Damnation - recenze

Máte rádi hopsací a skákací hry typu Prince Of  Persia? Potom Damnation je určena právě pro vás. Není to však úplně obyčejná arkáda, jakých jsou tucty. Šplhání, dalekých skoků a ručkování v nekonečných výšinách si sice užijete dosytnosti, ale přesto to není to jediné, co je vám hra schopna nabídnout. Vývojářský tým Blue Omega se za tučné finanční podpory Codemasters rozhodl využít rostoucí obliby hopsaček, avšak stvořit něco poněkud odlišného.

Už jen příběh je docela zajímavý a inovativní. Hra vás zavede do dob občanské války v Severní Americe. V tomto případě však neskončila atentátem na Abrahama Lincolna, jak by většina z nás čekala, tady se válka protáhla už na celých 50 let. Technika během té doby poněkud vyspěla, tudíž primitivní zbraně a povstání vesničanů vystřídaly bitvy ostřílených bojovníků, samopaly a brokovnice či velkorážní děla. Industrializace pak ovlivnila i prostředí, na kterém se hra vyvíjí, včetně strojů a vozidel, ke kterým se dostanete. Mimo lidských protivníků narazíte také na gardy mechanických robotů a existence téměř nadpřirozené. Toto vše přitom prakticky řídí jediný magnát, který svými výhodnými investicemi získal absolutistickou pozici ve společnosti.

   

Odpůrců režimu už jsou pouze hrstky, ale rozhodně se nechtějí vzdát. Jejich členem je také kapitán Rourke, který vypadá jako správný kovboj s širokým kloboukem a koltem za pasem. V průmyslových oblastech však působí poněkud archaicky. Nicméně právě za kapitána Rourka budete bojovat společně s jeho nejbližšími druhy, bez kterých by se neobešel. Rourka v současnosti kromě nespravedlnosti také trápí, že jeho láska je v zajetí, a tak pro něj představuje další stimul, jenž ho žene kupředu. Jeho spolubojovníky pak tvoří profesor schopný boje, pěkná indiánská léčitelka a také jeden „šílený“ Američan. Ti společně táhnou proti nepříteli, navzájem se kryjí a pomáhají si. Zloduchovy armády jsou však obrovské, tudíž mnohdy budete čelit veliké přesile, a tak si budete připadat jako skutečný hrdina. Parťáci vás doprovázejí prakticky na každém kroku, ukazují vám, co máte dělat. V boji ale až tak užiteční nejsou, co se střílení týče, budete se muset spolehnout hlavně na sebe. Oni sice po protivnících pálí, ale vesměs toto jejich konání má pouze kosmetický efekt.

   

Prostředí má nádech divokého západu poznamenaného modernou. Dřevěné chatrče zasazené do kamenitého biotopu mezi několika stromy střídají tovární budovy překypující ocelí a cihlovou výstavbou. Celé to působí docela zvláštně a velice originálně. Místa jsou v rámci úrovní otevřená, takže se můžete i vracet a vesměs existuje hned několik způsobů jak se někam dostat, ovšem co se šplhání týče, moc možností na výběr nemáte. Hra kombinuje obvykle dokola ty samé atrakce a překážky, takže časem budete vědět, co vás tak asi může potkat a jak to zvládnete. Při vstupu do nového prostředí vám kamera projede celou scénu (jako u POPu), a tak se lépe zorientujete, můžete si situaci lépe zanalyzovat a rozmyslet si kudy se vydat.

   

Celá hra je graficky hezky ztvárněná a i na větší vzdálenost můžete dobře pozorovat spoustu detailů. Umělá inteligence není nejsilnější stránkou hry. Sice nejde o naskriptované scény a protivníci skutečně přemýšlejí, ale občas působí velice zmateně, nebo dokonce jen stojí na místě. Podobné potíže sem tam potkají i vaše spolubojovníky. Kamera je trochu roztržitá a někdy zlobí, ale to je klasický problém pohledu z třetí osoby. Komplikace nastávají také s ovládáním, které je evidentně konzolové. Největší problém je, když se potřebujete poměrně přesně trefit se svou postavičkou na nějakou římsu nebo zeď. Mnohdy se rozběhnete, ale cíl minete. Kovboj se totiž neotáčí na místě a při otočce se vesměs o něco vychýlí z požadovaného směru. Pak jej musíte složitě rovnat a vzhledem ke zmatené kameře částečně ztrácíte orientaci. Lokality a design jednotlivých úrovní jsou opravdu povedené.

I když je hra víceméně stereotypní a jste jí vedeni za ručičku, bude vás bavit hopsat ze střechy na střechu, šplhat po římsách a střílet přemnožené nepřátele. Nejedná se o hru zcela všední, ale krom zajímavého prostředí a příběhu alternativní historie vám Damnation nenabídne o moc víc než Prince of Persia ani takovou volnost a variabilitu jako Assasins Creed.