God of War Collection Volume 2 - recenze

V pořadí druhá kolekce God of War znamená pro majitele velkých konzol konečně něco nového, jelikož God of War: Chain of Olympus a Ghost of Sparta byli dosud jenom na PSP. Nyní si je však můžeme zahrát v HD rozlišení a to dokonce v 3D. Spolu s množstvem trofejí a zaručeně zábavným konceptem trhání nepřátel na kusy se můžeme těšit na další plnohodnotný zážitek.

God of War: Chain of Olympus je starší a tedy i viditelně slabší díl kolekce. Zub času se podepsal nejenom na slabším vizuálním, ale také technickém zpracování. Úkolem obou dílu, které originálně byli vydáni pro PSP, je vyplnit hluchá místa v příběhu mezi prvním a druhým God of War. Chain of Olympus pojednává o Kratosové službě bohům Olympu, kterou plní výměnou za osvobození od mučivých snů, které odrážejí jeho bolestnou minulost. I když zpočátku je vaším cílem zastavit útok Peržanů, kteří dobývají hradby města Attica, již brzy se budete muset věnovat daleko větší hrozbě. Dějová linie se totiž zamotá se zatměním slunce, které má na svědomí bůh Morpheus. Tudíž hra se nečekaně změní na výpravu za záchranou boha Slunce - Heliosa. Samo o sobě je děj zajímavý, i když vyprávění v ostatních dílech hry bylo na podstatně vyšší úrovni a také více konzistentní. Navzdory tomu se však při hře budete skvěle bavit, jelikož starý osvědčený bojový systém a řešení hádanek jsou její neodmyslitelnou součástí.

První věc, kterou si na Chain of Olympus (i Ghost of Sparta) všimnete, je ovládání. PSP má méně ovládacích prvků a to se podepsalo i na změně tradičního způsobu hraní. Kupříkladu krabice se zdravím, kouzly nebo jinými dobrotami otevíráte kuličkou, namísto zadních tlačítek. Změně podléhají i úskoky do stran, kde si nyní můžete vybrat mezi pravým analogem a zadními tlačítky v kombinaci s levým analogem. Druhou zmíněnou novinku vysoce oceňuji, protože podobně to měla řešené i Castlevania: Lords of Shadow, která byla svým bojem sice méně dynamická, ale rozhodně více taktická. Jednoduše řečeno, nyní je uhýbaní se útokům souperů snazší a z mého pohledu i lepší. Princip boje však zůstal nezměněný včetně komb i základní zbraně. Tradičně se však můžete těšit na novinky v magii. Nechci jmenovat všechny možná kouzla, ale spíš poukázat na trochu méně šťastný způsob jejich exekuce. Ten uskutečňujete kombinaci dvou tlačítek naráz, což je sice pochopitelné na PSP, ale na PS3 rozhodně ne. Dá se sice na to zvyknout, ale dát kouzla například na šipky, jako je tomu v GoW: Ghost of Sparta, nemohl být žádny problém, resp. bylo by to lepší.

Když už je řeč o bojích, jedna změna tady přece jenom je. Kdo hrál God of War 3 asi nebude příliš nadšen z toho, že prostředí jsou malá, nemluvě o počtu naráz zobrazených nepřátel. Důvodem je opět limitovaný výkon PSP, ale vývojáři se přeci jenom s tímto problém svérázně vypořádali. I když je tedy nepřátel méně a prostředí jsou více uzamčené, pořad je tu dostatečný pocit zadostiučinění z masakrování nepřátel a ze zkoumání prostředí. Méně nepřátel také znamená jejich větší výdrž a agresivitu, abyste ani na moment neměli pocit, že je hra moc snadná. Neodmyslitelnou součástí jsou také boje s masivními bossy, kterých si užijete do sytosti. Hlavně v souvislosti s bossy se budou často vyskytovat velice efektní a krvavé QTE (momenty, kdy třeba stlačit hrou požadované tlačítko, abyste v dané sekvenci obstáli), tady však musím vznést jednu výhradu. Mnohé z QTE vyžadují pohyb levé analogové páky v požadovaném směru, avšak to samo o sobě nestačí. Nejenom pohyb, ale i rychlost rozhoduje o úspěšnosti QTE. Člověk si řekne „a co má být“, jenomže to ještě netuší, že hra netrestá jenom pomalost, ale také přílišnou rychlost. Pokud pohyb uskutečníte správně, ale rychleji, než vám hra ukazuje, neuspějete, což je hodně frustrující hlavně proto, že QTE se při boji s bossy nedá vyhnout. Toto je asi největší negativem Chain of Olympus, se kterým se budete muset vyrovnat.

