NHL 09 - recenze

V dnešním světě ekonomické krize máme jen velmi málo jistot. Ale pořád existují i jevy, které nás prostě nikdy nezklamou. Stejně jako každé ráno vyjde slunce, tak i každý rok vychází nové verze sportovních her od společnosti EA. Ačkoli se často jedná pouze o upravené verze předchozího ročníku, stejně se vždy najde pár milionů fanoušků, kteří si tyto nové verze zakoupí. Sám patřím mezi sportovní nadšence, ale konkrétně k NHL sérii jsme se vrátil po několikaletém půstu. Nadšeně tedy otevírám krabičku, ze které na nás pózuje jedna z největších českých star, Patrik Eliáš z New Jersey Devils.

Bez větších odkladů vkládám dvd do mechaniky a spouštím exhibici, abych se podíval jestli náhodou nepřibyly nějaké nové týmy, se kterými bych si mohl zahrát. Mimo klasickou nabídku všech NHL týmů a vybraných nároďáků nás čekají i ty nejkvalitnější ligy z Evropy. Není to poprvé, co se objevuje česká extraliga, ale i tak jsem byl opětovně potěšen přítomností týmů jako je Litvínov či pražských S. Mezi další ligy patří finská SM Liga, švédská Elitserien, německá DEL liga a také horká novinka KHL (Kontinentální hokejová liga), díky které máme možnost nahlédnout pod pokličku ruské kuchyně a možnost vybírat z toho nejkvalitnějšího, co Evropa v současnosti nabízí. Volím tedy Omsk i s ikonou světového hokeje Jaromírem Jágrem. Při výběru soupeře narážím i na tým největších hvězd Montrealu Canadiens (v rámci stoletého výročí klubu), tak si jej zvolím za soupeře.

Už při nástupu hráčů na led je patrné, že grafika zase prošla určitými změnami. Nutno dodat, že tyto změny posunují sérii zase o třídu dál (uznávám, že loňská verze mě zcela minula). Hra běhá zcela plynule ve vysokém rozlišení a celkově na Vás hra dýchne ledovým dechem. Odrazy od ledu působí velice reálně a první třetinu mám výrazné problémy vyhrávat bully, protože neustále pozoruji detailně propracované diváky. Jaká změna oproti minulosti, kde místo nich byla jen nehezká placka. Na tomhle můžeme ocenit kvality next-gen konzolí, ale samozřejmě to není vše. Animace hráčů a jejich pohybů je již takřka dokonalá. Osobně si nedokážu představit, že by v současnosti mohla hra vypadat lépe. Bylo uvedeno, že před několika lety byl hráč stvořen ze stejného počtu polygonů jako současná pravá paže každého hráče. Asi nikdo z nás si nedovede představit tu práci, která každoročně autory čeká. Nemáte problém poznat ty největší hvězdy NHL podle jejich tváře a dokonce i podle jejich osobitých pohybů

Co se zvuku týče, tak nejčastěji uslyšíte svist ledu, praštění mantinelů, cinkání tyček či houkání sirén po gólu. Tudíž stojí za zmínku asi jen soundtrack, který je přesně takový, jaký si u NHL série představuji. Rychlý, rockový nářez, který v nás vzbudí tu pravou bojovou náladu a aspoň trochu se můžeme podobat nadupaným kanadským bijcům, kterým nandrolon kouká z jejich krvavých očí.

