Lara Croft Tomb Raider: Kolébka Života - recenze

Poslední dobou (tedy tak v rozmezí jednoho měsíce) jsem jaksi nabyl dojmu, že všechna filmově zpracovaná hledání pokladů a jiných relikvií (kupříkladu série filmů Indiana Jones a jeho seriálová kopie Lovci pokladů) jsou vystavěny na absolutně totožném principu a výsledek se liší pouze díky tomu, že na jednotlivých produktech pracují různé filmařské štáby. Posuďte sami… na počátku vždy hlavní hrdina najde klíč (či klíče) k nalezení požadované relikvie, aby byl v zápětí o ně okraden. Prostřední část filmu pak vyplňuje přetahování se o zbylé indicie a troška té filozofie. V závěru se vše námi sledovanému hrdinovi podaří, poklad je nalezen a následuje zničení hlavního padoucha (nezřídka pouze kvůli jeho lakomosti, či jiným pochybných charakterovým vlastnostem). Jak jsem již naznačil v prvním odstavci, Kolébka života je na tom co se struktury děje týče podobně. Avšak na rozdíl od Indiana Jonese nelze ani při nejlepší vůli označit film o počítačové hrdince Laře Croft za povedený (to samé ostatně platilo už o „jedničce“, kterou spáchal Simon West). A kým, nebo čím to může být? Režie se ujal protentokrát zkušený Jan de Bont, který má na svědomí nejeden velký trhák - Nebezpečnou rychlost, či Twister. K zfilmování však dostal nepříliš povedený scénář pana Deana Georganise, v němž je podle mě ta největší chyba. Děj je navíc lehce okopírován (opravdu jen lehce???) od prvního dílu Tomb Raider série. *reklama* Dáme si menší příklad: Lara, snažící se rychle vynořit z dvě stě metrové hloubky, dostane spásný nápad a použije svoji krev jako návnadu na žraloka. Nápad se osvědčil, žralok je přilákán a bezhlavě se vrhá na naši hrdinku. Ta však vyrazí svojí pravačkou a vpálí žralokovi jednu na nos. Obávaný mořský predátor, pochopivší, že na Laru prostě nemá (to jsou vám ale věci), se snaží odplout. Avšak naše archeoložka se chytí jeho hřbetní ploutve a nechá se vynést blíže k hladině. Na této ukázce je jasně vidět, jak je scénář stupidní a na jakých rádoby-adrenalinových momentech je vystavěn. Abyste byli trochu v obraze (hlavně ti, kdo film ještě neměli možnost shlédnout), nebylo by tak docela od věci vám popsat stručně příběh. Začneme v poklidných vodách řeckého moře, do něhož se Lara Croft potopila za účelem najít jistou relikvii, která je klíčem k Pandořině skříňce. Samozřejmě ji najde, avšak záhy je o ní opět připravena. Vydává se tedy do Asie, kam byla padouchy ona starožitnost odvezena. S sebou si vezme na pomoc svého přítele Terryho, k němuž však neoplývá přílišnou důvěrou a když se jí klíč k Pandořině skříňce dostane zpět do rukou, zabrání mu, aby s ní nadále pokračoval. Zdá se však, že mezi nimi kdysi k něčemu došlo a bývalý milenec Terry se se situací nehodlá jen tak smířit. Pokračuje za Larou (samozřejmě nenápadně) do Afriky, kde má býti Pandořina skříňka ukryta. Skoro u cíle naši archeoložku dožene i padouch Reiss, který má v plánu skříňkou světu pořádně zatopit. Lara je donucena přesilou, aby pokračovala s ním a ukázala mu cestu. Po různých peripetiích, jako je otvírání dveří a boji s šedými přízraky se konečně dostávají ke Kolébce života. Tam naleznou Pandořinu skříňku, plavající na hladině černé tekutiny. Následuje klasický finální souboj, v němž budou potrestáni všichni padouši i bývalí milenci a zčista jasna je tu konec. Lara vrátí skříňku do kyseliny, ta se potopí a nikdo jí už neuvidí. V příběhu je samozřejmě řada nesrovnalostí a trhlin. Například se Lara dozví, že už dříve byla Pandořina skříňka nalezena a odnesena do Indie. Tam ji získal Alexandr Veliký, otevřel ji a její síla jej připravila o jeho pověstnou armádu. S vědomím, že má v rukou nebezpečnou věc, ji vrací zpátky do Kolébky života. Proč tedy je Lara v závěru nucena bojovat s šedými přízraky, které musel již jistě při své návštěvě pobít Alexand Veliký je divákovi utajeno. Nad takovými „detaily“, jako že si Pandořina skřínka poklidně plave na hladině kyseliny a když je vrácena zpět, potopí se, se pak můžete už jen pousmát. Co se týče jednotlivých postav a hereckých výkonů, nelze, než být vcelku spokojený. Lara (Angelina Jolie) působí sexy v jakýchkoliv situacích a za každých okolností. Výkon Angeliny Jolie je dobrý a nic špatného na ni nevidím (ještě abys na ni něco špatného tak viděl Looyszi, její kostýmy navrhovala Lindy Hemming a všichni víme, jak krásné měla Halle Berry bikiny v Dnes neumírej - pozn. Racer :-). Hlavní zloduch Reiss (Ciarán Hinds) je přesně tím typem vyšinutého padoucha. I v jeho podání se však nápad zničit svět nemocemi z Pandořiny zdá trochu přehnaný. Nezapomínejme však, že on za to nemůže, on pouze hraje. Škoda je, že více prostoru nedostali Hillary (Chris Barrie) a Bryce (Noah Taylor). V jedničce totiž perlili a byli příjemným zpestřením jinak nudného filmu. Ale i málo prostoru jim stačilo a nezklamali. Tedy shrňme si to. Nemůžu říci, že Lara Croft Tomb Raider: Kolébka života je vyloženě špatný film, viděl jsem totiž i horší. Ale není ani nijak zvláště dobrým snímkem a nezanechá ve vás ani nějakou myšlenku. Snad jen, ať už více nechodíte na do kina na podobné slátaniny. Looysz feat. Racer Název: Lara Croft Tomb Raider : Kolébka života Premiéra: 21.8.2003 Délka: 110 minut Znění: původní anglické s titulky Režie: Jan de Bont Scénář: Dean Georgais Hrají: A. Jolie, G. Butler, Ch. Barrie, D. Hounsou, N. Taylor, C. Hinds aj. Hodnocení: 39%