Bowling Max - recenze

Je podzimní večer, své povinnosti do školy či zaměstnání máte za sebou, a tak rádi byste si zašli do útulné bowlingové herny a věnovali se porážení kuželek. Jenže venku je sychravo, teploměr ukazuje slabé dva stupně nad nulou a ještě navíc právě trpíte záchvatem lenosti. Avšak je tu řešení. Hra Bowling Max 3D je jedním ze simulátorů tohoto sportu a zároveň oddechové zábavy. Jako první vás uvítá příjemně vypadající obrazovka s hlavním menu. V horní části modro-fialové obrazovky rotují tři zelené koule, takže na první pohled je i méně zdatným čtenářům jasné, co že to budete hrát. Nehledě na to, že samo ukazovátko myši má podobu kuželky. Z menu si můžete prohlédnout tabulku s nejlepšími výsledky, v položce „options" lze nastavit úroveň detailů a vzhled kuželek. Zde jen kratičkou poznámku: je trochu na škodu, že zvláště tato volba existuje pouze v textové podobě, rozumějte bez obrazové ukázky toho, co jste si navolili. Konkrétní vzhled kuželek vám tak zůstává utajen až do začátku vlastní hry. Po kliknutí na položku „Star Game" si ještě zvolíte vzhled své bowlingové koule. Poté už nic nebrání tomu, abyste začali hrát. Princip je snadný, notoricky známý. Netřeba tedy dlouze rozvádět, že se snažíte koulí porazit co nejvíc kuželek. Grafické provedení prostředí bowlingové herny je velmi pěkné. Ztvárnění hráče - „vrhače" je pak sice jednoduché, ba spíše jen náznakové, zato však docela vtipné a zejména účelné. Místo postavy totiž vidíte pouze „svou" ruku. Ovládáte ji toliko myší. Pohybem doprava ke stojanu ruka vezme vámi vybranou kouli. Opět pohybem myši nastavíte výchozí pozici pro hod a po trojím klinutí levého tlačítka, poprvé pro směr, podruhé pro sílu a nakonec rotaci, kouli vyšlete proti nebohým kuželkám. Musíte však mít dobré reflexy, protože všechny tři ukazatele pracují na osvědčeném principu kyvadla - pohybují se sem a tam. A abyste to neměli tak jednoduché, tento pohyb se velmi radikálně zrychluje, takže dlouhé vyčkávání znamená téměř jistě ztracený hod. *reklama* Chování koule a kuželek po stránce fyzikální nemá nějaké zásadní chyby, byť bychom mohli říct, že těch kuželek mohlo spadnout trochu víc, zvlášť když se tak pěkně rozletěly po celé své vyhrazené ploše. To však považuji spíše za detail. Zvuky lze rozdělit na dvě skupiny. V té první jsou zvuky porážených kuželek a koule, valící se jako lavina po dráze. Snad bych k nim přiřadil ještě kroky neviditelného hráče, jemuž patří ona vrhací ruka. Tyto zvuky jsou velmi dobré, dokonce se chce říct skvělé. Druhou kategorií jsou ovšem zvuky provázející proces, v němž je koule po hodu mechanicky zvednuta a poslána rourou nazpět k hráči. Při prvním hraní jsem se začal tak smát, že jsem málem spadl ze židle! Proč? Inu, představte si, že pusou nejprve uděláte „Túdúú!" a potom „Ouvouvouvou!" Tak teď máte přesnou představu o té druhé kategorii zvuků. Nevím, jestli to byl záměr tvůrců. Spíš asi ne. Trochu váhám, zda to vůbec označit za chybu, poněvadž je to docela zábavné (navzdory jistému stupni infantilnosti). Celkem vzato je Bowling Max zdařilou a zábavnou simulací kuželkářského sportu. Jako zdroj zábavy pro chvíle, kdy se vám nechce platit za pronájem skutečné bowlingové dráhy, lze jen doporučit.