Full Spectrum Warrior - preview

V době, kdy si již každý myslí, že ho žádná nová akční hra nemůže překvapit ničím jiným než grafikou, přichází dílko, ve kterém opravdu narazíte na nejeden originální prvek. Vy totiž nebudete neporazitelný hrdina ani nabušený borec, který má dostat celý svět z nějakého biologického prů*eru. Ztělesníte „pouze“ velitele jednotky speciálního týmu, který bude chtít vysekat své chlapce ze šlamastiky, do které se dostali. Nemá nadpřirozené schopnosti ani nanotechnologie, má jen sebe, svůj tým Alpha (tým Beta ovládáte také) a své bojové a taktické schopnosti. Ale to jsem trochu předběhl, tak se raději vraťme a povězme si, jak to všechno začalo. [b]Učení je matkou úspěchu v boji[/b] Ještě předtím, než vás hra pustí do litého boje, čeká vás výcvik speciálních jednotek. Ten je rozdělen na několik částí, ve kterých vás postupně naučí, jak se pohybovat, krýt, střílet a celkově základy boje, které pak rozvíjíte v samotné kampani. Co se týče slova „kampaň“ bude se pravděpodobně jednat jen o postupně seskládané mise za sebou, které budete navštěvovat a řešit se svými dvěma týmy. Mimochodem by jsme měli podle oficiálních zdrojů v plné hře nalézt 13 misí, což je k rozsáhlosti jednotlivých map celkem uklidňující číslo. V nedávno vydané demoverzi jste si vyzkoušeli také tři různé stupně obtížností, které se lišili pouze ukládáním hry v průběhu mise. Nemůžete totiž savovat, kde se vám zachce, ale slouží k tomu speciální body, ke kterým musíte přijít s oběma týmy, poté zavolat vysílačkou a je hotovo. Tyto body se v nejtěžší ze tří možností nevyskytují vůbec, takže zbývá jen dohrát celou misi na jeden zátah, což může být při prvním zahrání celkem problém. Když už máte svůj výcvik konečně za sebou, jste vrženi na skutečné bojiště. Konkrétně tedy do přesněji neurčeného městečka plného budov, vozidel a dalších překážek, hodících se vám ke krytí. Přestaňme se, ale bavit stále okolo a podívejme se rovnou na samotný systém celé hry. Ten se opravdu nedá přirovnat k jinému vydanému počinu, který by se objevil na našich obrazovkách. Původně byla tato hra vyvíjena pro americkou armádu na výcvik bojových taktiky speciálních jednotek, poté se objevila na Xboxu, kde si vysloužila velký úspěch a nyní se tato slibně vypadající pařba, vydává do boje i na poli PC her. Pod své vedení dostáváte dva, již zmiňované čtyřčlenné týmy a s těmi postupujete po mapě jako s figurkami. Ano, bude to znít divně, ale je to tak. V této hře nebudete střílet ani chodit klávesovými šipkami – většinu těchto funkcí zvládnete myší, takže by se dala hra s velkou nadsázkou označit za strategii ze třetího pohledu. Ze začátku si budete jen těžko zvykat na ovládání pohybu a všech složitějších možností, které tato hra skrývá, ale postupně se tomu dostanete na kloub a budete vše provádět s lehkostí své vlastní. A jaké, tedy tyto možnosti jsou? [b]Krycí palba![/b] Způsobů, jak překonat určitou překážku nebo nepřítele je opravdu velké množství, tak si to vezmeme popořadě. Asi nejpoužívanějším hracím prvkem se pro vás po chvíli stane krycí palba. Ta se dá díky možnosti ovládání obou týmu (a pokud, tak dělat nebudete ani si neškrtnete) stává velice účinným pomocníkem. V praxi to vypadá asi tak, že jeden tým se přemístí na roh, zahájí krycí palbu a druhý tým se může rychle a hlavně bezpečně dostat přes volné prostranství blíže k nepříteli. Takto se to dá praktikovat často, jediný problém může být s nedostatkem munice, která se vám zobrazuje u skupiny jako procenta. Dalším používaným prvkem je využité síly granátů, jak tříštivých, tak kouřových. První se hodí hlavně na zakempované vojáky, kteří tak hodně rychle vylezou ze své pozice a vy máte možnost je zaměřit. Na toto je však potřeba dostatečná vzdálenost a tím se dostávám k druhému, tedy kouřovému granátu. Ten se dá využít k přesunu na volném prostranství, kdy jím oslepíte protivníka a mezitím se můžete ukrýt před nepřátelskou palbou. Další možností je granátomet M203, který je vhodný na vojáky ukryté za vozidly, ale je pro něj velký nedostatek nábojů, takže