Indy a Wich interview - ostatní

Indy & Wich jsou v současné době společně s Penery Strýčka Homeboye předními představiteli české hip hopové scény. V roce minulém roce vyšlo této pražské trojici debutové LP pojmenované My3, které sklidilo pochvalné ohlasy kritiky a překvapivě zaznamenalo vcelku slušný úspěch u „nehiphopového“ publika. U příležitosti dosti zpožděné recenze tohoto výborného hudebního počinu se nám podařilo získat výlučně pro čtenáře Escapu rozhovor (zdůrazňujeme, že jej skutečně nenajdete nikde jinde na internetu, ani v nějakém hudebním časopise). Na Racerovy dotěrné otázky neodpovídal nikdo jiný, než MC Indy, který se ve vší sdílnosti zhostil role mluvčího celé skupiny... Rac: Tak tedy, Indy & Wich jsou každopádně jedněmi z těch, jenž lze označit za hlas našeho jediného velkoměsta, z vaší debutové LP zní "vypálený pražský štýlo". Myslíte si, že se hip hop na úrovni vaší produkce může rozvíjet i na perifériích jiných našich měst, například v Ostravě, nebo v Brně? Co kupříkladu zlínští De Fuck To? Indy: Asi určitě, nemusíš bydlet v několikamilionový metropoli na to, abys mohl dělat muziku. Na druhý straně hip hop je městská kultura, to je znát hlavně v Praze a Brně.... Rac: Četli jste rádi kritiky na vaši desku My3? Bylo její přijetí z vašeho pohledu pozitivní, nebo spíše naopak? Setkali jste se s reakcí, která vás hodně překvapila? Indy: Četli, to je jasný a docela rádi, vlastně si zvědavej co tam píšou etc. (i když navenek tvrdíš, jak je ti to u pr...) Na druhý straně recenze moc neřešíme, jinak reakce byly překvapivě pozitivní i ze strany nehiphopovýho publika… Pár reakcí - těch kladných nás překvapilo, pár jich nás taky rozesmálo, jako názor jednoho nejmenovaného českého a námi respektovaného hudebníka v časopisu Report. To byl vrchol, hlavně proto, že sám hudebník je známej vykrádač tisíckrát omšelejch postupů. To nás vážně dostalo. Rac: Bylo by celkem zbytečné se ptát, jestli rádi vystupujete na živo a co všechno vám to dává. Mnohem zajímavější mi přijde představa, co se děje dvě minuty před nástupem na scénu. Nějaké pokusy si na poslední chvíli zkusit, jestli vám to dnešní večer mluví? Závěrečná rekapitulace, jaké desky a v jakém pořadí okusí jehlu gramofonu? Indy: Vystupujem moc rádi, vlastně ani moc nezkoušíme, často nějakej nápad prubnem rovnou "live", jinak playlist si děláme pravidelně před každým koncíkem - kvůli Wichovi, protože musí vědět jak jdou desky v pořadí, co má na který desce za pasáž, často na zahrání jedné pecky používá dvě desky a tak dál, no a vlastně tím taky vlastně uspořádáváme svoje pecky tak, aby si ten druhej MC chvilku odpočal. Proberem spolu různý možnosti, nebo něco vymyslíme většinou cestou v autě na koncert... Rac: Léto jednoznačně patří festivalům. Měli jste letos napilno? Vyměnili jste stísněné prostory klubových scén za širé nebe nad hlavou? Indy: Jasně, na festivaly jezdíme rádi, i když ten specielně hiphopový je narozdíl od tanečních pouze jeden. Byli jsme na Open Air Field, Cosmic Trip, Hiphop Kemp, Summer of Love a ještě na pár dalších...a většinou z toho byla náramná prdel... je to příjemný hrát venku, dobře se ti dejchá a tak... Rac: V jednom vašem poskytnutém interview jsem si přečetl, že váš vztah k internetu není nijak vřelý. Nepočítáte například s tím, že právě internet je tou nejrychlejší spojnicí mezi vámi a těmi, kteří by se k vaší hudbě za běžných okolností nedostali? Není škoda, že Indy & Wich nemají svoje fanouškovské stránky, podobně jako Peneři Strýčka Homeboye? Indy: Ne že bychom byli nějací odpůrci internetu, nebo komunikačních technologií, to vůbec, tam jsem to myslel v souvislosti těch různejch diskuzí a fór na různých hudebních serverech, kde lidi řešej nesmrtelnost chrousta, kdo se kde s kým vyspal a tak dále. Vůbec to není o hudbě jako takový. To se týká zrovna extra hiphopových serverů, kde se točej tisíce "no name" dětí s neoblomným světonázorem na všechno, na underground, na scénu etc. Nedávno jsme o tom natočili pecku na kompilaci From Amsterdam To Praha. Jinak má internet nespornej význam - já sám ho využívám denně. Na www.maddrum.cz - což je ofiko stránka labelu Indy a Wich najdou fanoušci pár věcí, dlužno dodat že web je provizorní a že to akorát - už tak půl roku dáváme do kupy. Rac: Ztotožňujete se s tím, že kopírování zabíjí hudbu? Co pálení CDček znamená pro vás? Řekněme, že si skrze pirátství získáte větší množství příznivců, na druhou stranu vaše vydavatelství z toho nedostane ani korunu, což je v počátcích pro přežití dosti klíčové. Jak se tedy věci mají? Indy: Já bych řekl, že na to máme trošku schizofrenní názor - narozdíl od kapel jinýho střihu jsme párkrát odmítli lukrativní nabídky na prodej naší hudby ke komerčním účelům - to je zrovna věc která "nese" - takže jsme vyloženě