Fight: Lights out - recenze

Baví vás bojové hry, ale vždycky vás mrzelo, že si nemůžete údery pořádně vychutnat, že se u těch chvatů ani nezapotíte? Tak toto se pokusí změnit Fight, která do hraní zapojuje element pohybových ovladačů Move.

U hry je možné použít pouze jeden Move ovladač a jako druhý stačí klasický Dualshock nebo navigační ovladač. Ovšem pro lepší zážitek je vhodnější mít po ruce dva Move ovladače. Horší je to pro hru více hráčů v jedné místnosti, což funguje formou rozdělené obrazovky, ale zároveň zvyšuje nároky na počet ovladačů. Takže pro multiplayer je minimum dva Move vladače a dva Dualshocky a samozřejmě 4 Move ovladače a dostatek prostoru jsou na listině doporučeno.

Bojovky nikdy příliš nesázeli na komplexní příběh nebo vážné zápletky a ne jinak tomu je zde. Zkrátka máte sérii soubojů proti rozličným protivníkům a jejich pokořením postupujete do nových arén a stoupáte na žebříčku největšího zabijáka. Vývojářská firma si zaplatila populární tvář, která vám bude dělat společnost při tutoriálech a dalších ukázkách chvatů a systémů hry. Není jí nikdo jiný než Danny Trejo, drsný Mexičan známý například z Desperada. To on vás provede vším potřebným k pochopení jádra hry.

Čili jako nováček v oboru začínáte s několika málo chvaty a údery, kterými musíte skolit soupeře. Po určité době se vám odemykají nové techniky a tzv. špinavé metody, jimiž lze protivníka dostat na kolena. A jak vlastně poznáte, že se zlepšujete kromě porážení soupeřů? Skrze údaje o vaší postavě, které je třeba pravidelně navyšovat. Ano, nezlepšujete se totiž vy jako hráč, ale vaše postava. Tím pádem ať budete surově a prudce máchat rukama na počátku stejně jako po "x" hodinách, nebude to mít žádný efekt či rozdíl, pokud jste v průběhu hraní svého svěřence patřičně netrénovali.  Oblasti, kde stupňujete schopnosti své postavy jsou tyto: síla, rychlost, výdrž, tvrdost odolat knockoutu, sebezapření a technika. Jedinou možností, jak tyto položky navyšovat, je prostřednictvím tréninku, který představuje několik druhů.

Můžete si zabouchat do mini pytle, údery na cíl, výkonnostní spárování, obyčejné spárování nebo bušení do velkého pytle. Je potřeba vytrvat určitou dobu, též udržet jisté tempo a zároveň dodržovat pravidla disciplíny. Podle vašeho počínání dostanete odměnou  počet bodů, které vložíte do vylepšení statistik postavy. Postavu si můžete upravovat dle libosti i vzhledově – účes, typ muskulatury, obličej, tetování, oblečení. Postupem se vám odemykají nové a nové možnosti, jak si postavu upravit a lišit se tak od ostatních. Dost těchto vylepšení si ale musíte nejprve koupit a peníze na tyto manýry získáváte právě bojováním. Čím více výher, tím více financí k utrácení. Ale samotné boje nejsou procházkou růžovým sadem a vaše postava rozhodně není superman, ať je jakkoliv silná a vylepšená, proto po určité době utrpíte i četná zranění, která mohou snižovat vaši pohyblivost a výkon. Hra vám průběžně na grafickém obrázku ukazuje nejen soupeře, ale i vás a části, jež jsou vystaveny vysoké zranitelnosti, proto jakmile je to možné hned skočte do menu a svá zranění si za menší obnos ošetřete, jinak bude vyhrávání čím dál tím nemožnější.

Samotné bojování je docela zábavné. Z několika pohledů si můžete nastavit způsob hraní a pak se opřít do zápasení. Systém vás bude pravidelně zdržovat opakovanými kalibracemi a důležité je, abyste při hraní nepochodovali z místa na místo, což se často může stát velmi obtížným, ale je to více o zvyku. Každá bitva má jiná pravidla k vítězství, někdy je to knockout v časovém limitu, jindy knockout, aniž byste ztratili více než 10 % zdraví, atd. Věřte mi, že tato hra je maximální zkouškou vaší výdrže a při intenzivním hraní to najisto pocítíte. Toto není něco, co byste hráli v kuse pět hodin, ledaže jste už profesionálně trénovaný zápasník. Po každém zápase či tréninku, hra na základě údajů o vaší výšce a váze odhadne množství spálených kalorií, takže tento titul můžete používat jako pomůcku pro shazování přebytečných kil. Šance, že se zde zapotíte je téměř zaručená. Svaly a ruce vás budou bolet ještě další den. Problém je, že se často vysílíte už při pouhém tréninku, abyste si nahnali zkušenostní body pro vaši postavu a pak pro pravé bojování budete příliš unaveni.

Kromě hraní „příběhu“ se můžete vrhnout do vod multiplayeru, kde můžete hrát jak na jedné obrazovce nebo online. Často ani není potřeba účastnit se soubojů jako vyzyvatel, ale čistě jako pozorovatel a sázet peníze na vítěze, tím máte čas si odpočinout a zároveň v případě výhry získat cenné finance.

Zvládnuté ovládání je základ dobrého hraní a u Move titulů to platí dvojnásob. Zde jste sice vystavováni častým kalibracím, ale chápu, že se autoři snažili o maximální přesnost. Move celkem zdařile převádí vaše pohyby na obrazovku, ale to se též odvíjí od vlastností vaší postavy, takže zpočátku hra nebude plně reagovat na vaše hbité švihy pažemi, protože vaše postava zkrátka takhle rychlá není, navíc i kamera má své snímací omezení, čili je nutné brát tempo úderů s rezervou. Velkou pomocí byl patch, který umožnil zprůhlednění vašeho svěřence a tím jste měli lepší přehled jak daleko jste od soupeře, protože není nic tak otravného jako vidět, že se vaše prudké údery míjí účinkem. Je proto dobré držet si protivníka u těla a každou ránu si promyslet. A samozřejmě není to jen o zběsilém mlácení kolem sebe, ale též umění obrany a vyčkávání na útok.

Graficky hra sice neuchvátí, souboje se odehrávají v temných černobílých lokacích, které vám jistě neučarují a působí docela mdle a depresivně, přesto vyobrazení krve a zranění působí celkem dobře a splňuje motivy brutality v tomto druhu sportu. Hudba v pozadí je směsí rapových skladeb, které však mohou být naštěstí klidně zaměněny za vaše osobní skladby, pokud máte na konzoli nějaké uloženy. Zvuk je takový standardní- omezuje se vlastně jen na zvuky hekání, nárazů pěstí a povyku obecenstva – nic zvláštního.