Guitar Hero Aerosmith - recenze

Autor: Oldřich Bezdomnikov | 28.10.2008
Žánr:  PS3  | Recenze  | Simulátory
Multiplayer: ANO
Hudební hry jsou populární, o tom nemůže být sporu. Fanoušci Aerosmith dostali hezký dárek.
Ještě minulý rok jsem na tzv. hudební hry pohlížel celkem s despektem, ťukaje si na čelo, kdo že to vlastně může hrát takové hry pro děti. Představa, že mlátím do ovladače ve tvaru kytary a sním o tom, jaká že to jsem hudební legenda, mě přinejmenším spolehlivě rozesmála. S nezájmem jsem pročítal fóra, ze kterých se ozývaly nadšené výkřiky nefalšované euforie. Jenže pak ve mně zahlodal červíček a já se chytil na udici jak měsíc hladová ryba. Pořídil jsem si Guitar Hero 3, Rock Band a cesty zpět už nebylo. 


Guitar Hero Aerosmith je v podstatě datadisk ke třetímu pokračování série Guitar Hero. Vydavatelská firma Activision již před nějakou dobou předeslala, že hodlá vydávat k sérii hry, které se budou věnovat vždy konkrétní kapele. Jistě odvážný plán (vybraná skupina nemusí sednout každému) slaví úspěch a hra se prodává jako nejlepší víno. Dokonce se to projevilo i v prodeji klasických céreček kapely Aerosmith a na příští rok se chystá nové koncertní turné. Nelze se proto divit, že se připravují další disky se slavnými skupinami. Příští rok by měla vyjít Metallica a potichu se také mluví o Beatles (zřejmě pouze zbožné přání).


Kdo jsou vlastně Aerosmith? Asi zbytečná otázka, ale poslední dobou už tak nekoncertují a zvlášť ti mladší by s tím mohli mít problém. Skupina vznikla v roce 1970 v americkém městě Boston a se 150 miliony prodaných alb je nejúspěšnější americkou rockovou kapelou vůbec. Aerosmith jsou snadno rozpoznatelní chytlavými melodiemi v kombinaci s poměrně tvrdou muzikou a nezaměnitelným hlasem zpěváka Stevena Tylera. Více informací můžete získat na této stránce http://www.aerosmith.com/. Ale dost už kvákání z encyklopedie a raději se věnujme hře.


Samozřejmě systém je prakticky nezměněn od trojky Guitar Hero. Hlavní kampaň kopíruje kariéru skupiny, podíváme se proto do nejrůznějších míst, počínaje zaplivanými bary a konče legendárním vystoupením v Moskvě. Hra využívá oblíbeného motion capturingu, takže hrajete s členy kapely Aerosmith a ne s nějakými neznámými nýmandy. Ale samozřejmě oblíbený Johnny Napalm se ve hře opět vyskytuje. Systém je pak prakticky totožný, jak už jej známe z předchozích her. Musíte zkrátka mačkat tlačítka podle pokynů na obrazovce. Zahrát si pak můžete také po síti, buď v kooperaci nebo proti sobě. Hru lze koupit s kytarou s výborným designem, ale samozřejmě můžete použít svoji starou známou z Guitar Hero 3.



Hudební hry jsou závislé především na svém soundtracku. Tady bohužel nacházím kámen úrazu celé této hry. Přestože mám Aerosmith rád a jednu dobu jsem je dost poslouchal, chybí mi v seznamu několik mých oblíbených písniček. Jistě, vyskytují se zde pecky typu Sweet Emotion nebo Dream On a jako bonus třeba Always on the Run od Lennyho Kravitze. Ale třeba skvělé rokové balady jako Amazing, Jaded nebo Hole in My Soul mi ve hře chybí. Je to škoda, protože právě tyto oblíbené songy jsem ve hře čekal. Navíc nelze spoléhat na dodatečný stahovatelný obsah, ostatně ani trojka není v současnosti příliš podporována, protože se blíží další pokračování. Cena hry tak podle mého názoru příliš neodpovídá. Klasický datadisk by měl být za poloviční cenu a výsledné hodnocení tak u mě klesá.


Pro koho je tedy vlastně tato hra určena? Samozřejmě pro příznivce skupiny Aerosmith a milovníky všech nových pecek v sérii Guitar Hero. Nováčkům bych však raději doporučil koupit třetí díl, případně počkat na ten čtvrtý, který by měl vyjít v nejbližší době. V něm se již po vzoru Rock Bandu také dočkáme zpěvu a bubnování. Tyto hry pak splňují základní kritérium zábavného titulu – jsou prostě zábavné.

Detaily

Platforma: PS3
Multiplayer: ANO

Chcete vidět další Recenze platformy PS3? Přejděte na stránku PS3 Recenze.