Vraťme se k zápasu. Zkouším to jako za mladých časů a neustále vyhledávám číslo 68 na pravém křídle, ale nějak to dře. Problémem není vynikající obrana soupeře (uznávám, že jsem nastavil lehčí obtížnost), ale spíše ovládání, které mi nějak nesedí. Nejdůležitější změnou pro mě bylo použití pravého sticku, který supluje roli hokejky. Směrem dolů napřáhnete a směrem nahoru vystřelíte. To Vám dává možnost kontrolovat si jestli chcete střílet zápěstím či tvrdým nápřahem. Ale není to tak lehké, jak se zdá. Přesnost totiž korigujete zase levým stickem, což mně osobně činilo nepřekonatelné obtíže a většinou sem jen s obtížemi trefoval branku. Aby toho nebylo málo, tak technické finesy a kličky děláte opět pravým stickem, tentokrát směrem doprava a doleva. Ačkoli to nebylo příliš efektivní, snažil sem se o podobné triky velice často. Prohra 1:2 byla na světě a něco mi říká, že brankář mohl zachytat lépe. Neříkám, že by brankáři dělali nějaké fatální chyby, ale některé góly mi připadaly jako zbytečné. Ještě k defenzívě. Hity provádíte taktéž pravým stickem a kolikrát je obtížné nějakého šikulu opravdu trefit a jen ho zpomalíte nebo promáchnete do prázdna. Těžké, ale reálné a dodává ten slastný pocit z opravdu dobře provedeného hitu, kterým někoho srazíte k ledu.

Po pár dalších zápasech se rozhodnu vyzkoušet horkou novinku od EA a tou je herní režim Be a Pro (Staň se profíkem). V tomto režimu si vytvoříte hráče, za kterého hrajete po celou kariéru. Ano, konečně je tu to, o čem sní každý pasivní sportovec. Budete opravdu in a svoji kariéru si užijete podobným způsobem jako v reálném životě. Volím možnost stvořit si mohutného centra ala Eric Lindros a těším se na to, až vyhraju slavně bodování celé soutěže. No generální manažer je jiného názoru a začínám na farmě, kde se mi celkem daří a po přibližně dvaceti zápasech přichází povolání do prvního týmu, kde zaujímám post ve třetí lajně. A právě v tu chvíli se přestává dařit a naskakují mi spíše trestné minuty než góly a asistence. Zranění spoluhráče mi nicméně pomůže a nakonec sezónu končím v elitní formaci s celkem solidním bodovým přídělem a těším se na další sezónu. Ta je pro mě velkým zklamáním, protože hrůznými výkony se propadám zpět na farmu a posléze jsem dokonce vyměněn do týmu, kde je na mém postu obrovská konkurence. To je tak v krátkosti výtah z tohoto režimu. Faktem je, že je velice zábavný a vydržel sem u něj opravdu dlouho. V průběhu kariéry postupujete přes několik úrovní Vaší slávy a musíte plnit zadané úkoly (např. počet bodů, zápasů či průměrného ohodnocení). Věřte mi, že získat status legendy Vám zabere pěkně dlouho. Jen dodám, že celý mód můžete odehrát i za kteroukoli z hvězd NHL.

Opravdový nášup si na nás ovšem autoři přichystali na online.Mimo klasický zápas 1 na 1 (který nehraju kvůli lidem, kteří dělají neustále jednu a tu samou akci po celý zápas) je tu možnost, kdy každý z hráčů ovládá pouze svého vyvoleného. Hned se hraje jinak, když víte, že každý z aktérů na ledě je ovládaný živou bytostí. Plný sebevědomí se vrhám jako centr do boje, ale přichází kruté vystřízlivění. Tým soupeře (téměř výhradně tvořen hráči černé pleti, kteří neznali jiné komunikační prostředky než řev a nadávky) nás drtí po všech stránkách a prohra 1:4 je milosrdná. Smekám nad výkonem brankáře, protože ten kluk pochytal snad 35 střel. Měním tedy pozici za řízného beka a soustředím se takřka výhradně na defenzívu a kupodivu se i chytám a pocit z prvního vstřeleného gólu okořením nadšeným řevem. Vítejte v nové éře sportovních her. Abych online jen nechválil, bohužel čas od času utkání spadne a t zamrzí. Stejně tak se nevyhnete ani lagování a to pak máte chuť vraždit.

Závěrem nelze udělat nic jiného než NHL 09 pochválit. Nemá výraznějších chyb a režimem Be a Pro posouvá sportovní simulace zase o krok dál směrem k realismu. Nepochybně budou v EA na tento režim sázet i ve svých budoucích hrách, protože pochopili, že dnešní hráči přímo dychtí po tom, aby se co nejvíce mohli ztotožnit s hrdiny ve své hře. Vynikající grafika a zvuk, okořeněná originálním ovládáním dělají z NHL sportovního krále loňského roku.