odkázaný na prodeje a peníze z koncertů, plus nějaký peníze za vysílání etc. Takže k vyznavačům "burn or die" metody nepatříme, ale bereme to jako součást. Protože ať je to jak chce, ta hudba se dostane k lidem v mnohem větším množství a to je pro nás důležitý. Cena CD je hrozná, i když 300,- za českou muziku není tak moc, když to chceš podpořit uděláš to... Myslím, že se není čemu divit, já sám cédéčka pálím, takže to nemůžu kritizovat. To není problém posluchačů, to je problém celýho hudebního průmyslu, kterej se chtěl napakovat a našponoval ceny včetně distribučních společností a koncovejch krámů na neúnosný maximum. Myslím, že teď je zrovna takové zlomové období - ještě to všechno pojede, než to krachne, nebo se to dostane do opravdu velký krize, protože ještě nikdo nevymyslel recept na znovuoživení celýho molochu.. A už teď se hledaj nový cesty distribuce placený hudby k posluchačům - hlavně přes internet, ale tady je to potom daný pokrokem, připojením domácností atd. atd. takže to ještě chvilku potrvá. Stejně tak potrvá chvilku ještě současný stav klesajících prodejů atd.... Opravdovej problém mám ale s tím, když musím poslouchat výčitky lidí, že 150,-Kč za vstup na akci je hodně... což mi přijde trošku nefér - od lidí co maj doma vypálený cédéčko... kde jinde si ta kapela má vydělat na studio, na mašinky a na rohlíky, když z prodejů jí moc příjmů neplyne? Musí to být koncerty... tohle by měli lidi pochopit a akceptovat....nebo na tu akci nechodit a těšit se doma z vypálenejch empétrojek... Rac: Některé skladby z vaší desky se zaobírají tím, jaký život přináší graffity a jak těžké je v našich končinách dělat hip hop. Je pro vás důležité, aby ti, co si My3 poslechnou, měli zkušenosti s graffiti, aby měli za sebou několik pomalovaných panelů? Je to jediná cesta, jak rozumět vašim textům do posledního slova? Indy: Myslím, že asi úplně ne, v těch textech je spousta dvojsmyslů a tak, takže vlastně záleží na tom, kdo to poslouchá. Každej si tam něco najde. I když se naše texty často vztahujou na tu stěžejní dobu českýho, respektive pražskýho štýla... graffiti, metra, celá ta velká parta, co už vlastně dneska odrostla.... Rac: Co si myslíte o tom, co se na poli českého hip hopu dělo, co se děje teď a co předpokládáte, že se ještě bude dít dál? Indy: Co se týká graffiti, to tu bylo vždycky nejsilnější, narozdíl od breakdance a djingu, nebo produkce. Bylo tu pár kultovních kapel který jsou dnes legendy. Tenkrát na akce chodila taky spousta lidí, ale rozdíl je v tom, že tenkrát tam přišli lidi, kteří tu scénu opravdu tvořili a aktivně se na ní podíleli. Narozdíl od dneška, kdy tam spousta lidí přijde z úplně jinejch důvodů. Teď se ten náskok maže, zbylý elementy kultury jdou nahoru. V budoucnu to myslím půjde zčásti cestou většího promotion, větší komercionalizace atd. Což paradoxně scéně moc nepomůže. Ale Trueskool zůstane napořád. Rac: Posloucháte i jiné hudební styly, než právě hip hop a rap? Přikláníte se k příbuzným odnožím, jako například nujazz, drum’n‘bass, breakbeat a jungle, nebo vás naladí spíše kytarové riffy? Indy: Co se týká Wiche, tak ten má ještě rád 2step a garage, já zase drum’n‘base a breakbeat a LA4 je starej ortodoxák... jo vlastně ho baví ještě ragga... Rac: Váš singl Cesta Štrýtu vyšel jako B strana Hlasuju Proti od spřízněných duší Penerů Strýčka Homeboye. Proti čemu byste hlasovali vy? Indy: Proti lži, ignorantství, závisti a neschopnosti... Rac: Máte životní filozofii, váš názor na svět, který nám můžete shrnout v jedné větě? Indy: Bohužel nemáme...o světě… Díky za rozhovor Jan“Racer“ Nemček Trocha té historie… Indy & Wich započali svoji dráhu v jedné writerské crew, tehdy ještě opravdu jako duo. Po jeho rozpadu se vrhli Indy s Wichem na zbylé aktivity spojené s kulturou graffiti. Wich se pustil do mixování muziky a Indy se zase chopil mikrofonu, aby do rytmu chrlil proudy slov. Dvojice začala vystupovat ve známém Pražském klubu 007 a jejich noci měly patřičný úspěch na to, aby to utvrdilo Indyho i Wichem, že jejich počínání má nějaký smysl. Následně se připojil i druhý MC La4 (Lavor) a v této sestavě nehledě jen dvojčleného názvu setrvali Indy & Wich až do dnešních dní. Poté, co byly zavrženy plány na demonahrávku, byl dík produkci baráku na jaře roku 2000 vypuštěn do světa jejich singl se skladbami Pohyb Nehybnýho a Individual. Dále pak následovala úspěšná kompilace East Side Unia, dílko spřátelených Penerů Strýčka Homeboye, na němž dostali Indy & Wich šanci zazářit díky svým trackům Léto a Téma. Peneři Strýčka Homeboye pak sehráli své party i v dalším singlu Cesta Štrýtu, který si následně vybrali i jako B stranu svého Hlasuju Proti! Cesta k dlouhohrající desce byla otevřena. Album My3 vyšlo v roce 2002 a zaznamenalo za všech stran kladný ohlas.