Kreed - recenze

Kreed. Málo známá hra od málo známého týmu Burut. V ČR distribuovaná firmou US Action. Podívejme se, jaká tato hra je a co od ní můžeme očekávat. Příběh hry není nijak složitý a i když přináší některé novinky, není ani moc originální. Děj hry se odehrává na prahu 30. století, kdy je lidstvo ve válce s rasou Tiglaarů, kteří jsou tak trochu po vzoru Hvězdné pěchoty poněkud hmyzoidní. Lidská rasa se rozdělila na 3 frakce: Legii, což je dobrovolná vojenská frakce složená ze žoldáků, na Konfederaci, což je vojsko původních vojenských kolonií a na Jikreedy. Legie a Konfederace se spojily a tímto křehkým spojenectvím zahnali útočnou rasu Tiglarů až tam, odkud přišli. Při zatlačování Tiglarů lidé objevili podivnou prostorovou anomálii zvanou Kreed, která pohlcovala vše ve svém okolí. Tato anomálie byla zvláštní tím, že co proniklo dovnitř, už nenašlo cestu ven. Proto byla spojenci neprodyšně uzavřena a nikdo se k ní nesměl přiblížit. Celá tato anomálie se však zvětšovala a proto byl sestaven specialní výzkumný tým, který musí celou anomálii prozkoumat. Tímto úkolem byl pověřen specialní agent Legie Daniel Grok. A Daniel jsi ty. Tak takto nějak, i když o hodně složitěji a zmateněji, vypráví příběh manuál a částečně i intro hry, které nás zavede ještě dál. A to na palubu vesmírné lodi Aspero, která proklouzne bariérami kolem Kreedu, avšak o něco později je napadena jinou vesmirnou lodí podivných příšer bez inteligence, které mají rády lidské maso (divné, že věc, která má jen zuby a drápy umí řídit vesmírné lodě a obsluhovat jejich kanóny). A zde začíná náš příběh. Budím se za zvuku explozí, beru si svůj věrný nůž a jdu spasit vesmír. Ano, jako ve všech FPS hrách začínáme s tou nejslabší zbraní a jako ve většině je to i zde nůž. Vycházím ze své ubikace a procházím jednou potemnělou chodbou za druhou, přičemž mi vše komplikují pouze otřesy lodi. Tu a tam najdu záznam některého z členů posádky vyprávějících o invazi na loď a o různých poškozeních lodi navádějících mě, kam jít a co udělat. Nacházím první pořádné zbraně a řežba může začít. V době, kdy narážím na první nepřátele, začínám mapovat hru. První, čeho si všímám, je celkem slušně zpracovaná AI neboli inteligence nepřátel. Ti lidští se chovají jako praví bojovníci. Vykouknou z úkrytu, vystřelí, zasáhnou a opět se schovají. Přesunou se a opět zaútočí. Ale pokud hrajete na nízkou obtížnost a potkáte skupinu vojáků, začnou se dít podivné věci, které by se daly pojmenovat „Kamikadze“. Jeden případ za všechny. Plížím se dlouhou chodbou až ke dveřím, které se přede mnou se syčením otevřou. Za dveřmi je místnost a v ní asi šest nepřátelských vojáků. Vystřelím brokovnicí po nejbližším z nich a okamžitě se stahuji zpět do chodby, kde si beru do ruky sniperku. Za dveřmi je už jen 5 nepřátel a tak v tichu čekám až se otevřou dveře. Hned jak se tak stane, dostane to chlapík sniperkou přímo do hlavy. K mému úžasu se chytí za břicho, zlomí se v pase a čeká. Nevím na co čeká, ale hned jak se dočká svého okamžiku, narovná se a jde zase po mně, jako by neměl právě v mozku ozdobný projektil. Dám mu ještě jednu ránu a je mrtev. V okamžiku, kdy je jeho mrtvola ještě ve vzduchu, otevírají se dveře a za nimi se zleva doprava prochází další voják. I on to dostane do hlavy a i on se láme v pase a čeká na ??. Ale já nečekám a sundávám další ranou i tohoto. Sotva dopadá na zem, vchází do dveří další a vše se opakuje, dokud není místnost čistá. Bohudíky za několik stupňů obtížnosti a tak se AI úměrně zvedá spolu s ní. Inteligence nepřátel se také mění druh od druhu. Lidští vojáci jsou občas velice nepříjemně vynalézaví. Jednou se mi dokonce stalo, že jsem pronásledoval vojáka s velice účinnou zbraní, zatímco on měl zbraň nic moc. Vyběhl do poschodí a tam se ztratil. Prohledal jsem celý dům a nikde nikdo. Jaké bylo mé překvapení, když jsem při vycházení z tohoto domu zjistil, že voják vyskočil z okna a čeká na mě přede dveřmi. A to si ještě někde splašil kámoše !! Ostatní monstra (například zmutovaní psi ?) se chovají stylem "ááá tady jsi.. postůj, já si jen kousnu". A mažou přímo k Vám bez ohledu na to, že Vám se to líbit asi nebude. Proto bych AI nijak zvláště neshazoval a označil ji za nadprůměrnou. Chcete- li, 70%. V každé hře hraje svou roli i grafika a ani zde to není výjimka. Narazíte jak na scény úchvatné, tak i na scény podprůměrné. Takže se sice nedá říci, že by Kreed byl kdoví jaký grafický propadák, ale na druhou stranu vůbec neexceluje. Velké plus má Kreed za hru světla a