Far Cry 2 - recenze

Hry jsou tu pro nás od toho, abychom mohli dělat něco, co ve skutečnosti můžeme jen stěží. Máme tu letecké simulátory, olympijské hry, ale i krvavé řezby. Tentokrát se podíváme na simulátor žoldáckého života, kdy rozhodování „zabít nebo ne“ závisí na výši odměny. Morální hodnoty a lidskost jde stranou, přivítejte černý kontinent pod nadvládou armády a válečných frakcí.

Přiblížit atmosféru hraní Far Cry 2 není tak jednoduché. Džungle, savana, poušť. Projížďka jeepem je narušená projetím nepřáteli obsazené křižovatky a vše začíná na novo. Ihned slyšíte za zadkem startující auta a kulky kolem vaší hlavy sviští o sto šest. Žádné „Zastavte, pane. Kdo jste? Víte že jste na nepřátelském území?“. Jediný, kdo s vámi bude jednat, jsou kulky, patřící vojákům jedné či druhé frakce. Vysednout z jeepu a pokosit všechny je rutina, pokud vás ihned po vystoupení nerozjedou po černém prašném cosi, co zdaleka připomíná cestu. Utichnutím střelby se vše vrací do normálu a opět slyšíte jemné nuance afrického pralesa. Teď už jen opravit motor a nasedat. Ptačí cvrlikání přehlušují jen vaše myšlenky na Šakala. Tajemného překupníka zbraní, který zásobuje obě nepřátelské frakce a kterého musíte bezodkladně odstranit. Jediné, co může narušit váš plán, je malárie, kterou jste dostali ihned po příjezdu. Hrst pilulek ale zimnici a zhoršené vidění navrátí opět do normálu a hurá na Šakala.

 

Far Cry 2 představuje nekonečnou kombinaci nejrůznějších herních zážitků. Budete střílet, jezdit, pálit, demolovat, přejíždět, vyhazovat do povětří, hledat poklady, nebo se vozit autobusem. Vývojáři vytvořili prostor pro opravdový žoldácký simulátor. Simulátor v tom slova smyslu, že můžete dělat opravdu hodně věcí, opravdu hodně způsoby. Hned na začátku jsem obdržel úkol zlikvidovat skladiště zbraní mezinárodních jednotek vysazených v poušti. Prý, když už bojovat o svojí zemi, tak s afričany a ať se nám do toho nikdo neplete. Naše země, náš konflikt. Cestou k určenému cíli jsem ale dostal další úkol, že si prý můžu vybrat. Nevěděl jsem kolik za něj ale dostanu a tak jako správný žoldák jdu za vidinou tučné a jisté odměny. Cestou vyřídím několik stráží u křižovatek a vybílím jednu haciendu, kde na pár hodin složím hlavu. K ránu přijíždím na místo určení. Pár kroků, pár mrtvých a zanedlouho už jsou zbraně mezinárodní gardy zachváceny plameny. Denní chléb každé žoldáka, teď už si jen dojet pro zaslouženou výplatu.

 

 

Spousta lidí by ale řekla, „vždyť toto je pořád to samé, znič nebo zab a přesuň se přitom přes půlku mapy.“ Velká škála hráčů by mohla u Far Cry 2 narazit na stereotyp. Mnozí z nich si ale neuvědomují hlavní sílu hry a tou je opravdová volnost, ať už při pohybu světem nebo při výběru plnění mise. Můžete se plížit a zabít dva vojáky jako Sam Fischer, rozpoutat peklo pár granáty a rozstřílenými sudy s benzínem, nebo přijet s jeepem s připevněným kulometem na korbě doprostřed tábora a pěkně po jednom to tam vykosit.

 

 

Hra je směsicí už zmíněného simulátoru a tak trošku arkády. Pokud vás někdo opravdu ošklivě zasáhne, projevem simulace je to, že si kulku musíte vytáhnout a nestačí zkrátka stlačit tlačítko s lékárničkou. Projevem arkády je ale to, že stlačíte tlačítko a kombinačkami si kulku jednoduše vytáhnete a už je vám zase do zpěvu (do střelby?). Pravdou ale je, že vytahování
kulek, ať už z nohou nebo rukou, vypadá naprosto fantasticky a dívat se na to vás nikdy neomrzí. Stejně tak, když se vám už pěkně kouří z pod kapoty auta. Stačí jen kapotu nadzvednout, zmáčknout tlačítko, počkat chvíli než hasákem utáhnete šroub a auto je jako nové. Možné je, že cestou zaprší, nebo vám celou dobu bude do očí svítit sluníčko. Hra disponuje poměrně vydařeným systémem živé přírody. Stejně tak se po větru přenáší oheň, který spaluje trávu, stromy i dřevěné chatrče.

 

 

Dalším realismem a zároveň i pochvalou pro vývojáře, je skutečnost, že hra opravdu odráží skutečné dění a problémy Afriky. To vše je ale jen okrajová doplňovačka celé skládanky, která se, ač to zpočátku není nijak jasné, točí stále kolem Šakala. Taková realističnost ovšem jde někdy i na nervy. To když jinak skvělá umělá inteligence ve volném prostředí vyvádí jinak nevídané skopičiny, ale i neustálé respawny hlídek na křižovatkách. Pro někoho může být i obtěžující „systém“ opotřebovávání zbraní. Když si zbraň pořídíte, leskne se doslova novotou, po čase hraní je ovšem celá od bláta a prachu, zasekává se a po určité době ji chtě nechtě musíte zahodit. Na můj vkus ale taková doba přicházela poměrně často.

 

 

Far Cry 2 nabízí graficky impozantní podívanou, především co se lesního porostu, ohně a výbuchů týče. Audio stránka hry také v ničem nezaostává a tak kdo touží po troše volnosti a prostoru pro vlastní iniciativu a přitom pár sluncem nahnědlým týpkům vystřelit mozek z hlavy, Far Cry 2 je pro vás jasná volba!