Cypher: Kód zkázy - ostatní

V životě recenzenta jsou okamžiky, kdy by si přál být raději potulným hercem než hrát a následně recenzovat hru, jejíž kvality se dají popsat jedním souvětím. Bohužel tato smutná povinnost padne jednou za čas na každého, výjimkou tedy není ani má osoba. Do rukou se mi dostala slibně vyhlížející akční adventura nesoucí název Cypher: Kód zkázy. Jejími autory jsou lidé z The Adventure Company, právem jsem tedy očekával kvalitní adventuru se vším, co k pořádné adventuře patří. Jak však dopadla má očekávání? Začnu tím nejlepším, čím podle mě hra disponuje, a tím je intro. Celkem slušná animace hráče zasvětí do příběhu a vysvětlí, jakou úlohu má agent Raven, hlavní postava této hry, v ochraně světového míru. Tak, teď jsme vyčerpali veškerá pozitiva, kterými hra vládne, a můžeme se zvesela vrhnout na kritiku. Příběh, do kterého nás intro vsunulo, ze hry zmizel rychleji než Ruda Pivrnec z hospody bez piva. Autoři agenta Ravena celou dobu ženou za zneškodněním jakéhosi počítačového viru, ale kde jsou nějaké dějové zvraty, kde je vlastně nějaká dějová linie? Jediné, co na nás ve hře čeká, jsou puzzle a hádanky, ale ani zde neuvidíte slovo chvály. Z pravidla narazíte na dva typy puzzlů. První skupinu tvoří hádanky nepřiměřeně těžké, tu druhou naopak podivně lehké. Bohužel ani jedna ze skupin se nemůže pyšnit ničím, co by ji povyšovalo nad tu druhou. Obě mají totiž stejný problém: předměty, které máte ve hře použít, se žádným způsobem nezvýrazní, je tedy na denním pořádku, že důležité věci přehlížíte, běháte po místnosti a bez přestání mačkáte klávesu „použít“. Přidejte k tomu ještě značnou neohrabanost ovládání a máte o zábavu postaráno. Hlavnímu hrdinovi nebyla do vínku dána ani desetina základních lidských pohybů. Raven umí běhat, chodit (což je prakticky nepoužitelné) a příležitostně tahat za páky. Ale snaha o to, aby elitní americký agent provedl jakýkoliv jiný pohyb, se setkává s negativní odezvou. S pohyby Ravena bezprostředně souvisí již zmíněné ovládání. To je tak trochu nemotorné, pohyb kamery ovládáte myší, zatímco pohyb vpřed a vzad šipkami nahoru a dolů. Na první pohled nic hrozného, ale na ten druhý je to horší. Jednoduše řečeno: rozložení kláves je nepohodlné. Bohužel nelze klávesy jakkoliv navolit, tudíž vám nezbude nic jiného než si zvyknout nebo se vybodnout na myš a kameru ovládat šipkami vlevo a vpravo, což je trochu neohrabané, ale žít se s tím dá taky. Každopádně tím hra ztrácí další body. Kapitolu samu pro sebe tvoří chyby, které hře nadělili programátoři v samotném základu. Několikrát se mi stalo, že hra zamrzla nebo skočila do systému. V takových chvílích jsem ocenil svou strategii ukládání pozic na každém rohu. Nicméně, tato chyba velmi znepříjemňuje hraní. Dalšími nešvary trpí grafika. Je na denním pořádku, že se Raven „topí“ v texturách nebo při chůzi ze schodů schody zcela ignoruje a kráčí vzduchem jako by nic. Když by tohle dělal David Caperfield, asi bych se bavil, ale od počítačové postavy, která se má chovat realisticky, to opravdu nikdo nečeká. Audiovizuální zpracování je velmi bídné, o pár let starší Alone in the Dark 4 je na tom několikanásobně lépe než právě Cypher: Kód zkázy. Polygonová grafika je děsivě odfláknutá, hudební motivy (jsou celkem 4) se omílají stále dokola, tudíž jejich podíl na vytvoření autentické atmosféry je roven absolutní nule. Neslavně jsou na tom také zvukové efekty. Ty by se dali spočítat na prstech jedné ruky, takže se dá říci, že bez zvuku je to stejné jako s ním. Na první pohled je jasné, že před námi v podobě Cypheru leží hra, která vznikla bez velké finanční podpory. Bohužel i přes všechnu snahu nám Cypher: Kód zkázy nenabízí nic, pro co by stálo si ho zahrát. Radím tedy všem, ať již milovníkům adventu nebo hráčům, kteří s adventurami jen koketují, aby se tomuto titulu zdaleka vyhnuli. Sáhněte raději do archívu pro tituly jako: Broken Sword 3 - The Sleeping Dragon nebo Syberia 2. Autor: LINK(mailto:Kadlec_Petr@seznam.cz;Petr Kadlec)