Dynasty Warriors 4 - novinky

Myslíte si, že historie je nuda? A že ta čínská je nuda největší? Firma Koei spoustu takových lidí dokázala za 25 let své existence přesvědčit o opaku. Koei si dokázala udělat dobré jméno díky svým skvělým historickým simulacím a strategiím. Mezi "historické simulace" se oficiálně řadí i série Dynasty Warriors, ovšem každý, kdo si ji někdy zahrál, ví, že se nejedná o nic jiného, než zběsilou řežbu s lehkými (skutečně hodně lehkými) taktickými prvky. To ale vůbec není na škodu! Série DW se odehrává ve starověké Číně a je založena na knize Romance of the Three Kingdoms (stejně se jmenuje také strategie, kterou už dlouhá léta nevydává nikdo jiný než Koei). Pojednává o boji tří království o sjednocení Číny. Kniha bohužel nevyšla v českém překladu, ale je možnost přečíst si ji v angličtině na Internetu, a to zcela zdarma. Zpět k DW. Tato série započala v roce 1997 originální, ale skoro neznámou bojovkou. Poté si dala 3 roky pauzu a psal se rok 2000, kdy se na výkonnou konzoli od Sony přiřítilo Dynasty Warriors 2. Všichni milovníci neutuchající akce byli v sedmém nebi. Hra přinesla do té doby nevídanou možnost pobíhat po bojišti spolu se stovkami dalších bojovníků na vaší i soupeřově straně. Přestože nenabídla ani 10 postav a misí, získala si vcelku početnou skupinu fanoušků. U druhého dílu jsem se s ní setkal i já. Jenomže pak přišel díl třetí a překonal veškerá očekávání. Přinesl 42 různých postav, asi 20 misí a spoustu, spoustu akcemi strávených chvil nejen mě, ale i množství hráčů po celém světe. Byla to bezkonkurenční, čistokrevná zábava. S napětím jsem tedy očekával díl čtvrtý. Když se mi konečně dostal do rukou, zběžně jsem prolistoval manuál a plný nedočkavosti jsem hru spustil... Po zhlédnutí intra (které se mi nejprve moc nelíbilo, ale brzy jsem mu přišel na chuť) se dostanete do hlavního menu, které je nádherně zpracováno a je radost v něm listovat, přestože k nejpřehlednějším nepatří. Znalci třetího dílu však okamžitě zjistí, že přibyla jen jedna jediná položka, která si říká Edit Mode. A co tato novinka nabízí? Díky ní máte dvě možnosti. V prvé řadě si můžete upravit skupinku bodyguardů, kteří vašemu charakteru stojí v bitvách věrně po boku (může jich být až 8). Upravování se ale smrštilo pouze na pojmenování a výběr jednoho ze čtyř vzhledů. Brzy zjistíte, že lákavější položka, a to tvorba vlastního charakteru, na tom není o mnoho lépe. Vybrat můžete pouze jméno, pohlaví, a už se dostáváte k vzhledu vaší postavičky. Tam ovšem zjistíte, že zvolit můžete jen asi ze čtyř druhů vlasů a brnění. Výběr zbraně je sice bohatější na různé druhy boje s mečem či kopím, brzy ale zjistíte, že se jedná převážně o kopie bojových stylů již předvytvořených postav. Těch je neuvěřitelných 42! Zpočátku máte sice odemknutých jen devět charakterů, ale k těm zbývajícím se dostanete poměrně záhy. Skutečně, oproti minulému dílu je odemykání o mnoho snazší a rychlejší. Porovnání s minulým dílem se v této recenzi ještě dočkáte, a to v hojném počtu. Jedno se hned nabízí. Počet postav je sice o jednu větší než v díle minulém, ovšem do sestavy se dostali rovnou tři noví generálové. Bohužel to odnesly dvě postavy z třetí inkarnace této série, což však není žádná škoda- oba dva vypuštěné bojovníky (teda spíše bojovníka a bojovnici z řad legendárního čínského božstva) si ve výše zmíněném Edit Modu můžete snadno dovytvořit, což je rozhodně dobrá zpráva. Jistě mnohé z vás napadne otázka, jak se za postavy hraje. Vždyť 42 je dost vysoký počet, takže určitě přišlo jen na kosmetické změny a totožné útoky. To ovšem není pravda! Každá postava má rozdílný vzhled (a u každé můžete odemknout až šest kostýmů), zbraň (řadí se zde mnoho typů kopí a mečů, ale dojde i na méně obvyklé zbraně jako je bumerang, mohutný kyj nebo třeba vějíř) a hlavně bojový styl. Z nabídky DW4 si rozhodně vybere každý. Máte raději rychlé postavy? Tak sáhněte po sympaťákovi s kopím. Anebo vám vyhovuje pomalá, hrubá síla? Tak pro vás je tu tlouštík s palicí. Chcete