Buzz : Brain of the World - recenze

Buzz : Brain of the World je dalším počinem z exkluzivní Sony série Buzzů, se kterými se v posledních dvou letech doslova roztrhl pytel. Nutno podotknout, že výsledná kvalita těchto titulů začala očividně klesat a dobré jméno této série dostává rány pod pás. Pojďme se tedy podívat na tuto nejnovější PSP verzi. Co si pro nás připravila za novinky?

Vědí to už asi všichni, ale možná jsou mezi Vámi i ti, co o této sérii nikdy neslyšeli, takže jen krátce připomenu, o čem tato série je. Pokud jste někdy viděli pořad Riskuj či Chcete být milionářem, tak už máte aspoň hrubou představu, co se bude hrát. Buzz je totiž kvízová hra, kde Vám moderátor (jehož sláva už dosáhla dokonce účinkování ve hře Little Big Planet) servíruje otázky, na které musíte co nejrychleji a především správně odpovídat. PS3 verze obsahuje tzv. Buzzery, což jsou speciální ovladače se čtyřmi barevnými tlačítky (vždy máte na výběr ze čtyř odpovědí) a jeden velký, kterým se přihlašujete. K PSP podobný vynález bohužel není, takže si musíte vystačit pouze s mačkáním klasických tlačítek, ale to snad nikomu vadit nebude. Otázky mohou být vědomostní (možných okruhů je bezpočet – filmy, hudba, sport, historie, tématické balíčky, které jsou zaměřeny na konkrétní témata atd.), pohotovostní (seřaď podle stáří, velikosti apod.) a nebo také zaměřené na pozornost. Buzz je jedna z těch her, které definují žánr party her a nutno dodat, že na nějaký večírek se skutečně hodí. Pokud tedy seženete dostatek lidí, kteří vládnou obstojně angličtinou, protože bez znalosti tohoto světového jazyka si příliš nezahrajete. Druhou nutností jsou nějaké ty znalosti, bez kterých se u kvízových her neobejdete. Viděl jsem sice nadšence, které hrají podobné hry se zapnutým internetem a snaží se ve vražedných časových intervalech najít potřebné informace, případně si pozývají partu sečtělých kamarádů. Přiznám se, že tohle zrovna není zrovna můj šálek kávy.

Ano, problém v masovějším rozpuku této hry vidím především v tom, že většina lidí u nás prostě anglicky umí maximálně průměrně a v tom případě si Buzz hru nijak zvláště neužijí. Lokalizace by opravdu potěšila, ale zatím to pro nás moc růžově nevypadá. Není se ani čemu divit, protože naše země je opravdu malá a vzhledem k tomu, jak je u nás rozšířené pirátství, Sony by se tato lokalizace nejspíš nevyplatila. Stále platí, že na konzole je lokalizovaných her jako šafránu. A navíc se většinou překládaní potencionální hity, u nichž se předpokládají vysoké prodeje. K těm však Buzz zřejmě patřit nebude.

V módu pro jednoho hráče postupujete několika různými levely, které jsou rozděleny podle tématických okruhů. Podle toho, jak jste nebo nejste úspěšní, získáte i bodové ohodnocení (bronzové, stříbrné nebo zlaté). Hrou postupujete poměrně hladce a nezaznamenal jsem v ní nějaké extra těžké zákysy. Za hodnocení ve hře i za další úkoly získáváte dokonce obdobu PS3 trofejí, které ale fungují jen v této hře. V souvislosti s touto možností se otevírá diskuze, jestli by i PSP hry měly obsahovat trofeje, které si můžete porovnávat s kamarády. Odpovědí je ano i ne. Ano, protože trofeje jsou zase něco navíc a zintenzivňují herní prožitek, dodávají další motivaci pro hraní a můžete s nimi dělat ramena na méně zručné přátele. Ne, protože poctiví hráči bez flashe by byli automaticky vyřazení z boje o nejvyšší pocty (jak je tomu na Xboxu). I tak je sbírání trofejí v Buzzovi celkem příjemné a rozhodně to hru zpestřuje. Dalším plusem je samozřejmě postava hlavního moderátora, který dovede být občas hodně sžíravý, což ale má za efekt, že se zdravě nabudíte a pokusíte se své výsledky zlepšovat. Po čase se začnou hlášky opakovat, ale jsme na PSP, takže to celkem čekáme.

Buzz je dělaný především na multiplayer hry, ale bohužel mi tato možnost na PSP nějak nesedla. Sice je možné, aby hrálo více hráčů na jednom PSP a způsob zadávání, kdy Vám otázky určuje soused je celkem dobře řešený, ale i tak jsem hru takřka výhradně hrál pouze sám v autobuse na cestě z práce. Nedovedu si totiž moc dobře představit, jak se přetahujeme se sousedem o to, kdo vlastně bude hrát. To, co je taková výhoda u PS3 verze, se bohužel na PSP vůbec nechytá. Je to škoda, protože člověku je mnohem milejší soupeřit s kamarády, než s anonymním počítačem. Provedení je v podstatě nachlup stejné jako v předchozím dílu. Moc velké grafické orgie tedy rozhodně nečekejte, tohle je spíše dietní provedení, které je však pro tuto hru dostačující.

Co říci na závěr? Abych pravdu řekl, moc nechápu, proč vycházejí stále další a další díly této série. Hráči tomu rozhodně netleskají, ani prodeje už nejsou nijak závratné. Jistě, zabavíte se na nějakou chvíli a navíc se můžete i něčemu přiučit, ale ruku na srdce, je tohle hlavní důvod, proč hrát hry. Určitě ne, to si radši vytáhnu nějakou encyklopedii, když už mě napadne ta zoufalá myšlenka vzdělávat se. Jestliže se k této hře dostanete, aniž byste před tím hráli nějakou hru s Buzzem, směle si ji zahrajte. V opačném případě ale popřemýšlejte, jestli to má vůbec cenu. Za sebe mohu říct, že na tuto otázku odpovídám záporně. Buzz v této podobě je odvar z dříve vydatné polévky. Zkrátka, chtělo by to už něco nového.

Hru na recenzi poskytla firma SONY Czech.