stínů, což je i její mínus, protože je tato hra hrozně tmavá ,a každý hráč si bude muset zvednout úroveň gama korekce. A tehdy přijde šok, jelikož vystoupí neuměle vypracované textury, mizí stíny a s nimi i veškerá úchvatnost. Ke hře se světly patří i různé blikání, proudy světel ve tmě, či majáčky na stropech. Občas umně umístěné, jindy zase chaoticky rozházené po místnosti. Například jsem vešel do místnosti, v jejímž středu byl proud divného světla, a na stěně další ozdobné světýlko. Světlo uprostřed instinktivně obejdu a jdu k světýlku (vypadalo jako tlačítko), ovšem nic nedělá. Projdu tedy světlem v očekávání, že se něco spustí, otevře apod. Ale také se nic nestane. Až v tmavém rohu po pár minutách nalézám útržek papíru, na kterém dokonce ani nic zajímavého není. Ve hře si sice můžeme zapnout trilineární filtrování, stíny všeho možného, ale ani tak to nijak nepomáhá a já osobně jsem byl potěšen pouze jednou oblastí. Ale když jsem kolem ní šel po patnácté, už mi tak krásná nepřišla. Takže shrnuto a podtrženo, v Kreedu se setkáme veskrze s nádhernými efekty, ohromující hrou světel, ale i s podprůměrným grafickým zpracováním. V neposlední řadě je v každé hře nutností okomentovat zvuky a hudbu. Začneme tím horším. Hudba. Mírně řečeno nevyváženost skladeb a vlastně i výběr žánru se pro tuto hru, jakož i pro jakoukoliv jinou hru vůbec nehodí. Kdybych měl hodnotit pouze hudbu, nedostala by ani 25 %. Bohudík zde máme ostatní zvuky a hudbu můžeme bez výčitek ztlumit. Zvuky ve hře jsou velice obstojné. Od zvuku nepřátel, přes zvuky prostředí až po zbraně. Každá zbraň má svůj charakteristický zvuk a brzy poznáte, co který nepřítel drží a čím Vás bude ohrožovat. Každá zbraň má až na pár výjimek dobře padnoucí zvuk a tak je lehké uvěřit, že pulzní výboj zní opravdu takto. Hra se prodává u nás s kompletním českým dabingem, který je udělán velice precizně a přeloženy jsou jak menu, texty ve hře, tak i hlášky nepřátel. Jediný problém je, že mluva herce, který má dabing na starost, zní divně monotónně. Ať už česky umírá, anebo říká, že za 5 sekund vybuchne slunce, anebo oslavuje vítězství -zní to pořád stejně. Ale lepší než nic, protože ne všichni umí anglicky nebo rusky. A už jen proto, že je hra kompletně v češtině, má body navíc. Zbraně ve hře jsou vcelku standardního ražení. Od počátečního nože, přes brokovnice a rotační kulomety až k raketometu. Potom ale přichází ke slovu zbraně těžké (ne, že by raketomet nebyl nic); Jako první se Vám v rukou ocitne Energetická pulzní puška, schopná vystřelit jak pulzní paprsek, tak i kouli energie, která je velice ničivá. Dále tady máme energetický koncentrátor WARD, jenž střílí plazmové výboje schopné procházet zdí a za ní zabíjet. A jako specialitku přibalila babička Devastator GRENGEL. Už jen podle jména devastator je určen proti tankům a podobně, takže se určitě hodí. A v Burutu samozřejmě nezapomněli ani na granáty, které jsou sice jen dva druhy, ale zato si s nimi užijete hodně srandy (zvlášť když vám je nepřítel nahází pod nohy). Ve hře se potkáte vesměs se 4 druhy nepřátel. Podivné zmutované příšery bez špetky inteligence po vás půjdou bez ohledu na nebezpečí. Jsou vyzbrojeni zuby a drápy. Dále několik druhů lidí. Tady bych rád zdůraznil, že ve hře se někdy potkáte s přátelskými či neutrálními jednotkami. Ovšem je velice těžké je rozeznat a tak se mi občas stalo, že jsem vešel do místnosti, kde měly přestřelku 2 strany lidí a nevěděl, koho chránit a po kom střílet. Obvykle jsem to řešil tak, že jsem počkal na vítěze a pokud po mě ten začal střílet, tak asi naši prohráli. Jejich výzbroj je různorodá a většina z nich nenosí jen jeden druh zbraně, ale i granáty a něco navíc. Tiglaři budou další druh nepřátel. Hmyzoidněhumanoidní rasa, obdařena podobnou AI jako lidé. Mezi jejich výzbroj patří většinou plamenomet, Energetická pulzní puška a nebo raketomety. Poslední typ nepřátel je podivná kulička „energie“ poletující vzduchem- Přízrak. Tyto modré koule létají vzduchem a s instrukcí najdi a zabij se na vás okamžitě vrhnou. V jejich výzbroji je pouze ničivá Energetická pulzní puška. Závěrem bych jen rád zdůraznil, že tato hra se až na chvilkové výjimky hraje velice dobře, a systém světla a stínů z ní dělá hezkou podívanou (nezesvětlovat!). Má bezvadné zvuky a špatnou hudbu, ale zato je kompletně v češtině. Největší plus je však velmi nízká cena. Např v našem obchodě stojí pouhých 399,- Kč. Kompletně sečteno má tato hra veliký potenciál, který plně nevyužila, ale i tak Vás na několik večeru zabaví!