si zničit své psychické zdraví? Vaše volba je v tom případě krásná slečna s dvojicí palcátů, protože pro hraní s ní potřebujete hodně velkou dávku trpělivosti. Volba je jen na vás! Abyste se ale k výběru postavy dostali, musíte nejprve zvolit, jak chcete hrát. Předně tady máme Free Mode, který nabízí k zahrání jednu bitvu dle vašeho výběru. Těch je celkově 52 na 17 mapách, což znamená následující: Tvůrci připravili 17 odlišných prostředí, ovšem umístěním jiných armád, podmínek, či použitím jen výřezu některé větší mapy se dostaneme k číslu 52. Tato skutečnost se mi zdála velice děsivá a modlil jsem se, aby to dopadlo dobře. Naštěstí se tak skutečně stalo. Za celou dobu hraní jsem si asi jen třikrát říkal "Jako bych tu bitvu už někdy hrál..." Samozřejmě do toho nepočítám případy, kdy jsem skutečně nějakou bitvu hrál podruhé :-) Zpět k herním módům. O vaši přízeň se uchází také Challenge Mode, který, jak už název napovídá, před vás staví 4 netradiční disciplíny. Je zde Endurance, kde se pohybujete v malé aréně a čelíte přívalům nových a nových nepřátelských bojovníků. Cílem je přežít co nejdéle. Pak je tu Time Attack, kde musíte zabít 100 protivníků v co nejnižším čase. Bridge Melee se odehrává na úzkém mostě, a vaším úkolem je shodit z něj co nejvíce nepřátelských vojáků, a zároveň se na něm udržet, což je mnohdy velice obtížné. A konečně je tu Destruction, kde pobíháte po mapě a ničíte bedny, sudy, katapulty a různá další obléhací zařízení. Cílem je v časovém limitu nasbírat co nejvíce bodů. Oproti minulému dílu je Challenge Mode o dost zábavnější, a to je jen dobře. Pro dva hráče je určen mód Versus, kdy se ve 4 různých prostředích s jinými podmínkami utkáte s vaším spoluhráčem. Nakonec jsem si nechal Musou Mode. Pod tímto tajemným názvem se skrývá kampaň, která oproti minulému dílu prošla radikální změnou. Pro připomenutí: V DW3 měly kampaň přístupnou jen asi tři čtvrtiny charakterů, a každý z nich ji měl sestavenou ze sedmi (výjimečně deseti) bitev. Nikdo však neměl kampaň úplně stejnou. Ve čtvrtém díle je to však úplně jinak. Při zvolení Musou Modu dostanete na výběr z několika stran (jejich počet závisí na vašem postupu hrou, zpočátku máte k dispozici jen 3, později 7 kampaní), a poté postavy. Každá strana má své unikátní postavy, ovšem za některé z nich můžete hrát i ve více kampaních. Důležité ale je, že kampaň je pro každou postavu stejná a je ovlivněna jen stranou, za kterou bojujete. Dočkáte se sice i několika bonusových misí, pokud při kampani splnite určité podmínky, to však, stejně jako možnost volit pro každou bitvu jiného generála, lineárnost moc neomlouvá. Celkově kampaň považuji za malý krůček vzad oproti minulému dílu, ale není to nic hrozného, protože narozdíl od minulého dílu se více soustředí na příběh, který je po každé misi vyprávěn formou několika textových obrazovek. A abych nezapomněl, hlavní menu ještě nabízí volby Encyclopedia (ta nabízí informace o věcech, zbraních, generálech a konečně také možnost přečíst si, jak to bylo ve skutečnosti) a nesmí chybět ani Options, které nabízí mj. nastavení obtížnosti nebo možnost shlédnout nějaké krásné video, jichž je v DW4 poměrně hodně. A už se dostáváme do bitvy. Po jejím zvolení se před vámi objeví taktická mapa, která vám podá základní informace o rozmístění jednotek, o úkolech mise (většinou se jedná jen o zabití hlavního generála) a hlavně vám poskytuje přístup do menu nazvaného Equipment. Zde si můžete prohlédnout zbraně, přiřadit věci a nastavit bodyguardy. Takže jedno po druhém. Zbraně prodělaly oproti třetímu dílu taktéž velké změny. V DW4 totiž zbraně nenalézáte, nýbrž se setkáte s novým Weapon Experience System. A co to je? V podstatě jde o to, že zabíjením generálů získává vaše zbraň zkušenostní body, a po nasbírání určitého počtu poskočí o level nahoru. Levelů je celkem deset a při poskočení ze třetího na čtvrtý, ze šestého na sedmý, a z devátého na desátý level zbraň změní svou podobu. Pro přechod na desátou úroveň musíte splnit zvláštní