si ho příliš (alespoň v demoverzi) neužijete. Pokud tedy nepočítáme normální obcházení pozic nepřítele bočními uličkami, aby jste se mu dostali do zad, je výčet možností asi kompletní. Co mi trochu chybělo k dokonalosti v této části hry, je nemožnost překonávat jakékoliv překážky (ploty, zídky, vozidla), což by ještě více rozvinulo taktiku. Také je škoda, že nemůžete tým rozdělit, aby jste například mohli s jedním členem nadběhnout nepříteli, vlákat ho do pasti nebo dělat další užitečné věci. Tým musíte totiž mít, podle amerických zásad vždy pohromadě, aby se navzájem kryli. [b]Umělá inteligence a zbraně[/b] Ve hře sice vojáky ovládáte vy, ale pokud jim dobře zadáte taktiku, zastanou vaši pozici víc než dobře. Samozřejmě, že za vás nebudou chodit, ani dokončovat mise, ale pokud jim například určíte směr střelby, můžete si být jistí, že pokud se tam hne jen myš, oni si toho všimnou a zakročí. Tím pádem dostáváte více času pro vymýšlení taktiky pro druhý tým a nemusíte se strachovat, že skončí mise – smrt jakéhokoliv vašeho vojáka, totiž znamená hru od začátku, případně od posledního savu. Ale co jsem tímto vším chtěl říct? Už z nadpisu je jasné, že se nyní bavíme o AI, tedy umělé inteligenci. Ta, jak jsem říkal, je u spojeneckých vojáků velice dobrá, i když je zrovna plně neovládáte. Nepřátelé jsou na tom podobně. Vždy se řídí pravidlem zůstat kryti za překážkou. Trošku zamrzí, že se nepohybují z místa, ale jsou zakempovaní za překážkou, takže je stačí s jedním týmem (pokud je to možné) obejít a vpadnout jim do zad. Také se předvedou, pokud jim pošlete do jejich blízkosti granát. Rozhodně na nic nečekají a snaží se odběhnout a najít si jiné krytí. To je samozřejmě šance pro vás, kdy je po odkrytí velice snadný cíl. Zaznamenal jsem taky trošku nepříjemnou věc, a to v podobě jejich orientaci na bojišti. Pokud ho jeden tým zaměstnává neustálou střelbou, tak i kdyby mu nějaký člen druhého ovládaného týmu zaklepal na rameno, bude se dál krýt proti střelbě a nezasáhne proti blíže stojícímu nepříteli, tedy vám. Více se z AI v demoverzi vypozorovat nedá, proto se plynule přesuňme do dalšího odstavce, kde si povíme něco o zbraních, které ve Full Spectrum Warrior naleznete… O již zmiňovaných tříštivých a kouřových granátech snad znovu začínat nemusím, tak se vrhněme rovnou na střelné zbraně. Těch v demoverzi není příliš a nemůžete si je nijak vyměňovat ani vybírat. To se mi však vůbec nejeví jako nějaký nepřehlédnutelný problém, protože tato hra opravdu není vůbec tak o zbraních jako o taktice. Samotný výčet kousků pak čítá oblíbená zbraň americké armády M16, těžký kulomet M249 a nebo již zmiňovaný granátomet M203. Více se z demoverze nedozvíte, tak si počkejme jestli si pro nás autoři schovali nějaké překvapení v podobě většího výběru zbraní. [b]Technické zpracování[/b] Grafika sice nepatří do dnešní úplné špičky, ale zaostává za ní opravdu jen o malinký krůček. I tak svému účelu slouží více než dobře, tedy plynulé a realistické hře. Prostředí města pořád tzv. „žije“, takže se setkáte s poletující ptáky, vznášejícími se papíry nebo narazíte na tank bojující s nepřátelskými vojáky. Vše je doplněno občasným rozmazáním vzdálenějších míst, čímž se znovu dosahuje větší míry realičnosti. Zvuk zdatně sekunduje grafice, a tak se můžeme těšit na povedené skladbičky i detailní zvuky. Když ke všemu přičteme specialitky jako skvěle využitelný naváděcí systém GPS nebo občasnou možnost využití bombardování na nepřátelská vozidla, dává tato hra dohromady tak pikantní omáčku, že by se zakuckal kdejaký gurmán – a to samozřejmě myslím v dobrém slova smyslu… Na hodnocení je ještě příliš brzy, ale i tak jsou z demoverze vidět všechny klady a hlavně v dnešní době vyjímečná originalita. Jen vás prosím, aby jste nedali na první představu podle článku, ale zkusili si nejdříve zahrát demoverzi. Když jsem si četl první novinky a preview, byl jsem ke hře dost rozpačitý a skeptický. Jakmile jsem, ale za dva dny 4x dohrál demo a stále jsem se u ní skvěle bavil, došlo mi, že ta hra má něco do sebe.