Nenávist - recenze

Po vynikajícím „Kruhu“ se nám s remaky asijských hororů roztrhl pytel. Tentokrát se toho ujal sám japonský režisér originálu Takashi Shimizu. Jeho úkolem bylo vyděsit diváky tak, jak to dokážou jenom právě Japonci. Vzpomínáte si na sexy potvoru Kathryn z teenagerovského filmu „Velmi nebezpečné známosti“? Tak Sarah Michelle Gellar, která ji tehdy ztvárnila, dostala hlavní roli americké studentky Karen na výměnném pobytu v Tokiu, která si má projít peklem ve snímku „Nenávist“. Když přijíždí do Tokia se svým přítelem (Jason Behr), který zde dostal práci, zapíše se jako ošetřovatelka a čeká na první příležitost. Když se v práci neukáže Yoko, která vykonávala stejnou činnost, nabídne se jí možnost vzít to za ni. Najde rodinný dům, kde se má postarat o starou paní Emmu. Když ovšem otevře dveře domu, vejde dovnitř a rozhlédne se, vidí na smrt vyděšenou stařenku Emmu, která je očividně v šoku a celý dům je vzhůru nohama. Ihned Karen dojde, že nemocná Emma nemohla při sebemenší vůli dostat dům do stavu, ve kterém se nachází. Inu rozhodne se dům prozkoumat. Po chvíli nemůže nezachytit zvuky, které kdosi vydává. Samozřejmě jde o ten typ zvuků, při kterém si rukama zacpáváte uši a naskakuje Vám husí kůže. Stopy ji zavedou až do druhého patra, kde v zabedněné skříni, kterou musí pracně otevřít, najde… V ten moment jí ještě není jasné, že si otevřela dveře do vlastního hrobu a že v nejbližších dnech ji nečeká nic víc než strach a boj se smrtí. Bude muset přijít na tajemství okolo domu, proč ji někdo nebo něco chce zabít a hlavně - jak přežít! Jistě znáte režiséra Spidermana Sama Raimiho. Ale víte, že než se stal tvůrcem tohoto velkofilmu, byl znám především jako stvořitel veleúspěšné a kultovní série béčkových hororů „Evil Dead“? Právě kvůli lásce k tomuto žánru se Raimi jakožto producent odhodlal financovat „Nenávist“. Celý film pod vedením Takashiho Shimiza se natáčel v Tokiu, a to převážně v interiéru, protože děj se odehrává z velké části v útrobách prokletého domu. Se skromným rozpočtem okolo 10-ti milionů dolarů nevznikl film, který by uchvátil diváka svými efekty či dokonalostí masek. Zvukový doprovod snímku je velmi jednoduchý, kamera také nevyniká a herci mají obličeje pokryté pouze tenkou vrstvou make-upu. Přesto hlavní stránkou filmu je strach, který divák má. Velké množství lekaček a právě jednoduché (ale děsivé) ozvučení je to, co snímku zajistí určitou popularitu. Na druhou stranu musím říct, že pokud jde o příběh, pak mě nenávist zklamala. Scénář je naprosté hororové klišé. Absence jakékoliv originality, která by film posunula výše, je navíc podtržena zcela podprůměrným hereckým výkonem S. M. Gellarové. Tvůrci se zřejmě domnívali, že prázdnotu děje zakryjí tím, že nemá chronologický průběh. Ovšem flashbacky a předtuchy budoucnosti a v jednu chvíli také střet dvou časových realit dodává „Nenávisti“ jen zmatek, což je tedy spíš mínusem. Velmi se nabízí srovnání s „Kruhem“ a mám-li se k tomu vyjádřit, pak mi nezbývá nic jiného než Vám říct, že „Nenávist“ prohrává zcela jednoznačně. Jedná se o průměrný film, který ničím nepřekvapí. Nicméně jestli se chcete jednoduše bát a užít si noc plnou hrůzy, volbou tohoto snímku rozhodně nic nezkazíte. [b]Název:[/b] Nenávist (The Grudge) [b]Žánr: [/b]horor [b]Premiéra: [/b]17. března 2005 [b]Země:[/b] USA [b]Délka:[/b] 96 min. [b]Režie: [/b]Takashi Shimizu [b]Scénář:[/b] Stehen Susco [b]Hrají: [/b]Sarah Michelle Gellar, Jason Behr, William Mapother, Bill Pulman, Clea DuVall