Ceville - recenze

Přejete si být občas zlým? Být krutým tyranem? Tak to úplně tato adventura nesplňuje tyto požadavky. Až na pár vyjímek, kdy si opravdu můžete do lidí „šťouchnout“. Má se jednat o komediální adventuru. Ale vážně. Němci a humor? Nejde mi to moc dohromady.

Dlouho jsem přemýšlela, jak moc je vlastně tato hra srandovní. On vlastně nápad není vůbec špatný. Ocitáte se v kůži tyrana, který vládne království Faeryanis. Až do chvíle, kdy vás rebelové svrhnou a uzamknou v žaláři. Úkol je jasný. Dostat se zpět k moci a překazit plány temného Basiliuse, který má s královstvím jiné plány. (Je to vlastně větší zlo než jste vy! A to nemůžete dopustit!). Ale abyste se dostali ven, překecáte hodnou Lilly aby vám pomohla. Většinu hry tedy budete procházet společně a často ve vzájemné kooperaci. A teď zpátky k humoru, ke kterému jsem tímto mířila. Někomu se líbí, někomu ne. Velice často je jádro humoru založeno na parodiích, nebo odkazech na jiné hry, filmy, jako například Lord of the Rings, World of Warcraft, Dungeon Keeper,…a také téměř každá postava, která zde vystupuje, je parodií určité skupiny lidí, rasy, atd. Setkáte se například s J.Lo, s temným rytířem, s arrrrrrrr zombie arrr pirate, hodnou vílou, Ambrosius – paladin s blonďatými loknami a jeho největší zábavou je čučet do zrcadla a vyprávět své heroické příběhy, nebo s trpaslíky posedlými zlatem. Že vám to nepřipadá směšné? Další prvek humoru je založen na rozhovorech mezi Ceville+Lilly s NPC (non-player character). Respektive můžete si vybrat mezi hezkou a neurážlivou odpovědí Lilly a namyšlenou, sarkastickou a ponižující odpovědí Cevilla. Zde se ale nachází menší kámen úrazu. Ceville vlastně není až tak zlý. Hlavně ho při jeho ošklivých činech Lilly brzdí a pořád ho napomíná, jako že to se nesmí, jen to může, že má držet jazyk za zuby, atd.. Prostě ve výsledku to vypadá asi takhle. Párkrát budete moct udělat zlé věci, ale rozhodně to nejsou žádné zázraky a ani se tak moc neliší od postupu hlavních KLADNÝCH hrdinů v jiných adventurách. Proto se tak maximálně můžete vyřádit v rozhovorech, ale jen málokdy to má vliv na chování NPC se kterým mluvíte. Samozřejmě, tyto odpovědi jsou občas trefné a vtipné. Pořád vám to nepřipadá jako dost vtipné? Myslím si, že už na začátku hry si můžete odpovědět na vaši otázku – Hrát, či nehrát (hodnoceno podle míry smíchu). V následujícím videu se o tomto můžete přesvědčit. Samozřejmě…pokud umíte anglicky…alespoň trochu…Chtěla jsem se vás tímto zeptat, zda vám to připadá směšné. (Vlk si stěžuje na prasátka, že utrpěl nějaké rány na hlavě z padající střechy, zatímco jim vypaloval domeček….no a prasátka si stěžují na vlka, že jim poškodil domeček… a Ceville se rozhoduje jak má tento spor vyřešit… No a nakonec je vlastně můžete potrestat všechny a poslat je makat do dolu)… Takovýto humor na vás při hraní čeká. Podle mého názoru to není k zahození a občas jsem se i zasmála (hmm… usmívala je přesnější termín)…



Příběh jsem zde naznačila již na začátku. Ale za koho si zahrajete? Tak samozřejmě je zde Ceville. Při prchání z paláce si zahrajete i za namyšleného Ambrosiuse, který je na opačné straně a snaží se Cevilla zajmout. Jakmile se ocitnete ve vězení, dostane se vám pod ruky i hodná dívenka Lilly, kterou Ceville přemluví, ať mu pomůže ven. Tehdy si můžete mezi charaktery přepínat. Jakmile se odtamtud dostanete, chodíte s těma dvěma jako s jedním a když je nějaká interakce s předmětem, dělá to ve většině případů Ceville. Samozřejmě, někdy je lepší zvolit hezkou odpověď Lilly, když s někým mluvíte. Jsou zde i další charaktery, za které si zahrajete, ale rozhodně to není na dlouho.



Trošku mě zklamala občasná nelogičnost úkolů. Většinou nejsou moc těžké, ale pak se objeví problém, a vy chodíte, klikáte na všechno možné, spojujete nespojitelné a takový zásek vás může totálně odradit od dalšího zkoušení. Občas jsem si připadala vážně hloupá a bila jsem se do hlavy, že mi to nemyslí, ale jakmile jsem našla návod a přečetla si, co to mám udělat za kravinu, spadl mi kámen ze srdce a pochybnost o mé inteligenci taktéž. Jenže jak pak člověk chodí z lokace do lokace...a ono načtení jedné lokace není zvlášť rychlé, tak to trochu odrazuje. Samozřejmě je zde drobný pomocník – při stisknutí space baru se nám „objeví nápisy“ všech interaktivních míst na obrazovce. Není to žádná novinka, ale opomenout jsem to nechtěla.

Když už mluvím o odrazování…nemohu opominout grafickou stránku věci. Už při instalaci jsem měla pochybnosti. Chtělo to po mě ať si nainstaluju .NET framework novější než jsem měla v PC (mám WinXP). Trochu mě to zarazilo, protože to moc obvyklé není, aby toto hotová hra potřebovala. Hra je 3D, ale osobně se mi to moc nelíbí. Je tam občas zbytečně plno barviček a při animacích/pohybu kamerou se to na obrazovce divně kouše. Navíc mi přijde, že grafika rozhodně „nová“ není. Občas to dokonce dělá i chyby. Sice Patch některé věci spravuje, ale rozhodně tato hra není nejstabilnější. Proto doporučuji nezapomenout občas na Save. Mimochodem, hra naštěstí dělá autosave, kdybyste na něco třeba zapomněli.

Co se týče hudebního doprovodu, nejsem si jistá, jestli zpívat slova chvály, nebo plivat jaký to je brak. Myslím si, že ani jedno z toho. Vcelku mi ladil styl hudby s prostředím, ale poslouchat to pořád dokola, to jsem vážně nedokázala. Jinak ozvučení obecně bych nazvala podprůměrným.

Tato avantura je něčím unikátní. Snaha dostat nás do role malého, proradného padoucha. Každý pokus se přeci cení. Vždyť těch adventur, kdy hrajeme jen za dobrého hlavního hrdinu už je tolik. Pravda výsledek není takový, jaký bychom čekali, ale na otázku jestli ano, bych měla odpověď, stojí to za pokus. Ale na rozdíl od jiných adventur, bych to po druhé už nehrála.