Dream Match Tennis - recenze

V dnešní době existuje opravdu hodně sportů. Ty nejpopulárnější vycházejí i v herních podobách. S fotbalem, hokejem,baseballem, basketbalem a s dalšími se můžeme setkat pravidelně každý rok díky několika zavedeným sériím. Někdy dokonce vyjde za rok mnoho her se stejným zaměřením. Takže u těchto sportů si na nedostatek herních zpracování nemůžeme stěžovat. Nepochopitelně se ale malý prostor dostává tenisu. Každý ho zná a hodně lidí i hraje. Proč tedy vychází tak málo her s tenisem v hlavní roli? Kdo ví, ale já osobně z toho nejsem šťasten. Samozřejmě se na internetu objevuje několik freewarových tenisů, ale ty na moc dlouhou dobu nezabaví a ne vždy jsou tak kvalitní aby jejich hraní stálo za to. Ovšem sem tam se dočkáme kvalitního titulu jak z řad komerčních, tak ne úplně komerčních titulů. Příklady komerčních her jsou Tennis Masters Series a její dva díly, které se zastavily na ročníku 2003. Dále tu byl Virtua Tennis a můj nejoblíbenější tenis Top Spin, který se nyní dočkal dvojky, která ale zatím zůstává záležitostí pouze Xboxu 360. Doufám že jako v případě jedničky vyjde i na PC. A pozici mého nejoblíbenějšího tenisu neohrozil ani dnes recenzovaný titul Dream Match Tennis, který rozhodně není komerční záležitostí. Sice abyste měli zpřístupněné všechny možnosti musíte zaplatit 5 dolarů, což je málo.Navíc vezmeme-li v potaz že hru dělalo pár lidí pro zábavu a vynaložilo při vývoji spoustu sil, aby vznikl tento realistický simulátor tenisu. A vyplatí se do něj investovat? Na to naleznete odpověď v této recenzi. Na první pohled rozhodně neudělá nejlepší dojem menu, které nevypadá zrovna nejlépe a ani příliš velkými možnostmi neoplývá. Na výběr máte klasická nastavení, exibici, trénink, tutorial, příručku jak hrát a challenge, u kterého strávíte pravděpodobně nejvíce času. Jak vidíte moc toho hra nenabízí. V tréninku a tutoriálu se naučíte jak hru ovládat a poté si to můžete vyzkoušet naostro v jednom zápase v exibici. A až se budete cítit připraveni, není nic jednoduššího ( ono žádná jiná možnost není) než se vrhnout na challenge. Ten se skládá ze 4 zápasů, přičemž každý se odehrává na jiném kurtu. Začínáte na tvrdém povrchu v Austrálii, kde na vás čeká první lehký soupeř, se kterým si asi bez problémů poradíte. Dále na vás čekají další soupeří, kteří už vám dají více zabrat a jejichž poražení zabere trochu více času. Zanedlouho se dostanete do samotného finále, kde na vás čeká ze všech soupeřů nejlepší tenista, ale i ten se dá porazit. Důkazem toho je, že jsem to dokázal i já. Hraní jako takové je o něco reálnější než jsme zvyklí z jiných tenisů. Zde abyste zahráli míč tam kam chcete musíte být v čas na místě a úder si pořádně načasovat. Jinak totiž sice balon odehrajete, ale je možné že skončí na druhé straně kurtu než jste chtěli. Hra nabízí na výběr několik tenistů, kteří se liší jak vzhledem, tak i schopnostmi. Sice nikde jejich skilly nejsou vypsané, ale při hře to poznáte. Jeden hraje přesnější údery, druhému nedělá problémy zahrát prudký úder, který ovšem nemusí skončit v kurtu. Každý si určitě vybere. Tenisti bohužel nemají jména některých skutečných profesionálních hráčů z ATP, což jim ubírá na atraktivitě. Nicméně autoři se nejspíš snažili některé napodobit, ale já poznal jen napodobeninu Andre Agassiho. Sedí k němu jak pleš schovaná pod kšiltovkou, tak i pohyby.Pohyby jsou u všech hráčů poměrně vyvedené a vypadají opravdu věrohodně, i když Top Spin to není.Ani inteligence protivníků na tom není špatně.Ba naopak, i pokud budete ve výměně hrát přesné a prudké míče, jsou s vámi schopni hrát i dlouhé výměny, které končí často i jejich vítězstvím, takže žádná procházka to není. A ani jejich grafické zpracování na tom není špatně, stejně jako grafika celé hry. Samotné dohrání hlavního módu, tedy challenge, zabere zhruba něco přes půl hodiny, což opravdu není moc. Já osobně jsem se do finále probojoval několikrát, ale po několika minutách stejného hraní dokola jsem vždy finále nedohrál z důvodu nudy. Až asi na čtvrtý pokus jsem se přemohl a řekl jsem si že konečně vyhraji. A stalo se. Ovšem že dohrání hlavního módu zabere půl hodiny neznamená, že vám hra déle nevydrží. Já jsem u hry vydržel mnohem déle. Může za to počáteční pilování ovládání a pozdější zápasy které jsem si jen tak na odpočinek zahrál. A nechybí zde ani možnost zahrát si proti kamarádům na jednom PC. Tak to by bylo z dnešní krátké recenze vše. Nevím co bych o Dream Match Tennisu více řekl. Ačkoliv nenabízí žádný propracovaný mód kariéry, rozhodně dokáže u monitoru udržet na nějakou dobu vaší pozornost díky skvělé hratelnosti. A to myslím při nejmenším na stažení dema a jeho vyzkoušení stačí.