Cold War : Za železnou oponou - recenze

Na hru Cold War: Za železnou oponou jsme si museli počkat poměrně dlouho. Prvotina pražských vývojářů Mindware se na svět pod vedením Karla Papíka tlačila dlouho. Vyplatilo se ale počkat na hru, která konkuruje světově známé hře Sprinter Cell?? Cold Waru však vyfoukl možnost, aby byl první českou stealth akcí československý projekt Chameleon, přestože mají mnoho společného. Obě hry jsou porovnávány s hrou Splinter Cell, ačkoli příběh v obou hrách je mnohem lépe vytvořený, čili pro hráče mnohem příjemnější. Matthew Carter ze hry Cold War je profesionální novinář. Pokouší se získat Pulizerovu cenu za žurnalistiku a dělá vše, aby si tento svůj sen splnil. Pak se vydává do Sovětského svazu s vědomím, že se zde má stát něco velkého. Řekl mu to jeho informátor. Zde bychom mohli pochválit tvůrce, protože to, jak vytvořili komunistickou architekturu ve většině budov, je natolik okouzlující, že nám to až nahání husí kůži. Hlavně vězení Lubjanka je zpracováno opravdu „odporně“. Vše začíná setkáním prezidenta Gorbačova a velitele ochranky Gruškova s nějakou podivnou Soňou v Mauzoleu. A když si chcete tohle setkání vyfotit, náhle zjistíte, že ani váš foťák není váš a že KGB vás považuje za špióna z CIA a myslí si, že jste chtěl spáchat atentát na prezidenta. První mise je taková seznamovací s ovládáním, které je naprosto primitivní. Učíte se kombinovat různé nalezené věci a tvořit z nich zbraně. Programátoři se chtěli vyhnout zabíjení, a tak ve hře místo zbraně budete používat takové kombinace jako např. plastovou flašku s náboji (na omráčení civilistů) apod. Abyste ale mohli takovéto věci vynalézat, musíte brát vše, co najdete po celém levelu. Proto je nutné se pořádně rozhlížet. Musíte dále hledat složky s technickými plány, za což dostáváte technické body, které jsou pro vás taky velmi důležité, protože je můžete investovat do různých zařízení. Pak se najednou objevíte v cele. Ve vězení Lubjance. Ale když chcete zavolat na ambasádu, poznáte v cele naproti známého člověka. Gruškova. Ten si myslí, že že za vše může Barinský… Tvrdý stalinista. Nelíbí se mu spolupráce se západem. Pak ale Graškov zabíjí strážného a pokouší se uprchnout… Co mám dělat?? Musím s ním… Hru Cold War lze pochválit, také za do nejmenších detailů vypilovaný příběh. Vychází z reálné předlohy 80 let minulého století. Prezident Sovětského svazu Gorbačov otvírá spolupráci se Západem, aby udržel SSSR pohromadě. Jenže ne každému se Perestrojka a Glasnost zamlouvají. Jedním z odpůrců je i šéf KGB Barinský. Ten navíc nějak nemůže zapomenout, co jste mu provedli v Německu, a tak na vás hodí atentát na prezidenta. Celý příběh se vlastně točí kolem snahy zabránit Barinskému uskutečnit šílený plán na ovládnutí SSSR a nastolit zpět tvrdý stalinismus. A tak nezbývá nic jiného než se mu nenápadně pověsit na paty a zachránit prezidenta, dostat Pulitzerovku a stát se novým hrdinou americké mládeže. V celé hře je pouze jedna nevychytaná maličkost, a to to, že začátek hry trpí velkou rozlehlostí. To se však ale okolo poloviny hry změní. Ve hře je možnost mnoha kombinací. Jak třeba obejít strážného. Můžete ho omráčit, nebo pouze upoutat jeho pozornost, a pokud jste opravdu dobří, můžete se mu jen tak proplížit za zády. Pokud ale váš plán na tichou a rychlou smrt na strážném nezabírá, je potřebné vytáhnout zbraň. Únik z Lubjanky nebyl nijak snadný. Hlavně procházení kolem Specnazů bylo kruté. Ovšem průrazné náboje vám pomůžou. Hned od začátku vám bude asi nejužitečnější věcí X-Ray foťák, jímž můžete vidět přes zeď a nebo na pár minut omráčit protivníka. Avšak i foťák nevydrží navždy. Při pohledu přes zeď se mu hrozně rychle vybíjejí baterie. Sice se automaticky dobíjejí, ale to taky nějakou dobu trvá. Výborně jsou také propracování lidé, kteří bojují proti vám. Nereagují pouze na mrtvoly, které zůstávají za vámi, ale také když se někde mihne nějaký stín, tak hned zjišťují, jestli někde okolo někdo není. A když jsou otočeni jiným směrem, než jste vy, tak stačí pouze shodit nějaký předmět, nebo vyvolat jakýkoliv rámus a už je máte v patách. Postavy se ani nepohybují po stále stejných trasách. Jejich trasy jsou vždy různé. Většina zlomových částí děje se odehrává v kreslených artworcích, které můžeme znát např. z Max Payna. Oproti Max Panovi, však ale mají svůj vlastní comicsový styl. Někomu se to ale nelíbí, avšak podle většiny lidí to přidává osobitost hře. Hudební doprovod u hry je taktéž dobrý. Hudba se odráží od toho, v jaké situaci se právě nacházíte… Hudba se zrychluje a zpomaluje podle toho, jestli běžíte, jdete, plížíte se…. A celkový názor na tuto hru??? Čekání na tuto hru se vyplatilo. Kombinace předmětů a následná aplikace na nepřítele je jedním z nejlákavějších věcí ve hře. Výborně je zpracována inteligence nepřátelů, komentáře, grafické zpracování. Jediná věc, která ve hře trošičku vadí je to, že se začátku pohybujete po velice rozlehlé ploše. Ale to se dá snadno přežít a při takovéto hře, jako je Cold War tuto maličkost lehko přehlédnete. Poslední mínus je to, že hra nemá multiplayer…