Dynasty Warriors 5 - dvojrecenze - recenze

[b]Kamil Bütner[/b] Firma Koei před nás předkládá již pátý díl této velmi populární akční válečné hry. Co nového přináší zatím poslední díl Dynasty Warriors? Určitě několik vylepšení. V první řadě to je zlepšený grafický engine i pár válečníků navíc. K tomu se ale dostaneme později. Starověká Čína je opět zmítána válečnými konflikty. Tři klany mezi sebou zápasí o nadvládu nad Čínou a všichni jejich bojovníci jsou zavázáni svou přísahou věrnosti. Je téměř jisté, že vyjednávat se příliš dlouho nebude. Čínská posvátná půda bude opět zbarvená krví tisíců padlých. *1* *2* I tentokrát si zahrajete za bájné, legendami opředené hrdiny, s nimiž povedete svojí armádu proti nepříteli. Hlavním aspektem v bitvě zůstávají generálové a vůdcové jednotlivých vojsk, kteří opět svými schopnostmi a silou vyčnívají nad řadovými vojáky. Svou nepostradatelnou úlohu mají v každé misi opět bodyguardi, kteří taktéž zlepšují své dovednosti v průběhu hry. Tentokrát si však můžete do bitvy vybrat pouze jednoho z nich. Ovšem pokud máte bodyguarda vycvičeného na vysoké úrovni s dobrou zbraní, je pro vás velikým přínosem. Mezi nové schopnosti osobních strážců patří možnost léčení. Může tak pomoci jak sám sobě, tak i vám. Hlavním úkolem v každé bitvě bude samozřejmě dobít jednotlivá území a zabít jejich generála a jednotlivé vojevůdce. Lze to dokonce učinit i tak, že se zaměříte jen na ně a řadovým vojákům budete utíkat. Ovšem pak se vám vaše postava bude vyvíjet mnohem pomaleji a časem budete mít asi problém. *3* *4* Ve hře je celkem 48 hratelných postav ze všech klanů, z toho šest zcela nových. Samozřejmostí je, že některé bojovníky si nejprve budete muset zasloužit, takže nejsou k dispozici od začátku hry. Bojovníci jsou rozděleny do tří klanů Wu, Wei, Shu. Někteří jsou neutrální a tvoří zde jakýsi čtvrtý klan. Každý z bojovníků má svůj specifický pohybový a bojový systém, takže si všichni hráči jistě najdou toho svého oblíbence. Každý z charakterů má svůj vlastní příběh, což dává hráči pocit sounáležitosti s postavou. Pokud jste si vybrali svého válečníka a svého bodyguarda, můžete se odvážně pustit do plenění soupeřových řad. Na bitevním poli se nachází spousta užitečných předmětů, které se mohou hodit. Patří mezi ně i novinka tohoto dílu, tzv. Musou Rage, což je speciální kombo útok. Ze zabitých vojevůdců získáváte předměty, zvyšující útok, obranu, zdraví. Zbraně jsou nově k nalezení v bednách, takže je bohužel nutno prohledávat každičký kout. Tento počin se příliš nevydařil. Oproti čtvrtému dílu, kde se dala zbraň vylepšovat přímo v boji, je to trochu klopýtnutí. *5* *6* Další věcí, která se změnila oproti předchozímu dílu, je ta, že už se nedají vytvářet vlastní bojovníci a smyšlené postavy. Bohužel, tento fakt mě nemile překvapil. Co se týče útoku, je důležité, na jaké úrovni zbraň máte a jak je těžká. Pokud si vezmete meč, který je sice velice účinný, ale má nejtěžší váhovou kategorii, můžete počítat s tím, že než ho po útoku zvednete, máte za krkem dalších dvacet nepřátel. Je třeba vybírat jak vhodnou zbraň, tak i její váhu. Nejvíce se mi osvědčila váhová kategorie Medium při určité vyspělosti zbraně, ovšem každému může vyhovovat jiná varianta. Samotný boj není nikterak složitý. Jedno tlačítko máte pro standardní