Guitar Hero 3: Legends of Rock - recenze

Při hraní počítačových her občas člověk zažívá pocit, jako kdyby tvůrci nepřinášeli žádné nové nápady. Kam se vlastně vytratila originalita, kam se poděl dojem překvapení? Naštěstí ještě existují hry, které vás dokáží dostat. Následuje recenze hry, kterou jsem hrál tak často, že ani GTA 4 se nekonalo.

Guitar Hero 3: Legends of Rock byl pro mě vlastně takový náhradní titul. Původně jsem se těšil na multiformátový Rock Band, ale neustálé odkládání vydání v Evropě a také bobtnající cena způsobilo, že jsem raději sáhnul právě po Guitar Heru. Z náhradní hry se ale vyklubal jeden z mých nejoblíbenějších kousků. Při koupi mě samozřejmě překvapila objemnost celého balení. Hru ovládáte přibalenou kytarou (jde to i normálním ovladačem, ale to je tak třetinová zábava), která mě překvapila svou masivností. Je to zmenšená kopie kytary Les Paul od firmy Gibson, která na výrobě spolupracovala. A je to znát. Na krku je pět tlačítek, které mají symbolizovat struny – ovládáte je levou rukou. Pravou ruku pak zaměstnáváte přepínačem, který zdařile supluje trsátko. Vedle toho máte ještě možnost využít klasické páčky na rozvášněné rifly. Kytara je bezdrátová, takže se nemusíte bát klasické scény se zamotáním a následném zničení všeho v okolí. Rozhodně mi nepřipadlo, že by kytara byla pouhou hračkou a jako ovladač se vyloženě povedla.

Vkládám hru do mechaniky, kytara ale nereaguje. Aha, zapomněl jsem zapojit přijímač do PS3. Už jsem v obraze, celou hru už mohu ovládat pouze kytarou. Koncept hry je velice jednoduchý. Vyberete si písničku a mačkáte čudlíky tak, jak se před vámi zobrazují na obrazovce. Po minutě se začnete chytat (samozřejmě na nejlehčí obtížnost) a hra vás svými drápy už nepustí. Využívá totiž poměrně časté touhy člověka stát se frontmanem světoznámé kapely. Jen si to představte. Hala praskající ve švech ani nedýchá napětím. Světla bouří, všude dým a vy vbíháte na pódium. Následuje ohlušující ryk, fanynky šílí, fanoušci opilí, jak zákon káže. A vy si vychutnáváte tu energii a začnete trápit svou kytaru. Nevím, jak vy, ale tato hra je nejlepším příkladem toho, jak mohou hry podporovat fantazii a při tom nemusí být vůbec násilné.

Na čem je Guitar Hero 3 založené? Samozřejmě na hudebním soundtracku. Musím přiznat, že tvůrci vybrali opravdu reprezentativní výběr, kde si vybere snad opravdu každý. Celkem si můžete zahrát 73 písniček, buď v rámci kariéry nebo jako obsáhlý bonus. Na výběr tak máte pecky staršího data, např. od Rolling Stones nebo Sex Pistols. Protože mám rád rock, hodně mě potěšila One od Metallicy nebo Even Flow od Pearl Jam. Autoři neponechali nic náhodě, a tak v rámci mezinárodní kampaně přidali také písničky evropských interpretů. Navíc na hře spolupracovali kytaristé jako Slash nebo Morrelo, se kterými se dokonce utkáte v hudebních bitvách. Kdyby vám přece něco chybělo, můžete si za poplatek stahovat písničky z Playstation Network.

Jsou ve hře nějaké zápory, zeptá se zvědavý posluchač. Málokterá hra se bez nich obejde a Guitar Hero není výjimkou. Grafická stránka není úplně dokonalá, next-gen si přece jen zaslouží lepší zpracování. Naštěstí tento typ her na grafice nestojí, takže se bez ní klidně obejdeme. Upřímně řečeno, v té rychlosti toho stejně moc nestíháte. Oprávněnou kritiku ovšem vidím v přehnané obtížnosti. Na easy je to v pohodě, normal po tréninku také neodolá. Na hardu ale přichází jiná káva a tady už prostě musíte začít dřít. Problémem je, že potřebujete ovládat pět tlačítek, ale máte jenom čtyři prsty, palec je totiž nepoužitelný. Ani dlouhý trénink vám nezaručí, že písničku zvládnete. Na internetu se můžete mrknout na videa schopných kytaristů a zaručuji vám, že zůstanete sedět s otevřenou pusou. Je to vůbec možné? Dočkáte se také obsáhlých statistik, komunita této hry nabývá neuvěřitelných rozměrů. Rozsáhlé možnosti nabízí také online. Příjemné je, že písničky si můžete zahrát také v kooperaci a řadu věcí se tak naučit.

Co říci na závěr? Tohle je prostě pohodová hra, která baví snad každého z nás. Jestli je ve vás ještě trochu dítě, tak se rozhodně nemusíte bát. V těchto dnech by navíc měl vyjít rozšiřující datadisk, který se zaměřuje výhradně na kapelu Aerosmith a do konce roku by měl vyjít už čtvrtý díl, který konečně přinese i bubny. Osobně se už nemohu dočkat.

Chcete vidět další Recenze platformy PS3? Přejděte na stránku PS3 Recenze.