Headhunter - recenze

Budoucnost je zde a je to docela nebezpečné místo. Speciálně když nevíš, kdo jsi, kdo se tě snaží zabít a proč. Kalifornie na začátku 21. století, "Lovci Hlav" (zkratka ACN), elitní jednotka bojující s kriminálními gangy vystopuje a chytí ve městě nejvíce hledaných osob, ať se schovají kdekoliv. Kombinací boje a používáním nejnovějších hi-tech zbraní se kolo štěstěny stále otáčí v jejich prospěch. Ale jednou, když je na svém stole zabit milionář (zakladatel ACN), tak se zdá, že podsvětí bude mít cestu volnou. Je jeho smrt dílem kriminálního gangu nebo záhadného kriminálního génia nebo je pravda mnohem hlubší a tmavší? Akční adventura pro PlayStation 2 Head Hunter byla hra, se kterou chtěla SEGA ohrozit pozici Solida Snakea v Metal Gear Solid 2. Hra vypráví příběh Lovce Hlav Jacka Wadea. Jack se jednoho dne probouzí v jakési laboratoři a samozřejmě neví, co se děje. Na nic si nepamatuje a jak se zdá, všichni ho chtějí zabít. Naštěstí máte po ruce pistoli, a tak nezbývá než si cestu ven prostřílet. V tu chvíli už přichází na řadu samotný hráč a už je to jen na vás, jak si povede Jack Wade. Hra je viděna z pohledu třetí osoby a jak už jsem psal, vtělíte se do postavy „Lovce Hlav“ Jacka Wadea. Stejně jako například v seriálu Odpadlík, tak i zde budete mít za úkol pochytat nějaké ty super zločince a objasnit tak smrt zakladatele ACN. Abych ale nepředbíhal, po útěku z laboratoří, kde vás drželi ti neznámí (andělé smrti) se Jack po chvilce běhu ulicí zhroutí a upadá do bezvědomí. Naštěstí se vás ujímá krásná milionářka (to se mně asi nikdy nestane), a Jack se probouzí v její luxusní vile, kde začíná jeho kariéra lovce hlav. Než ale dostanete první případ, budete muset zajet do města, abyste složili virtuální zkoušku a získali tak licenci na chytání nebezpečných zločinců. Jsou zde celkem čtyři a to C, B, A - a ještě speciální AAA. Abyste mohli tedy začít vůbec někoho chytat, budete si muset nejprve udělat jednu licenci po druhé. Z vašeho řídícího střediska (luxusní vila) se vydáte na motorce do města, přímo k výcvikovému středisku. Jízda na motorce vám bude činit ze začátku dost velké potíže (vím o čem mluvím). Všichni mí kamarádi, kteří to zkoušeli (stejně i já), jezdili asi první minutu od škarpy ke škarpě. Ovládání je totiž hodně citlivé a chce to trpělivost a cvik. Když se tedy už jakžtakž udržíte v jednom pruhu silnice, dojedete do města (jeho název mi jaksi unikl). Tady vás čeká asi největší zklamání a tím je právě to město. Samo o sobě nevypadá špatně, ale je jaksi „mrtvé“. Po městě jezdí jen auta, které moc propracovaně rozhodně nevypadají a na ulici nepotkáte ani živáčka. Ale co, není to přeci žádné GTA, a tak se vydáme k výcvikovému středisku. Po chvilce bloudění konečně narazím na budovu, ve které si zatrénuji. Jack se posadí do speciálního virtuálního křesla a první výcvik může začít. Celý výcvik probíhá tím stylem jako například ve hře Metal Gear Solid 1 a 2. Pro ty, kdo nemají ani páru, o čem to tu mluvím, vysvětlím. Představte si hru bez textur, kdy stěny tvoří jen jednoduché čáry. Jen Jack vypadá jak má a jen okolí včetně stráží je takto jednoduše znázorněno. Vlastně když se nad tím tak zamyslíte, tyto licence jsou vlastně jen takový zamaskovaný tutoriál, kde se naučíte postupně všechny pohyby, které má vaše postava k dispozici. Po úspěšném zdolání jedné licence dostanete pistoli a vaše společnice vás informuje o prvním úkolu. A tak nasednete na vaší nadupanou motorku a hurá do první akce. Nebudu zde popisovat jednotlivé mise a jen zmíním, že vás čekají souboje ve skladištích, na střechách, v bankách a samozřejmě také ke konci každé mise vás čeká boj s Bossem. Už v první misi zjistíte, že hra není jen o zabíjení a bude řešit i různé „adventurní“ hádanky. Také vyplují na povrh nějaké ty nešvary jako třeba kamera. Ta někdy tak „geniálně“ znění úhel, že když na vás někdo střílí zepředu, kamera se zrovna kouká na postavu Jacka zepředu a tím pádem máte sice dobrý výhled dozadu, ale za žádnou cenu nepřinutíte kameru, aby se otočila tam, kam potřebujete. Nepomáhá ani automatické zaměřování a to sakra zamrzí. Ani pohyby nejsou zrovna to pravé ořechové a někdy běh Wadea působí dost prkenně. Teď by se slušelo také něco říci o grafice a zvucích. Grafice se dají vytknout snad jen ty postavy nepřátel, které vypadají tak nějak ... jak to říci... zvláštně. Rozhodně se japonský styl nezapře. Ale zase nečekejte žádný Manga styl. Hudba a zvuky ve hře jsou na dobré úrovni. Soundtrack byl nahrán dokonce symfonickým orchestrem v legendárních Abbey road studiích, kde nahráli The Beatles mnoho svých alb a zvukový design je od proslulého Doma Gibbse, který se proslavil neopakovatelným zvukovým designem v James Bondovi. Head Hunter není špatná hra, má své mouchy, ale která hra je nemá? Sice se v žádném případě nevyrovná takřka geniálnímu Metal Gear Solid 2, ale rozhodně stojí za zahrání i po pěti letech od vydání.