podmínky, které jsou u každého generála odlišné. Tento nový systém má své klady i zápory. Zlepšování zbraně nyní zabírá více času a je i zábavnější, na druhou stranu odpadá napětí, jakou zbraň s jakými bonusy najdete. Na řadě jsou věci. Ty se dělí na sedlo (je 5 druhů, díky němu začnete každou mapu na koni), orb (malá kulička vkládaná do zbraně, přidává do ní jeden z šesti elementů, které v bitvě výrazně pomáhají) a obyčejné věci. Počet, který unesete, se pohybuje od 4 do 6 věcí v závislosti na postavě. Některé věci mají více stupňů účinnosti (1-20), ale některé jsou speciální a přidají vám nějakou schopnost, například zdvojnásobení útoku pokud máte málo života. V menu bodyguardů můžete nastavit jejich počet, typ zbraně, kterou používají, a barvu. Tak, nyní už můžete odklepnout položku Start a po krátkém loadingu se ocitáte v bitvě, kde všechny, a obzvláště hráče třetího dílu, šokuje grafika. Ta totiž vypadá naprosto neuvěřitelně (kromě textur země, které jsou stále na špatné úrovni)! Oproti DW3 je to velký skok dopředu. Od animací, až po efekty počasí, vše teď vypadá o mnoho deatailněji a realističtěji. Krása. Do hudebního doprovodu se autoři snažili vnést prvky tradiční čínské hudby, a výsledek je až překvapivě dobrý a každý si mezi pestrou škálou melodií najde mnoho svých oblíbených. Ovládání se nezměnilo, kromě pohybu máte k dispozici tlačítko pro obyčejný útok a tlačítko pro silný útok. Ta můžete kombinovat a vytvářet velice silná, efektní i efektivní komba. Pohyby postav byly oproti DW3 také hodně předělány, byla dokonce přidána i silnější variace útoku z výskoku. Dále je jedno tlačítko vyhrazeno pro Musou útok, což je silná série speciálních úderů širokého rozsahu, jenž můžete použít pouze pokud se vám naplní příslušný ukazatel. Plní se jednoduše mlácením do nepřátel. Těch je v DW4 trochu méně než v minulých dílech, ale jsou naopak inteligentnější. Bohužel i přes jejich inteligenci je hra poměrně jednoduchá i na Hard obtížnost. Člověk si to ale při všem tom vraždění nepřátel moc neuvědomí, takže to není nijak velká vada na kráse. Hratelnost je totiž to, v čem série DW exceluje. Připravte se na neuvěřitelné porce zábavy míchané s adrenalinem, když budete mlátit davy nepřátel a na vašem ukazateli, který indikuje počet zabitých, bude svítit trojciferné (a vyjímečně i čtyřciferné) číslo. V bitvě se také setkáte s množstvím více či méně podstatných událostí, které ovlivňují průběh bitvy a morálku jednotek. Asi poslední novinkou jsou duely. Během souboje se totiž může stát, že nepřátelský generál vás právě na jeden takový duel vyzve. Pokud nepřijmete, silně snížíte morálku vašeho vojska. Pokud ovšem přijmete, ocitnete se vy a nepřátelský generál v malé aréně, kde máte 45-60 sekund na poražení nepřítele. Pokud prohrajete, je konec hry. Pokud zvítězíte, nepřátelský generál je poražen a morálka se vám rapidně zvýší. Bitvy jsou prostě neuvěřitelný zážitek. Kdo nezahraje, nepochopí mé nadšení. Kdo zahraje, už ho to nepustí. A obzvlášť pokud máte po ruce někoho, kdo si s vámi zahraje na rozdělené obrazovce. To je pak zábava ještě větší a mnohdy se nevyhnete ani ostrým hádkám o to, kdo kterého generála půjde zabít. Ale to k multiplayeru prostě patří. Kromě zmíněného Versus Modu se se spoluhráčem můžete vyřádit i v kampani (zde poněkud zamrzí, že druhý hráč nemůže zvolit postavu z jiného království než ten první. Je to sice logické, ale moc to nepotěší) a samozřejmě ve Free Modu. Tak, a jsme na konci recenze, kdy obvykle přichází čas na shrnutí informací a vynesení verdiktu. Jen okrajově jsem zmínil velice působivé filmové sekvence, které se vyrovnají i těm z RPG série Final Fantasy. Pár chybek se samozřejmě najde (kamera, nepovedený dabing, textury), ale hratelnost je snadno překoná. Dynasty Warriors 4 je po všech stránkách vynikající hra, u které se budete hodně dlouho a velice dobře bavit. Pokud po ní sáhnete a investujete do ní své těžce vydělané peníze, nemůžete udělat špatně, a to ani v případě, že již vlastníte třetí díl.