Genji: Dawn of the Samurai - recenze

Autor: Michael Davidík | 19.12.2005
Žánr:  PS2  | Recenze  | Akční
Nepřítel sem, nepřítel tam, mečem všechny rozsekám aneb další samurajská akce, která chce konkurovat zavedeným titulům, je konečně tu. Jak si vede?
Co psát za úvod k recenzi na další akci ze samurajského prostředí, kterých sice není moc, ale pevně mezi nimi vládne série Onimusha? Hra Genji: Dawn of Samurai, mnohými netrpělivě očekávána, ale nabízí vcelku zajímavou hratelnost a spoustu příjemných prvků pro to, aby vás alespoň an chvíli zaujala. Ponořme se tedy do světa udatných bojovníků, kodexu cti a zlých záporáků, kteří chtějí ovládnout svět. Příběh nás zavádí do feudálního Japonska, kdy se v poutavém intru střetávají dvě armády - kladní hrdinové Genji a ti zlí, kteří si říkají Heishi. Jak si asi každý domyslí, kdyby dobro vyhrálo už v intru, ze hry by byl možná tak mírumilovný simulátor pěstování bonsají, a tak Heishi vypráší svým protivníkům kožichy pomocí kouzelných krystalů zvaných Amahagene (už dlouho jsem nehrál hru s tak šílenými názvy - tento není zdaleka poslední), které svým majitelům propůjčují nadlidské schopnosti. Jeden takový krystal má ve svém vlastnictví i hlavní hrdina Yoshitsune. Jako na potvoru ale neví, k čemu vlastně slouží. Naštěstí na to dojde, když ho navštíví pár nehezky naladěných vojáků. Později vyjde najevo, že Yoshitsune je synem mrtvého náčelníka Genji. A tak začíná putování s jediným cílem - nasbírat Amage..Amahu..prostě magické šutry, a porazit tak Heishi jednou provždy. Kde už jsme to slyšeli? Aby mu nebylo smutno, kromě podpory starého mudrce a několika přátel přibírá krátce po začátku hry do party mohutného mnicha, který si říká Benkei a ohání se čímkoliv, co by normální člověk nebyl schopný udržet v ruce. Většinou si můžee vybrat, se kterým charakterem na danou misi půjdete, ale buďte připraveni, že někdy vám hra nekompromisně určí, s kým že to máte zrovna hrát. Postup hrou je velmi lineární, ale jako zpestření nabízí možnost znovu navštěvovat prošlé lokace a získávat tak zkušenosti, peníze a bonusové předměty. Ne, nespletl jsem si článek, Genji totiž přináší i RPG prvky, které jsou teď zřejmě v módě, a tak nesmí chybět. Bohužel, zdejší vylepšování postavy je jednoduché až příliš. Při získání určitého počtu zkušeností poskočí charakter o level, čímž se mu zvýši všechny TŘI statistiky - útok, obrana a život. Není to úžasné? Dále pak můžete používat k tomu určené krystaly, abyste si jednu z těchto hodnot zvedli ještě více. Dobře, RPG prvky stojí za houby, naštěstí však Genji přináší také možnost získávání lepších zbraní a brnění, což se projeví nejen na bojové síle, ale také na vzhledu postav. Některé kousky navíc mají speciální vlastnosti, ale na nějaké taktizování s nimi můžete zapomenout - platí zde pravidlo čím větší číslo, tím lepší, ať už rozdává zbraň jed nebo saje život. Přesto se může tento systém pochlubit skvěle nadesignovanými předměty a obzvlášť Yoshitsunovy meče vypadají úchvatně. *reklama* Pojďme už ale k tomu nejdůležitějšímu - samotným soubojům. Díky dvěma hratelným postavám se dočkáme určité variability a každý si tak může vybrat, co mu lépe vyhovuje. Zatímco těžkotonážní Benkei máchá všude okolo a pomalu, ale jistě drtí každého v dosahu, šermíř Yoshitsune je jeho přesný protiklad. V rukou třímá dva meče a rozehrává s nimi působivý koncert, který je na pohled