Freedom Fighters - recenze

Bylo jedno krásné ráno, sověti už obsadili všechny státy světa a vy, Chris Stone, se svým bratrem Troyem, jedete na Manhattan jako instalatéři opravit něco do bytu anti-sovětky Isabelly Angeliny, jenže do bytu vtrhnou sověti a vašeho bratra zajmou jako údajného komplice Isabelly. Vy se se sovětskou okupací v centru New Yorku nechcete smířit, proto si uděláte v kanalizaci tajnou skrýš a začnete partyzánskou válku v ulicích New Yorku. Nepřipomíná vám tenhle příběh náhodou něco? Mě tedy ano a to přesně Red Alert 2. Námět se celkem povedl a těšil jsem se na to, až si hru poprvé zahraju. Ten, kdo hrál Hitmana 2, bude ve Freedom Fighters jako ryba ve vodě, samozřejmě se dá přepnout do pohledu "z vlastních očí", hra se hraje pohodově a problémy nebude mít nikdo. Zajímavou věcí je, jak se New Yorkem šíří hysterie, partyzání zbrojí, lidé řvou a vy tomu všemu chcete zabránit. Zatím se zdá Freedom Fighters jako docela pohodová hra, ale i přes taktické prvky a skvělou umělou inteligenci je bohužel šíleně přímočará a krátká. Přímočarost úkolů je jasná - dobij stanici, odbouchni pomocí c4 benzinovou pumpu, dobij pevnost a tak to jde pořád dokola. Ze začátku to nevadí, ale bohužel po čase je hrozná přímočarost trochu trapná. Teď ke krátkosti - ve čtvrtek jsem se vrátil z Invexu, Freedom Fighters nainstaloval a v sobotu nebylo doopravdy co hrát, ale po pravdě jsem krátkost očekával, protože Freedom Fighters je pouze na jednom cd, což je oproti třeba Metal Gear Solidu 2 na dvd celkem málo. Jenže Freedom Fighters mají v kapse jeden obrovský trumf a tím trumfem je zábavnost. I přes nějakou přímočarost a krátkost jsem se u Freedom Fighters hodně bavil a to mi právě na hrách z poslední doby chybí. Conflict: Desert Storm 2 nabídl děsivě nudné mise, Chaser měl taky pár nudných částí a Star Wars: Jedi Academy byl příliš podobný předchozímu dílu. Jistě, Freedom Fighters není úplně extrémně skvělá hra, ale všechny jmenované tituly by předčila skoro ve všem. Novinkou na poli akčních her je také přidávání charisma, díky kterému si můžete vzít do party až dvanáct partyzánů. Oproti Conflict Desert Storm 2 můžete ve Freedom Fighters ovládat pouze Chrise a ostatní jen s pomocí příkazů a zde je hlavní plus umělé inteligence. Když totiž řeknete svým vojákům, ať útočí na snipera, tak zdárně poslechnou a při eliminaci snipera se dokonce efektivně kryjí, nebo když voják stojí blízko kulometu, tak se nebude jenom dívat na skupinku řvoucích sovětů, běžících přímo k vám, ale chytne kulomet a všechny je "pokropí". Další velké plus je ukládání hry. Uložit hru, můžete zkrátka jen když narazíte na poklop od kanalizace, kde je možnost quick save. Takhle napsané to zní sice trochu divně, ale věřte mi, kdyby se dalo quick-savevovat přímo ve hře, hra by ztratila kousek kouzla. Freedom Fighters mají také výborný soundtrack, který navodí filmovou atmosféru na monitory a v poslední době neznám hru s lepším soundtrackem (vlastně až na Tonyho a). Grafika není nijak oslnivá a engine Hitmana 2 je už přece jen rok starý. Teď nevím jak dokončit recenzi- nejlepší to bude asi takhle: Freedom Fighters není hra revoluční, není nijak dlouhá, je celkem přímočará, ale má výbornou atmosféru a je hrozně zábavná a to mi stačí, jednoznačně berte! *reklama* Výrobce: IO Interactive Distributor: EA Games Typ hry: Akce Minimální konfigurace: PII 800 mhz, 128 mb ram, 32 mb 3d karta Doporučená konfigurace: Athlon 1,2 ghz, 256 mb ram, 64 mb 3d karta Web: http://www.eagames.com/official/freedom/home.jsp Hodnocení: 84%