Kromě bojů budete již tradičně řešit jednoduché logické hádanky, které jsou podobně, jako bojová složka hry velice zábavné a zabraňují stereotypu, který by se jistě dostavil, kdybyste po celou hru jenom bojovali. Dalším prvkem, který třeba vyzdvihnout je zvuková stránka hry, která si zachovala svoji vysokou kvalitu i na PSP (vlastně teď už v podobě kolekce na PS3). Výtečná hudba i dabing vás budou sprovázet po celou dobu hraní, což v kombinaci už z tolik chválenou bojovou složkou hry vytváří stejně dobrý pocit z hraní, jako je tomu u „velkých“ God of War titulů. Naopak grafika je v Chain of Olympus viditelně horší a moc ji nezachraňuje ani vyhladěné HD rozlišení. Bohužel, je to stará hra a i když se nezapíše mezi ty hezčí tituly na PS3, v 3D zobrazení je celkem přijatelná. Pokud 3D televizi nemáte, budete muset horší vizuál jednoduše prokousnout. Hrací doba hry je standardní a díky trofejím, které není vždy snadné získat a challengům, které se vám po dohrání hry otevřou, se může ještě o poznání prodloužit. Chain of Olympus tak je v zásadě pravým God of War, co se zábavnosti týče, i když vizuál a exekuce kouzel mohli být o cosi lepší.

I když Chain of Olympus tedy není vůbec špatný, Ghost of Sparta vychází z této kolekce jako jednoznačný vítěz. Lépe vypadá, lépe se hraje, dokonce i příběh je o poznání poutavější. Děj je zasazen před události druhého dílu, kdy Kratos bere moc do vlastních rukou a rozhodne se ukončit noční múry jednou provždy, jelikož bohové Olympu tak učinit nedokázali. Na první pohled je vše podstatně blíže kvalitám „velkých“ God of War her. Kromě boje či kouzel přibyl také třetí ukazovatel speciálních schopností, který není potřeba dodatečně naplnit (průběžně se doplňuje sám). Boj je opět celkem tradiční, tentokrát jsou však kouzla přiděleny na šipky, což je jednoznačně lépe ovládá. Dějová linie působí o cosi více konzistentně a tak zatímco v Chain of Olympus výprava proti Peržanům zpočátku vypadá jako kdyby nesouvisela se zbytkem příběhu, děj Ghost of Sparta budete prožívat a hltat od začátku až do konce.

Celkové technické zpracování je omnoho povedenější, než v minulém dílu pro PSP. Prostředí je sice pořád menší, než si ho pamatujeme z GoW 3, ale ani Santa Monica Studio neumí z PSP dělat zázraky a navíc je přeci jenom působivější a trochu otevřenější, než v Chain of Olympus. Bojový systém je klasicky nejsilnější složkou hry, přičemž oceňuji, že obě hry mají podporu vibrací DualShocku 3, díky čemuž se umocňuje dojem z každé jedné scény z hry. Jako jsem se už zmínil, vizuál je o 200% lepší, nemluvě o skvělém 3D zobrazení, ve kterém si budete skutečně připadat, jako byste byli součástí každého boje. Stručně a jasně, bojový systém v kombinaci s logickými hádankami, trofejemi, krásným grafickým zpracováním, skvělým zvukem, 3D zobrazením, různými nastaveními obtížnosti a challengemi dělá z God of War: Ghost of Sparta, jeden z nejlepších God of War her na trhu a vůbec nejlepším God of War pro PSP.

Sérii God of War netřeba představovat. Nejslavnější výprava hrdiny Sparty Kratosa za spravedlností, pomstou a vykoupením se opět povedla i v podobě této nejnovější kolekce, i když Chain of Olympus je viditelně slabší hrou, ale to je spíš dílem zubu času. Kupa násilným bojů, epických bossů, útoků, kouzel, speciálních pohybů a jejich upgradů a logických hádanek v God of War je tím nejlepším mixem, který si dnes v tomto žánru můžete zahrát. Pokud už jste již přešli tři „velké“ God of War hry, tuto kolekci rozhodně nesmíte prohlédnout, protože nabízí plnohodnotný God of War zážitek, i když v rámci omezených možností PSP.