Lara Croft Tomb Raider: Anniversary - recenze

Kulaté desetileté výročí Lary Croft, sexy akční hrdinky se stále nabitými colty proklatě nízko bylo od chlapců z vývojářské společnosti Crystal Dynamics, jež zakoupili práva na herní ságu Tomb Raider po známém, nikoliv hojně hodnoceném, herním titulu Tomb Raider: The Angel of Darkness, po zásluze odměněno zatím posledním osmým dílem Tomb Raider: Anniversary. Jak pravděpodobně někteří z vás tuší, dějově se nejedná o zbrusu novou herní vykopávku, nýbrž titul, který kráčí ve šlépějích zcela prvního titulu celé ságy. Autoři se před prodejem hry dušovali, že se nebude jednat zcela o remake prvního dílu. A ačkoliv tomu vše nasvědčovalo, opravdu jsme se nestali účastníky jednoho velkého podrazu. Proč by se to vše také mělo dít, když si to u nás autoři tak dobře našlápli úspěšným předchozím titulem Tomb Raider: Legends, ze kterého právě TRA čerpal nemálo důležitých herních prvků. Stále zaměstnaná, spíše svou prací posedlá, archeoložka Lara Croft se právě vrací z jedné ze svých výprav domů, když tu náhle na ní čeká překvapení ve formě lákavé nabídky k práci od neznámé organizace. Lara se samozřejmě do ničeho nenahrne po hlavě, když už tak s rukama nataženýma dopředu, které pevně svírají dvě neodmyslitelné pistole. Ovšem nabídka se jí začne zamlouvat, byť za normálních okolností pro nikoho nepracuje, lákavou práci přijme. Jejím cílem je převzácný mystický artefakt Scion (v českém znění Potomek), který je klíčem k nalezení bájné Atlantidy. Ten je ovšem z důvodu dopadu na Zem z vesmíru roztroušen na tři kusy, které se nacházejí na třech částech naší planety. To Laru samo sebou neodradí a ta se tak vydá na další z jejích nebezpečných dobrodružství napříč světem. V lehkém tílku společně s malým velkým batohem Lara prozkoumá zajímavé oblasti. Z Peru se dostaneme do Řecka a přes něj do Egypta. Všem, kteří si ještě matně pamatují první díl, se při pohledu na určité frakce v TRA jistě vybaví spousta věcí. Lze jmenovat souboj s Tyranosaurem Rexem, Ztracené údolí, kterému dominuje velký vodopád, u jehož pravého boku se tyčí o nic menší mechanismus, polorozpadlý letohrádek a spousta jiných, známých lokací. Spoustu munice a nemalý zbraňový arzenál nemá Lara jen na okrasu, ale slouží spíše jako uvítací dárek všem krvežíznivým netopýrům, vlkům, medvědům, raptorům, lvům… prostě všem nepřátelům, se kterými se ve hře setkáte. Ze začátku jsem se trochu bál, aby to s protivníky autoři nepřehnali, aby nenasměrovali hru na formu bezduché střílečky s trochou hádanek. To se nestalo, nepřátel je ve hře tak akorát, někomu by se mohlo zdát, že i poskromnu. Zdálo se to i mému akčnímu egu, takže jsem si souboje na ostří hlavně opravdu ve hře užíval do sytosti. Pro své uspokojení jsem i v plné přesile využíval jen dvě Lařiny základní zbraně, tedy dva vylepšené colty s neomezeným množstvím munice. Roli zde samozřejmě hraje i stupeň obtížnosti. V akčních chvilkách přichází i jedna nepřehlédnutelná inovace hry, kterou je automatické zaměřování. To je myslím úplně na místě, a kdyby to někomu vadilo, může se přepnou do manuálního módu zaměřování, který není bohužel určen pro souboje, jelikož se Lara v tomto módu nemůže nijak pohybovat, a to je trochu depresivní. Ale vývojáři z Crystal Dynamics zašli ještě dál. Někteří z bossů, například zmíněný T-Rex, trpí určitým stupněm vzteklosti, tedy tak jsem to pracovně nazval. Proto když ho nenecháte napokoji a neustále mu budete hlavu děrovat kulkami, naštve se na vás a plnou parou se na vás rozběhne. Zde se nachází další novinka, kterou si můžete představit pod pojmem, známým všem hráčů zamilovaných do akce, bullet-time. I tak se dá nazvat určité zpomalení času, ve kterém má Lara možnost uskočit do strany před rozzuřeným a rychle se blížícím nepřítelem a s trochou snahy ho při vyčkání na zaměření střelit přímo do hlavy. To má samo sebou mnohokrát větší účinek než bezduché, pro někoho ovšem zábavnější, střílení z povzdálí. Tímto způsobem se nejlépe vypořádáte s každým bossem, třeba se zmíněným T-Rexem, ovšem tento prvek lze použít i