Move Mind Benders - recenze

Logických her je v dnešní době celkem málo, a pokud se chceme bavit o PS3, tak snad ještě méně. Právě proto je každý nový přírůstek vítán a to obzvláště tehdy, pokud jde o vysoce kvalitní kus. Move Mind Benders takovýmto titulem rozhodně je, přičemž jeho jednoznační výhodou oproti všem jiným hrám je, že namísto jedné hry obsahuje hnedka tři!

Je velice pravděpodobné, že jste se s hrami jako Lemmings, Echochrome 2 nebo Tumble již střetli, jelikož všechny tři jsou k dispozici na stažení na PS Store již značnou dobu. Nyní je však máme všechny pohromadě na jediném Blu-Ray disku a tak nezbývá nic jiného, nežli zapojit kameru Eye, zapnout PS Move ovládač a ponořit se do hraní.

Dříve, než se budu věnovat jednotlivým hrám, bych se rád zastavil nad menu, ve kterém se rozhodujete mezi spuštěním jedné ze tří výše uvedených her. Princip takového výběru je dobře známí všem, kteří mají co to odžité s vysoce populárními kolekcemi titulů (kupříkladu Tomb Raider Trilogy, Sly Collection, ICO & Shadow of the Colossus Collection a podobně). Co trochu zarazí je nutnost kalibrace PS Move již tady, což vnímám jako zcela zbytečné. Beztak každá z her vyžaduje kalibraci osobitně a v menu se nepohybujete formou kurzoru, ale jenom pohybem ovladače doprava nebo doleva. Jelikož Move má senzory pohybu, kalibrace je nesmyslná a jenom zdržuje, i když to je přehlédnutelný detail. Možná, že by nebylo od věci, kdybych mohl přes menu brázdit také DualShockem 3 (hlavně když Lemmings nepotřebují k hraní vysloveně PS Move ovládač a dají se tedy hrát i normálně), ale zakoupení této kolekce zkrátka předpokládá, že chcete využit svůj pohybový ovládač.

Zapomeňme na menu, podívejme se na hry. Tady musím jednoznačně uznat, že Move Mind Benders má rozhodně co nabídnout. Klasika, jakou jsou Lemmings je skvěle hratelná, ostatně jako vždy. Vaším úkolem je přejít přes všechny úrovně, které jsou rozdělené do několika kategorií podle obtížnosti. Čím větší obtížnost, tím je i rozsah levelu masivnější a počet předmětů, které můžete využít, také tak. Mužíčci se zelenými vlasy, alias Lemmingsové, se pohybují volně po prostředí a to bez ohledu na to, co je v jejich cestě. Jelikož sami si nebezpečenství kolem nevšímají, je na vás, abyste je chránili. Každé z postaviček můžete přiřadit některou ze schopností, kterou máte k dispozici buď od samotného začátku, nebo alespoň od doby, kdy je váš „lid“ sebere při svém pochodu prostředím. Variace je hodně velká a tak díky těmto vymoženostem se Lemmingsové rázem stávají horolezci, parašutisti (i když padákem je deštník) nebo například horníky. Později se však počty mužíčků rozrostou na několik desítek a tak nebudete mít již možnost přiřadit každému tu samou schopnost. Tu se otvírá prostor pro šedé buňky, aby přišli na to, kudy propašovat zbytek osazenstva, aby nikdo (anebo alespoň většina) nepřišel k úhoně.

Každá z úrovní má časový limit, ale také limit Lemmingsů, které musíte bezpodmínečně zachránit, tedy pokud plánujete hrát i další levely. Hra kupodivu dává možno až příliš velký prostor na tvořivost, protože zničitelnost prostředí (a tedy možnost kopání a jiných destruktivních činností) je velká a tedy i možností, jak jednotlivé mise dokončit, je více. Titul však často požaduje, abyste ovládali správné načasování, herní principy a triky, které, bohužel, nejsou nikde dostatečně vysvětleny. Abych nechodil kolem horké kaše, nikdy nevíte, z jaké výšky Lemmigsové můžou spadnout bez úhony, kdy je vhodné začít například stavět schody tak, abyste se trefili na platformu umístněnou výše (což je problém hlavně proto, že schody se nedají stavět donekonečna, ale jenom do určitého počtu schodů) a jak využít některé nedokonalosti hry ve svůj prospěch. Toto vše je o to více frustrující, že nemůžete vracet čas (zatímco zrychlit ho můžete) a tedy nejste schopni vrátit se pár sekund dozadu, abyste opravili svoje drobné zaváhání. Když budete po desáté hrát ten samý level, jen abyste zjistili, že jste schody zase začali stavět příliš brzy anebo pozdě, klepne vás pepka. To je vlastně jeden ze dvou nedostatků, který trochu kazí zážitek z jinak geniální hry.