útok, další pro útok speciální, třetím tlačítkem skáčete a posledním nabíjíte energii pro speciální útočná komba. Dalším z tlačítek se dají údery soupeřů blokovat, pak je tu též zaměřování luku atd. Komba a útoky není potřeba nějak zvlášť cvičit, prostě jen kombinujete tlačítka, jak vás napadne, a když vám nějaká kombinace vyjde, jednoduše jí pak zopakujete. Důležitý je zde taktéž dosah zbraně, ale nikoliv zásadní. Je logické, že například kopí má větší dosah než krátké meče, ale také záleží na stylu boje, který preferujete. V účinnosti se jednotlivé zbraně samozřejmě také liší, ale každý hráč má možnost si tu svou zbraň dovést k dokonalosti. *7* *8* Grafická stránka hry byla opět posunuta o kousíček kupředu, byly vylepšeny animace postav, herní prostředí je rozmanitější. Když připočteme veliké množství najednou zobrazovaných objektů, nemusí se po grafické stránce hra rozhodně za nic stydět. PS2 dosluhuje, to víme všichni, přesto je až někdy s podivem, co se z této stařičké černé skříňky dá ještě vymáčknout. Zvuky jsou zde zpracovány velmi slušně, hudební stránka hry je složená z orientálních melodií a rockových pasáží. Myslím si, že hudba výborně podbarvuje atmosféru bitev a naladí hráče na tu správnou dobyvatelskou náladu. *9* *10* Pro fanoušky série je tato hra zřejmě nepostradatelná. Pro ty, kteří si chtějí užít atmosféru velkých feudálních bitev a svým přičiněním tyto bitvy ovlivňovat, je určen taktéž právě tento titul. Hráče, kteří čekají od této hry něco jiného než zabíjení nekonečných armád soupeřových vojsk a neustále vytížený Dualshock, asi zklamu. Ve hře Dynasty Warriors 5 jde právě o boj samotný víc než o cokoliv jiného. Přesto si myslím, že zpracováním a atmosférou se tato hra dostává na špičku ve svém žánru. Celkově vzato má hra určitě co nabídnout. Vylepšené animace, příběhy jednotlivých válečníků, nové útoky, rozmanitější herní prostředí, výborní osobní stážci s vlastním vývojem. Bohužel se zde najde i pár nedostatků, mezi které řadím např. systém vylepšování zbraní, absence tvorby smyšlených postav a chybějící duely, kdy už si nelze vyřídit účty s vrchním generálem pěkně na férovku, což ovšem někdo může brát jako výhodu. Celkové moje hodnocení je tedy 78%. *reklama* [b]Lešek Maciažek[/b] Tak a je řada na mě. Kamil vcelku slušně shrnul základní principy, ale na následujících řádcích se jej pokusím doplnit a vyjádřit svůj názor v oblastech, ve kterých tak úplně nesouhlasím. Tak tedy, vzhůru do díla. Před vydáním hry jsem sice měl plány na minimálně 20 tisíc znaků dlouhou recenzi, ale výsledná kvalita produktu mě od tohoto záměru odradila. Dynasty Warriors 5 si tak dlouhý článek skutečně nezaslouží. *11* *12* Z celosvětově oblíbené série Dynasty Warriors se postupem času stal spolehlivý důl na peníze, čehož společnost Koei znovu a znovu využívá a interní vývojářské studio Omega Force proti tomu určitě neprotestuje. Stačí přihodit pár nových hratelných postav, přepracovat staré bitvy do nových a větších map, naplácat na obrazovku víc naráz zobrazených objektů a dílo je hotovo, hráči na to stejně zase naletí. Bohužel, ani já jsem neuniknul této mánii, ale po investování těžce vydobytých peněz do pátého dílu už jsem konečně prohlédnul. Poměrně nízké hodnocení, které ode mě hra dostává, je tak z velké části způsobeno právě faktem, že