na jiné podřadnější tvory ohrožující váš život. Nelze opomenout ani video-interaktivní sekvence hry, ve kterých se vám na obrazovce objevují klávesy, které musíte co nejrychleji stisknout, aby se Lara mohla nejčastěji vyhnout nepřátelům či vrženým věcem. Z Tomb Raider: Legends se hra nechala inspirovat hojně využívaným závěsným hákem, který je doplněný automatickým navijákem. Tak se Lara dokáže zachytit na různé kovové kruhy, a tak se jednoduše přehoupne či přeběhne po zdi na vzdálené místo oddělené propastí. Tím u využití nekonečně dlouhého háku nekončíme. Dají se s ním přitahovat vzdálené předměty, nejčastěji těžké kvádry, za určitých okolností po ocelovém lanu Lara dokáže vyšplhat či se naopak spouštět. Ve hře nechybí neprošlé lékárničky povalující se i na místech, kam nikdo pár stovek let nevstoupil. Ještě že naši předci byli tak zruční při výrobě medikamentů. Co se zbraní týče, dva vylepšené kolty s neomezeným množstvím munice jsem již zmiňoval, dále se nabídne další dvojici pistolí, nicméně s větší ráží a tím pádem také větší účinností, brokovnice a dvojice samopalů. Lařin inventář doplňuje nezapomenutelný deník, kam si vepisuje důležité informace, díky kterým vám i někdy napoví ve ztracených situacích. Celá hra je prošpikovaná různými hádankami a puzzly, hodiny a hodiny herního času strávíte hledáním různých součástek nebo klíčů, řešíte na první pohled zapeklité mechanismy, ovšem kdybyste se pořádně napoprvé rozhlédli kolem sebe, mohli jste si ušetřit dosti stresujících chvilek s řešením další překážky. Zvláštní, že to říkám právě já… Zde je ovšem kámen úrazu pro většinu normálních hráčů postrádajících IQ nad 130. Zapeklitost některých hádanek může být pro někoho až odrazující k dalšímu hraní, což hře nedělá dobrou atmosféru, nicméně mohu všechny zarputilé hádankáře uspokojit tím, že opravdu vše se dá vyřešit, ovšem vyžaduje to trochu úsilí. Ale ruku na srdce, tohle vše dělá Tomb Raiderovky tím jediným originálním a ořechovým. Bohužel, hra disponuje i několika málo herními bugy, které opravdu někdy až deptají. Mezi ty významné patří záseky v grafice. Naštěstí tento problém nevlastníte pouze vy, ale i vaši nepřátelé. Jedno se mi podařilo natočit, můžete ho LINK(http://www.zapisnik.keydza.net/?p=128;shlédnout na mém zápisníku) ve vlastním in-game videu, kde se na Laru v aréně snaží sápat hrozivá gorila, ovšem ta nějakým zázračným způsobem nemůže opustit malý kamenný kvádr. Nakonec jí to stálo život, stejně jako to obvykle stojí život Laru či znovu načtení poslední pozice. To je ostatně také další kámen úrazu. Hru si můžete kdykoliv uložit, ovšem nemá to žádný větší význam. Hra se načte pokaždé na posledním nejbližším kontrolním bodě, byť pozice vašeho manuálního uložení byla úplně jinde. Další výtkou ke hře je kamera, která v některých případech není fixní a to dokáže, milí přátelé, taktéž naštvat, hlavně v situacích, kdy Lara musí hákem přeběhnout po zdi a na konci se ještě odrazit a skočit na sloupek vedle. Kamera tuto pozici prostě nezabere a tak většinou skáčete naslepo. A pokud by vás tohle vše omrzelo, máte možnost si zahrát v honosném sídle Croftů tak „nanečisto“, ačkoliv všerůzných hádanek tam naleznete rovněž dost. Po grafické stránce není hra moc rozlišná od předchozího dílu, ze kterého byl použit ten samý engine, nicméně vše dobře ladí a dokresluje tu starou známou (skoro zapomenutou) atmosféru první hry. Hudebně je na tom hra dobře, ta se po čase nestává stereotypní a veškeré zvukové efekty dobře zapadají a ctěnému uchu hráče lahodí. K ovládání se toho také moc říci nedá, postačí vám pouze směrové klávesy a pár ostatních pro speciální akce, jako vystřelení háku, inventář, manuální zaměřování apod. Není možné pochybovat o tom, že Lara Croft Tomb Raider: Anniversary není zasloužilým pokračovatelem celé této herní ságy. S nadsázkou lze říci, že se řadí mezi ty nejlepší. Co to znamená tedy pro všechny fandy Lary Croft? Nic jiného, než že by měli nabít své herní zbraně touto hrou a vydat se společně s naší hrdinkou na dobrodružství, které zaručeně jinde nezažijeme.