Tím druhým je, že nejste vždy schopni přiradit schopnost tomu Lemmingsovi, kterému ji přiradit chcete. Například budete chtít, aby mužíček směrující doprava začal v jednom momentu kopat díru. Jenomže postaviček na ploše je tolik, že se klidně můžete strefit do někoho, kdo směruje doleva a už máme problém. Promarnili jste schopnost na někoho, kdo bude dělat špatnou činnost (respektive ve špatném směru) v důsledku čeho level nemáte šanci dohrát. Opět chybí možnost vrátit zpět čas. Existuje sice způsob regulace rození Lemmingsů, respektive čas, který určuje, za jak dlouho se spawne nový Lemming, ale jeho použití je omezené, protože pomalým spawnem nemusíte být schopni, dopravit všechny zelenovlasé trpaslíky z bodu A do bodu B v časovém limitu. Což opět vyústí v neúspěch.

Ostatní věci v hry jsou opravdu výtečné, grafika je hezká, kalibrace jednoduchá a účinná, navíc možnost hrát i DualShockem je rozhodně plusem. Dostatek úrovní a nutnost opakovat některé víckrát, abyste je přešli, vytváří solidní hrací dobu samu o sobě a to je ještě jenom třetina toho, co Move Mind Benders dokáže nabídnout.

Echochrome si možná také pamatujete, jako hru, ve které jste natáčením kamery vytvářeli iluzi, že dva velice vzdálené předměty jsou spojeny, díky čemu se vytvořila cesta pro vtipně vypadající postavičku, usilující se dostat od startu do cíle. Dvojka přinesla nový herní princip, jelikož byla navržená tak, aby se dala hrát pohybovým ovládačem. Nyní se PS Move stává baterkou, kterou osvěcujete objekty, čím vytváříte stínové přechody pro stínovou postavičku. Cíl je stejný, jako předtím, jenom herní mechanizmy vypadají jinak. V závislosti od dopadu světla se mění i možnosti pohybu pro hlavního hrdinu, přičemž vaším úhlavním nepřítelem není jenom samotný hlavolam, ale také časový limit (tedy pokud rádi soupeříte). Ten slouží na porovnávání hráčů online, takže soutěživé typy si přijdou na své. Pokud vám na času nezáleží, můžete hádanku řešit, jak dlouho chcete, nikdo vás trestat za to nebude.

Pomocí správného úhlu světla dokážete vykouzlit i různé průchody, nebo trampolíny, které vám napomáhají k úspěšnému zdolání levelu. Aby toho nebylo málo, kromě dostání se z jednoho místa na druhé, každá úroveň v sobě skrývá obraz, který se vykreslí v podobě stínu pod správným úhlem. Dokážete je najít všechny? Možná, že ano, ale ne tak snadno s tímto ovládáním. Kalibrace je totiž naprosto příšerná a bez ohledu na to, jak pečlivě budete kalibrovat, hratelnost se bude pořád vzpírat a způsobovat problémy. Baterkou hýbete po stlačení Move tlačítka, ale namísto toho, aby se baterka hýbala společně s vaší rukou, tak po stlačení onoho zmíněného tlačítka se rovnou nasměruje do pozice, kde momentálně s Movem míříte. Až poté následuje vaší ruku. A to je problém. Já si totiž nedokázal na tento sadismus zvyknout, a pokud si vysloveně nedáváte pozor, postavička může zemřít dřív, než řeknete Echochrome. Ještěže počet pokusů není nijak omezený, jinak byste mohli při hraní této hry zešílet.