Dynasty Warriors 5 je prakticky to samé co Dynasty Warriors 4, což bylo to samé jako Dynasty Warriors 3. Můžete se také vsadit, že po každém regulérním dílu vyjde také datadisk Xtreme Legends, popřípadě Empires. Bohužel jakkoliv inovační byl datadisk Empires, téměř nic se z něj nepřeneslo do pátého dílu hry. Přesně tak, na poměry Dynasty Warriors doslova revoluční mód Empire zůstal zcela zapomenut. Že by už v Koei plánovali Dynasty Warriors 5: Empires? Ani bych se nedivil. Hráči, který se se sérií setkává poprvé, to ovšem může být jedno. Ale i tak není DW úplně bezchybnou hrou. *13* *14* Co se týče příběhu, je vše v pořádku. Na motivy knihy Romance of the Three Kingdoms tvůrci vytvořili lehce poupravenou a vyšperkovanou verzi této skvělé story, a vy tak budete přeneseni do prostředí starověké Číny, kde o moc nad zemí svádí boje tři království - Wu, Wei a Shu. Připletou se do toho také mnohé další, více či méně důležité postavy z této doby, a v průběhu hry se tak odehraje slušné historické drama. Bohužel, z nepochopitelných důvodů stojí většina filmových sekvencí za houby. Proč z nepochopitelných důvodů? Jednoduše proto, že vzhledem k vynikající kvalitě tohoto aspektu hry v minulých dílech jsem skutečně čekal něco jiného. Škoda. Do boje můžete vyrazit s jednou ze 48 hratelných postav, přičemž každá používá jinou zbraň a jiný bojový styl, což má za následek poměrně vysokou variabilitu při hraní, a je jen na vás, jestli vám vyhovuje rychlý chlápek s kopím, pomalý bijec s halapartnou v každé ruce, nebo tanečnice s párem palcátů. Mnohdy musíte aplikovat také rozdílný přístup k boji, například již zmíněná tanečnice si skutečně nemůže vzhledem ke svým útokům dovolit jen tak naběhnout do davu nepřátel, a jedná se tak o charakter pro pokročilé hráče. *15* *16* Jak už jsem zmínil, samotná hratelnost zůstala nezměněna. Hráče čekají souboje s obrovskými davy nepřátel, přičemž tvůrce musím pochválit za jejich neskutečné množství, což vás na nějakou tu chvíli zabaví. Jako obrovský strategický prvek se může jevit dobývání několika typů základen rozmístěných na mapě. Ať se vám ale podaří vymlátit útočnou, obrannou nebo zásobovací pevnůstku, na průběh to kromě lehkého výkyvu morálky nemá žádný smysl. Vzhledem k tomu, že v datadisku Empires se jednalo o KLÍČOVÝ prvek hratelnosti, považuju tento fakt za obrovské zklamání. Jedinými strategicky důležitými místy tak zůstávají tzv. Checkpointy, odkud se chrlí davy vojáků - tedy, chrlí se, dokud je nedobudete. Na nějaké přátelské posily budete čekat marně - kromě naskriptovaných událostí se jich nedočkáte. Kamil zkritizoval systém nalézání nových zbraní, ovšem tento aspekt naopak musím pochválit. Ve čtvrtém dílu získávala každá zbraň zkušenostní bodíky a po dosažení určitého počtu se jí, jak už to tak bývá, zvýšil level a na daných úrovních se také přeměnila ve vyspělejší typ. Bohužel, tento systém se mi zdál velice nudný a strašlivě stereotypní - žádné speciality se nekonaly. V pátém dílu se ale tvůrci vrátili k osvědčenému systému z Dynasty Warriors 3 (ostatně zbraně zdaleka nejsou jedinou vlastností vypůjčenou ze trojky). Vaše nové vybavení se nyní nachází v bednách rozmístěných po celém prostoru mapy, takže pokud chcete lepší kousek, musíte se snažit. Každá nalezená zbraň je navíc unikátní - kromě novinky v