ColdPlay - A Rush of Blood to the Head - novinky

V době, když se již očekávalo od skupiny ColdPlay mnohé, vydává tahle americká grupa nové album nazvané A Rush of Blood to the Head. Vydání tohoto alba provázela mnohá očekávání fanoušků i kritiků, kteří nevěřili, že by mohl být překonán úspěch předchozích alb. Ovšem stalo se něco, co asi nikdo nečekal… Tohle album uzemnilo všechny potenciální i aktivní pochybovače o kvalitě jejich nahrávky. Pokud bych to mohl nějak metaforizovat, provedl bych to asi takto: Hudba ColdPlay nepatřila vždy mezi mé oblíbené a určitě jsem na ně nepřišel hned, ale co jsem opravdu MUSEL uznat, byla, jak bych tak řekl, „hitová frekvence“ tohoto alba. Co skladba, to hit, který si prostě budete pamatovat, ne-li zpívat na večerní procházce. Opět můžeme slyšet onen líbivý, lehce popový, zvuk kytar doplněný baladickými basami a lehce uspávajícími bicími. To všechno podtrhuje velice čistý, mírně nakřáplý mužský hlas, který prostě dodá téhle kapele šmrnc. Dost často se také můžeme přesvědčit o tom, že v jednoduchosti je opravdu síla, jak nám ukáže skladba s názvem In My Place, která je v podstatě založená na jedné kytarové smyčce, ovšem tak dokonalé a s tak výborným poskládáním vložených pasáží, že to nemá chybu. Refrény jsou ve skladbách šikovně skryty, nebijí do uší, tak, jak to často slyšíme u tvrdších kapelek hrající HC nebo podobné styly. Spíš neznatelně (to ovšem neznamená neslyšitelně) se hudebníci více opřou do svých nástrojů a tempo se malinko rozjede, než aby začalo nějaké běsnění. To je trochu rozdíl od předchozího alba, které obsahovalo více striktní rozdělení skladeb a také vždy nějaké to vyvrcholení (ačkoliv ta vyvrcholení byla a jsou úžasná). V novém albu se s tímto příliš nesetkáme, jen párkrát nám ColdPlay předvedou i něco na způsob starších alb. Pokud bych měl nastínit největší hitovky z tohoto alba, musím určitě zmínit klasickou kytarovku Green Eyes, která si označení „kytarovka“ opravdu zaslouží všemi deseti. Druhá skladba v pořadí s názvem In My Place pak patří, jak jsem uvedl výše, k těm nejlepším písničkám „z jednoho nápadu“. Za zmínku stojí jistě všechny skladby, ovšem tyto dvě bych asi vyzdvihl nejvíce. Co říci závěrem…Jestli posloucháte elektroniku, ColdPlay pro vás nikdy cenu neměli a ani tímto albem si vás nezískají, pokud jste ovšem na živou muziku a holdujete spíše té hudbě od 90.lét minulého století do nynějška, mají u vás ColdPlay velkou šanci. Ideální hudba pro odpočinek, zamyšlení, relaxaci…