Je to o to větší škoda, že jinak je Echochrome 2 výtečná hra. Má skvělé nápady a nabízí dokonce i tři módy, které dosti výrazně prodlužují hrací dobu. Buď budete hrát klasický mód, který jsem opsal výše, nebo budete v úrovni sbírat siluety hlavní postavy, anebo se budete v podobě barevných panáčků snažit o zabarvení objektů, které vrhají stín a to tak, že necháte barevné postavičky po nich chodit. Když vybarvíte dostatek kostek, můžete jít do další úrovně. Všechno jsou to skvělé a osvěžující nápady a na rozdíl od Lemmings je tato hra více určená na relax, než na správné načasování (což je jenom dobře, protože hry se svými odlišnostmi vzájemně doplňují). Jediné, co chybí, je lepší ovládání, ale bohužel, na tom se už nic měnit očividně nebude a to ani formou update-u.

Kromě již zmíněného si po dohrání hry můžete dopřát ještě mnohem více hlavolamů, v podobě jejich tvorby. Přesně tak, Echochrome 2 umožňuje vytvářet vlastní levely, přičemž tento princip je jednoduchý, intuitivní a konečně i dobře ovladatelný. Pokud byste se radši věnovali hraní než kreaci, můžete probrázdit online komunitou a podívat se na její výtvory. Pro ulehčení této činnosti existují řebříčky, ve kterých najdete ty nejkomplikovanější, nejhezčí anebo ty nejzábavnější úrovně, jaké online svět Echochrome 2 může nabídnout.

Trojici titulů uzavírá asi ten nejlepší z nich – Tumble. Jak jsem se již zmínil, Lemmingsové jsou více orientování na správné načasování, Echochrome je určen na relax a dobré oko, Tumble zas na pevnou ruku a trpělivost. Tímto se vytváří ideální trojkombinace, kde si každí najde to, co je jeho srdci blízké a udělá i něco pro kondici svého mozku. Tumble je totiž také vysoce logická hra, i když se to tak na první pohled nemusí jevit. Titul opět obsahuje více činností, které jsou rozdělené do několika celků, které nabízejí různé úrovně. Hlavní náplní hry je stavění kostek na sebe a to s cílem postavení co největší věže. Počet kostek může být přesně limitován, nebo jejich momentální výběr se může vždy omezovat na tři. Jejich výška však není vždy rozhodujícím kriteriem jejich využitím, protože jejich tvar může být různý: od kvádrů, přes válců až po trojúhelníky. Kromě jejich tvarů však zaváží i materiál, ze kterých jsou vyrobeny. Ten totiž rozhoduje o jejich hmotnosti, přilnavosti nebo kluzkosti, co vše vplývá na stabilitu vaší stavby.

Mimo stavění věží budete pokládat předměty na vyznačenou plochu tak, aby se jich vešlo co nejvíce, odpalovat vybudované věže plastickou trhavinou nebo odrážet lasery s cílem jejich nasměrování do cíle. Vše má předem určený cíl v podobě konkrétní výšky, vzdálenosti výbuchu nebo bodů, které musíte nasbírat. Každý úspěch bude odměněn medailí, přičemž jejich hodnota a počet rozhodují o otevření nebo neotevření nové sady levelů. Jakkoliv může takovýto koncept znít nudně, patří k těm nejzábavnějším logickým i pohybovým hrám, jaké jsem si dosud zahrál. Každá úroveň je nová výzva, každý úspěch odměnou. Činnosti se obměňují pravidelně, což zamezuje jakýmkoliv pocitům stereotypu, a když k tomu přičteme parádní ovládání, dostáváme nejlepší hru z ponuky Move Mind Benders.

Pořád se vám to zdá být málo? Což takhle mutliplayer, kde můžete hrát sice jenom lokálně, ale vystačíte si i s jediným PS Move ovládačem proti kamarádovi. Že to by byla nuda? Věřte nebo ne, multiplayer umí být značně nervy drásající a jelikož i ten obsahuje různé činnosti, nikdy se nebudete moci vymlouvat na to, že jste nehráli to, co vám jde nelépe. Tumble je natolik zábavný, že se od něj budete jenom stěží loučit na sklonku každého dne. Kdyby měl ještě online multiplayer, tak by šlo, dle mého názoru, jednoznačně o nejdokonalejší logickou hru všech dobu.

Tři hry za výtečnou cenu, které provětrají nejenom vaší šedou kůru mozkovou, ale také pohybový ovládač, to se zkrátka neodmítá. Možná, že Echochrome by si zasloužil lepší ovládání, Lemmingsové schopnost vrátit čas a Tumble online multiplayer, ale svojí zábavností vynahradí každý sebemenší nedostatek a pobaví při každém zapnutí vaší PS3-ky.