Need for Speed: Undercover - recenze

Série Need for Speed je tu s námi už pěknou řádku let a za tu dobu se jí podařilo vyprodukovat více či méně kvalitních dílů. Ale přiznejme si, poslední dobou to už není to, co to bývalo a tak po ne zrovna proslulém loňském dílu Need for Speed: Pro Street je tu další díl, který se vrací zpět k zavedenému standardu policejních honiček napříč prosluněným městem ve vlastnoručně vytuněné káře. Need for Speed: Undercover toho sliboval hodně, ale nemá cenu někoho tahat za nos. Což o to, hra jako taková je dobrá. Tuning dobrý, auta super, město ujde, hrací doba dlouhá, ale jízdní model dámy a pánové, to je průser. Možná toto slovo zrovna nepatří do recenzentských kodexů, ale myslím že protentokrát mi všichni odpustí, protože výstižnější slovo, by jste našli leda už jen v červené knihovně.

Opět se vracím do prosluněného města propleteného pouličními gangy a policejními patrolami, tentokrát v roli policisty, či spíše dvojitého agenta. Za úkol totiž budete mít v přestrojení infiltrovat svět pouličních závodů a chytit do pasti ty největší uličníky. Vtip je ale v tom, že i samotná policie nebude vědět, že jste na jejich straně a tak po vás půjde stejně jako po ostatních závodnících. Hrou bude provázet jako vždy jedna sličná tvářička, tentokrát v podaní profesionální herečky Maggie Q, která si zahrála v takových filmech jako je Mission Impossible 3 či Smrtonostná past 4 a všechny cut scény se budou odehrávat se stejnou atmosférou jako holywoodské filmové trháky.

Příběhová linka se totiž opravdu vypráví pomocí filmových sekvencí vystřižených z filmu. Ty přichází poměrně chaoticky a většinou jen na pár sekund, čímž vlastně ani příběh nevnímáte. Spíše zkouknete další líbivé video a hurá na další závodění. Nadruhou stranu u které závodní hry jsme viděli příběh, natož takový, který by stál za to. V Undercoveru jde sice o poměrně hezký námět, který ale nebyl využit celým svým potenciálem a tak se příběh v průběhu hraní posouvá poněkud do pozadí. Až ke konci hry opět začíná být vidět, že to závodění opravdu má nějaký „vyšší smysl“.       

Připadne-li vám, že při hraní nejnovějšího přírůstku do série Need for Speed hrajete něco, co už jste někdy hráli,  vlastně ani nebudete daleko od pravdy.  Undercover by se totiž s mírnou dávkou nadsázky dal považovat za takové Most Wanted 2.0 – lepší grafika, pár novinek. A stejně jako byl Most Wanted, i Undercover je čistokrevnou arkádovou záležitostí. Tudíž otočka o 360 stupňů a podobné kousky nejsou ničím, co by jste museli pilovat stejně dlouho, jako pigmejci basketbal. Za to vděčíme „novému“ a „úžasnému“ Heroic driving enginu. Což o to, nový on asi bude, ale že by jsme měli čest setkat se s něčím úžasným, to těžko. Nový jízdní engine je totiž ztělesněním závodní arkádovosti. 

Tím se dostávám k něčemu, co je rozhodně největší vadou na kráse tohoto dílu. Nejedná se ani tak o vadu, ale spíše pěkně hnusnou nemoc, která nám hru dokáže pěkně znechutit. Ovládání mi připomíná staré závodní hry z dob mého dětství, kdy jste autíčko nasadili do předem připravené drážky a jen drželi tlačítko. Autíčko pořád jelo dál a nikdy nevyjelo z dráhy, ani se nevybouralo. V Undercoveru je to podobně. Pravoúhlé zatáčky projíždět s nohou na plynu, na to opravdu nejsme zvědaví. Pokud se těšíte, jak si taktickým přibrzďováním do zatáček budete zkracovat cestu a předjíždět soupeře, vraťte se zpět na zem. Tady se plynový pedál pouští až po projetí cílem.

Zprvu může ohromit někdy až moc složité menu nebo nutné počáteční studování mapy, ale ihned co usednete za pomyslný volant vašeho vozidla, opanuje vás pohoda z jízdy. Oranžovo hnědý filtr, odlesky kam se podíváte, zkrátka jako už ve zmíněném Most Wanted, ale přiznejme si, vypadá to docela dobře. Brzy po tom co se rozkoukáte se dostanete do křížku s policií, která vám tentokrát nedá nic zadarmo a tak se dostáváte k docela povedné části hry. Honičky s policí jsou nyní o dost složitější a policie vám dá pěkně do těla než se vám ji podaří setřást. Ale i tak dojde časem ke stereotypu, s čím ale musel počítat každý. Stereotyp je totiž jedním z největších neduhů série Need for Speed. S policií a honičkami s ní jsou spojené i některé jízdní módy, jako je útěk nebo úkol zničení státního majetku za určitý obnos, s partou naštvaných chlupatých za zadkem. A právě oni vám to celé budou parádně komplikovat a tak by jste se měli obrnit notnou dávkou sebeovládání.

Nechci tím rozhodně říkat, že Undercover je hrou těžkou, to chraň bůh. Právě naopak. Peníze a body zkušeností nasbíráte velmi rychle a tak se ihned po pár minutách hraní můžete vypravit do tuningových salonů a dosáhnout další výkonnostní úrovně. Poté se vám zpřístupní nové věci, odemknou se další typy misí a především se poodhalí něco z příběhu. Závody jsou klasického typu, na které jsme naučení už z dřívějších dílů. Sprint, okruhy a ujíždění před policisty, škody na majetku apod. Je tu ale i pár novinek. Tou největší je dálniční bitva. V podstatě se musíte vyhýbat dopravě a udržet vedení před dotírajícím soupeřem.  Pokud se vám nepodaří ujet a nedej bože se vybouráte, odměnou vám už nebude jen mírné poškrábání z Most Wanted, ale komplexní a velice hezky vypadající poškození vozidla, lépe řečeno zmačkání plechu karoserie. Ovšem takovéto poškození nemá na chování či výkon vozu žádný vliv. Snad krom úkolů, kdy ukradnete auto a jde po vás policie. Za úkol máte dovést auto na smluvené místo, ovšem nesmíte ho nijak zvlášť poničit. Stačí tedy pár srážek s policií a máte po káře.