asi mnohým vadí (mě osobně ne, já to tak měl nastavené už minulý rok), stejně jako fakt, že bez podpůrného programu nebudou schopni nastavení změnit. Ale zpět ke hře. Herní systém doznal velkých změn, způsoby únavy, přihrávky střely, to vše je pozměněné. Na jedu důležitou věc jsem zapomněl, a to na bránění a jeho účinnost. Z minulých ročníků je to velký nezvyk. Autoři to asi vymysleli nejlépe, jak mohli, a tak vymazali neduhy předchozích ročníků. Prvně zlepšili gólmany, zákroky, co předvádějí, jsou až k nevíře, ale zase jen těžko si je budete pokládat klasickým šikmým přejetím známého z NHL 2004, bránění je daleko agresivnější, je to sice samý big hit, ale už si prostě nebudete v soupeřově třetině dělat, co chcete. Pokud rádi hákujete, ze začátku budete překvapeni, kolik breakaway situací skončí po úspěšném, ale nešikovném hákování nařízeným samostatným nájezdem. Něco, na co prostě nejsme zvyklí. Čili bránění dostalo zcela nový rozměr. Jestli jste sledovali reklamní kampaň, všemožná preview a recenze víte, že EA Sports přišli s „Open Ice Control“, což je lépe ovladatelná a jednoduší variace na již známý fotbalový „of the ball“. Nabízejí se hned dvě varianty. Při první se překliknete na hráče bez puku a najíždíte si sním do dobré pozice, což se hodí třeba při situacích 2 na 1. Druhá tkví v bouracím hráči, neboli, vy stále ovládáte hráče s pukem a zvolíte jednoho, který se vám snaží krýt záda popř. odvádí pozornost. To se hodí většinou při buly, které je mimo jiné také upraveno a umožňuje měnit rozestavení hráčů dle vašich strategických choutek . Můj názor na možnosti „Open Ice Control“ je rozporuplný. Musím říct, že ovládání je řešeno elegantně, ale na druhou stranu je důležité zmínit, že první variantu jsem moc nevyužil. Staronová věc se poté týká tečování, jde o velice propracované a zábavné řešení, jak dát gól. Hráč tečuje střelu zcela automatiky a po dobrém rozehrání je to velká zbraň na soupeře. Poslední změna, která stojí za zmínku, je změna v režimu únavy. Hra totiž sleduje hned dva její ukazatele, normální únavu, tak jak jí známe, a únavu sprinterskou. Tu je třeba hodně sledovat a využít ji v ten správný okamžik, kdy se proměňuje ve smrtící zbraň. To mimojité znamená zapomenout na sprinty hned po získání puku. Pokud se ukazatel vyprázdní, je to samozřejmě velká nevýhoda. Hůř se kličkuje a napadá, což může mít fatální dopad na výsledek. Herní styl mě ukázal jednu zajímavou věc, ze začátku jsem dostával silně naloženo, to je pravda, ale postupem času jsem si spíš já dokázal vybudovat velkou hlavně střeleckou převahu, a právě tady tkví kámen úrazu. Vy sice soupeře drtíte a jeho brankář se překonává, ale váš gólman, ať je jakýkoliv, pustí něco laciného z 8 střel na bránu za zápas a to oproti třeba 42 střelám je už veliký nepoměr, ale není pravda, že by můj počet střel šel na vrub špatné soupeřovi obrany, který např. moc nedovolí dorážet a občas si brankář pro puk rybou skočí, aby hru pozastavil, ale ve většině případů se snaží dovézt puk až do kuchyně. Graficky hra vypadá určitě lépe než minule, ono se to ze začátku ani nezdá, ale když si zapnete předchozí ročník, už jsou změny patrné. Letos to už není tak markantní. S čím si však autoři poradili, jsou obličeje všech zúčastněných. Vypadají neuvěřitelně realisticky, což je proti minule velké plus, bohužel autoři opomenuli vlasy, a tak jsou všichni střižení na krátko. Také mě překvapila bílá helma po přestupu brankáře, ale pořád lepší než znak nějakého minulého působiště. Pokud jde o zvukovou část, nemůžu si na nic stěžovat. Hudební doprovod je tradičně na špici, protože NHL není doprovázeno nějakými tanečními a podobnými věci, které zrovna moc nemusím, ale krásným mému uchu lahodícímu rocku. Závěrem je třeba říct to, že tu bohužel není žádná konkurence, se kterou bych mohl srovnávat, a tak mi nezbývá než konstatovat, že NHL 2005 je nejlepší hokejová simulace na PC, ale není také možné pouhým okem překlenout nehorázné okleštěnosti herního menu a pro někoho i „neměnnou“ změnu ovládání a pozor, opět nemožnost (v žádném menu jsem tuto volbu nenašel) hrát po LANu (po internetu to samozřejmě lze). Ale na druhou stranu změny herního systému jsou velmi pozitivní a to je správný krok k výbornému pokračování a sblížení k zábavné simulaci. Autor: LINK(mailto:libertysoul@centrum.cz;Jan Bors)