Final Fantasy XII - recenze

Vypadá to, jako by lidem ve Square-Enix tak trochu docházela fantazie při tvorbě nových světů. Zatímco Final Fantasy X-2 přímo navazoval na desátý díl jak příběhem, tak prostředím, titul s pořadovým číslem dvanáct je umístěn do stejného světa jako úspěšné hry FF Tactics a FF Tactics Advance. Klasický hrdinský příběh ale nesmí chybět, a tak se znovu stáváme svědkem situace, kdy proti sobě zase válčí velké zlé impérium s hodným, malým královstvím, a v kůži hlavních protagonistů tak hráči rozplétají komplikovanou dějovou linku a zjišťují, kdo koho zradil, kdo je čí otec a kdo je vlastně hlavní záporák. Ne, navzdory nezpochybnitelným kvalitám nebude tento element hry nijak převratný. Samotná hratelnost, to už je něco jiného. Na poměry Final Fantasy doslova revoluční systém soubojů, to je zřejmě nejzásadnější změnou oproti minulosti. Jedním dechem je třeba dodat, že ta změna je jednoznačně k lepšímu. Prokletím většiny japonských RPG byly vždy otravné náhodné souboje. Člověk si jen tak v poklidu běží po lesní cestě a najednou vžum, hra se přenese do arény odříznuté od zbytku světa, kde proti sobě stojí vaše parta proti skupince nepřátel. I ti z vás, kteří se s podobnými hrami nesetkali, uznají, že tento způsob bojů je poněkud nešťastný. To ale neplatí pro FF XII, které si mnozí mohou na první pohled splést s akční adventurou, a to jednoduše proto, že všichni nepřátelé jsou viditelní již z dálky a souboje probíhají přesně tam, kde jste na soupeře narazili. V praxi to vypadá tak, že si ve většině případů sami zvolíte, jestli s potvorou chcete bojovat, nebo ji velkoryse oběhnete a necháte žít. Proč se na padesátém levelu zdržovat se slabými nepřáteli, ze kterých stejně nic není, že? Jak budou vyřešeny souboje s bossy, na to si ještě počkáme. Jisté je zatím to, že sbíráním jakýchsi gambitů budete moci nastavovat chování počítačem ovládaných spolubojovníků, přičemž maximální velikost party bude zřejmě tři lidé. Tedy, lidé, ne tak docela. Z hratelných postav byli potvrzeni příslušníci mnoha různých ras. Co se technického zpracování týče, je zde vidět vliv tvůrců nedoceněného titulu Vagrant Story, takže kromě podobného grafického stylu také poprvé v historii FF dostaneme možnost rozhlížet se v plně 3D prostředí třeba i z pohledu první osoby. Samozřejmě že hra vypadá nádherně a můžeme se těšit na spuostu světelných efektů, bez kterých by se hra rozhodně neobešla. Co se architektury týče, budovy prý připomínají středomořský styl - prý, od architekta mám daleko, takže se mi těžko posuzuje. Jako hráči mi stačí, že to prostě vypadá moc hezky. Z doposud předvedených trailerů je také jasné, že nás opět čeká nezměrné množství předrenderovaných filmečků. Nebudou chybět vzducholodě, chocobové, bojové scény v masivních měřítcích a ani trocha té romantiky, takže vše, na co jsme zvyklí a co nás baví. O dramatické situace taky nebude nouze a celkově se můžeme těšit na vážněji pojatý přírůstek do série, než bylo FF X-2. To je jenom dobře, jelikož si hra potřebuje získat zpět na svou stranu fanoušky, kteří k sérii ztratili důvěru právě po vydání zatím posledního dílu. Final Fantasy XII působí zatím výtečným dojmem a po spoustě odložení už se snad ani datum vydání neposune do závratných dálek. Spekulovalo se také o přeložení hry až pro konzoli Playstation 3, což se ukázalo jako nesmysl. V japonsku se hra dostane na pulty obchodů v březnu 2006, takže někdy příští rok se tak můžeme těšit na další vynikající RPG od mistrů žánru.