naprosto úchvatný. Hrdina se pohybuje s až neuvěřitelnou elegancí a jeho rychlé výpady ve spojení s mrštnými úskoky dokáží vykouzlit dechberoucí bojové scény. Bohužel, nedostatek různých útoků souboje trochu kazí. Tvůrci proto nezapomněli ani na jednoduchý, ale velmi efektivní systém protiútoků, kdy stisknutím čtverečku v přesně daný okamžik způsobíte většině oponentů jistou smrt, přinejhorším těžká zranění. Jelikož je ale načasování velmi náročné, lze použít Amahagane ke zpomalení času - při obtížných situacích až dvojnásobně. Pak nejenom že má hráč více času na reakci, ale na obrazovce se objeví i indikátor, který mu řekne, kdy inkriminovaný čudlík zmáčknout. To se hodí zejména u bossů, kteří jsou velmi originální a může se stát, že se na ně dokonce začnete těšit. Ovládání je intuitivní a přejde rychle do krve, potěší také možnost přiřadit si na tlačítka směrového kříže léčivé předměty, díky čemuž si během boje můžete efektivně doplňovat zdraví. Aby toho nebylo málo, na to všechno se skvěle dívá. Po grafické stránce Genji naprosto exceluje a nabízí nádherná prostředí, ať už se pohybujete ve volné přírodě nebo uzavřených budovách. Obzvlášť vyzdvihnout musím zimní krajinu a skvěle zpracovanou úroveň v oblacích, ale ani zbytek nezaostává. Bohužel, tuto krásu si nemůžeme vychutnat naplno kvůli stacionární kameře, která mnohdy působí problémy v boji a nechává pravou analogovou páčku trestuhodně nevyužitou. Škoda, volně ovladatelná kamera by byla možná vhodnější. Animace jsou také víc než slušné, obzvláště v případě důležitých osob, v prvé řadě s hlavními hrdiny. Po zvukové stránce už ale tak hodný nebudu. Což o to, hudba obsahuje spoustu krásných japonských motivů, ale tak otřesné anglické namluvení jsem už dlouho neslyšel. Zbývá tak možnost přepnout do původní japonštiny, ale ta zase nemusí vyhovovat úplně každému. Přesto je ale mnohem lepší volbou než děsivý dabing. Paradoxně hra nabízí jako jeden z odemykatelných bonusů archiv hlášek všech možných postav, se kterými jste se ve hře setkali, což je sice nápadité, ale naprosto zbytečné a zdraví nebezpečné. Bohužel, vše výše popsané si neužijete po dlouhou dobu, protože Genji se může směle zařadit k těm kratším hrám na PS2 - i nezkušení hráči ji projdou za necelých 8 hodin a ostřílení profíci trénovaní na všelijakých Onimushách a Devil May Cry to zvládnou ještě rychleji. Motivací pro opětovné hraní moc není - kromě vyšší obtížnosti si také můžete importovat postavu z dohrané hry a začínat tak se silnými zbraněmi a brněním, ale to je tak vše. Jen málokomu se bude chtít odemykat všechny skryté bonusy, které ani nejsou zrovna moc zajímavé. Genji: Dawn of the Samurai je příjemná akční hra, ale v žádném případě se nejedná o dobrou investici pro vaše peníze, protože krátký herní čas je navíc podtržen dobrovolným i příběhově povinným probíháním starších lokací. Proto si pořádně rozmyslete, jestli nebude lepší zakoupit si za budgetovou cenu Onimusha 3: Demon Siege. Zábava srovnatelná, ne-li lepší, a ačkoliv nepatří k nejrozsáhlejším, pestrá nabídka bonusů a nízká cena to dostatečně omlouvají. V případě Genji doporučuju počkat až na nějaké slevové akce - za plnou cenu je to zlodějina. Ale velmi kvalitní zlodějina, a proto tak vysoké hodnocení.

Detaily

Distributor: 8
Platforma: PS2
Doporučená konfigurace: -

Chcete vidět další Recenze platformy PS2? Přejděte na stránku PS2 Recenze.