podobě tří různých hmotností má každá také speciální vlastnosti, které jí přidávají bonusy třeba do síly útoku, obrany nebo nabíjení Musou. Musou je takřka trademarkovou záležitostí celé série - po nabití toho správného ukazatele (což se provádí jak jinak než vražděním nepřátel) stačí stisknout kolečko a už to jede. Série extra-silných útoků rozsévá smrt všude okolo a vaše postava je po krátkou dobu nezranitelná, což vám mnohokrát zachrání život. Ovládání je jednoduché a můj kolega ho již vysvětlil, takže vracet se k němu už nebudu. *17* *18* Postup hrou je nečekaně převzán ze třetího dílu a každá postava má tak svou vlastní kampaň. Tou vás kromě občasných filmečků provází hlavně otřesné textové obrazovky typu 'Můj milý deníčku...', které se sice snaží přiblížit osobnosti hlavních hrdinů, ale snaha vychází absolutně naprázdno a vývojáři si utržili spíše pořádnou ostudu. Tak takhle teda ne! Koncept rozdílých kampaní je ale jednoznačně krokem vpřed (ačkoliv přichází až po kroku vzad v podobě šíleně roztahaného Kingdom Play z DW4). Každá z hratelných postav má samozřejmě nějaké ty atributy, které se časem zlepšují. Zvýšení útoku, obrany, životu a musou docílíte zabíjením důležitých nepřátelských generálů, kteří představují jakési bosse. Právě v obtížných situacích vám má pomoct další novinka - tzv. Musou Rage. Po sebrání žetonku můžete aktivovat mega-ultra-hyper-blablabla-silný Musou útok. Originální? Ne tak docela. Jestli se někomu náhodou dostala do rukou hra Samurai Warriors (v ČR ji, pokud vím, nikdo neprodával), která je vlastně takovým sesterským titulem DW, tak právě tam se něco podobného již objevilo. Takže další výpůjčka od starších titulů. Slečna Originalita silně trpí. *19* *20* Grafiku bohužel musím trochu zkritizovat. Což o to, modely postav a jejich animace jsou zvládnuty precizně a spousta světelných efektů jen doplňuje pěknou podívanou. Ale ty textury! Takovou kvalitu bych možná toleroval u hry pro PSOne, ale jsme v roce 2005! Skutečně těžko budete hledat titul s odpornějším provedením trávy, hlíny nebo čehokoliv jiného. Tvůrci se také vychloubali neomezeným dohledem. Skvělé, ale kde je? Jasně, je vidět 'až na horizont', ale ten je, stejně jako minule, ztvárněn statickým pozadím, před kterým se postupně objevují další a další objekty. Že to působí hodně špatně snad dodávat nemusím. Samozřejmě, vzdálenost, ve které se nové objekty a postavy zjevují, byla trochu prodloužena - ale do vytouženého dohledu to má hodně daleko. Alespoň už se nestává (alespoň v singleplayeru), že vám nepřátelé mizí takřka před nosem. *21* *22* Takže jak celou hru shrnout? Jedná se o docela zábavnou řežbu, která ale trpí silným nedostatkem jakékoliv invence či originality a velice brzy sklouzává k nesmírně únavnému stereotypu. Pokud vás série Dynasty Warriors láká a ještě jste ji nezkusili, není důvod pátý díl nezkusit. Pro dlouholeté fanoušky mám ale jiné doporučení: Sledujte vývoj hry Spartan: Total Warrior. Pro mě osobn se jedná o větší naději než jakékoliv další pokusy oživit skomírající sérii od Koei. Hru hodnotím 60%, a může být ráda alespoň za to. Pro mě je série Dynasty Warriors odepsaná. Vzhledem k mé lásce k předchozím dílům je pro mě těžké něco takového říct, ale je to tak. Poznámka na závěr: Výsledné hodnocení je průměrem jednotlivých hodnocení.