Aurora Watching - recenze

Stealth akce sice jsou velmi oblíbený žánr, ale když se to vezme kolem a kolem, je zde jeden paradox - je jich poměrně málo. A o to ještě méně, když se budeme chtít bavit o kvalitních počinech spadajících do tohoto žánru. Co se týče PC, vybavuji si snad jen dvě hry (momentálně již série), které stojí za udělání si poznámky v deníčku. Jsou jimi holohlavý Hitman ze stejnojmenné hry a špion Sam Fisher, s nímž jsme měli tu čest díky trilogii Splinter Cell. A právě díky faktu, že "plíživé hry" jsou nedostatkové zboží, jsem se na novinku od Metropilis Software, [b]Aurora Watching[/b], těšil jako malé děcko na narozeniny. Avšak po zahrání Aurory jsem na tom byl asi stejně jako chlapec, který dostal místo modelu Porshe blonďatou Barbie... I když je hra známa podle výše zmiňovaného názvu, celý název zní takto - Gorky Zero: Aurora Watching. A že vám to již něco připomíná? Není divu. Jedná se totiž o nepřímé pokračování dva roky staré stealth akce Gorky Zero: Továrna na Otroky, jejíž základy byly položeny ve fantastické tahové RTS Goroky 17. A stejně jako v "předchozích" dílech i v tomto případě se vy jako hráč zhostíte role nyní již bývalého vojáka známého pod jménem Cole Sullivan, neboli Bílá Liška. [b]To nejlepší na úvod...[/b] Jako největší klad celku je věc, jež je v dnešní době odsouvána bohužel dosti do pozadí, a tedy by se slušelo ji uvést hned na úvod. Jistě již tušíte, že mluvím o příběhu. Ačkoliv se nezařazuje mezi nějaké rozsáhlé romány, stejně se jedná o velmi příjemné překvapení. Děj je plný zvratů, záhadných okolností a vskutku to bude právě to, co vás přiková k monitoru. Jistá ruská ponorka Komsomolec II. se během plavby v Barentsově moři, což je nedaleko od Arktidy, znenadání potopí. Jak brzy na to speciální špionážní síly zjistí, "nehoda" se stala v Zemi Františka Josefa, jež je známá jako hřbitov ponorek. Při bližším zkoumání se však na povrch dostane šokující informace srovnatelná téměř s odhalením "koupě" bytu našeho Standy Grosse - v blízkosti havárie byl nalezen armádní komplex s podzemními laboratořemi. Stopy vedou k Jackovi Pracekému, geniálnímu vědci zabývající se studiem DNA. Podaří se tedy přesvědčit našeho hlavního hrdinu, aby se vydal na tuto nebezpečnou výpravu poté, co odešel z armády kvůli využívání, a již dva roky je jeho jediným zájmem alkohol? Snad ano, nikdo jiný by tuto nebezpečnou misi nezvládl... Připadá vám to obyčejné? Inu, zahrajte si Auroru a přesvědčte se sami. Jen škoda, že je tu málo příběhových animací, většinu děje si tedy musíte utvořit ze stáhnutých dokumentů (že by inspirace Doomem 3?). [b]Ach ten začátek[/b] Jako každá správná hra, která se alespoň tváří jako složitá, tak i Aurora Watching disponuje základním tutoriálem. Tím vás provede paní, tedy spíše slečna, jelikož její přísný tón mi dává tušit, že s touhle by si radši nikdo nic nezačínal. Nevím čím to je, ale hrozně mi připomínala Zuzanu Slavíkovou. Po každém špatně splněném úkolu už už jsem slyšel: "Jste nejslabší, máte padáka!" Ale to jen tak mimo :-) Výcvik je na jednu stranu velmi podrobný a naučíte se v něm vše potřebné, avšak na druhou stranu si uvědomíte, že možností ve hře je zatraceně málo. Zapomeňte na nějaké kotouly, roznožky mezi stěnami či ručkování. Na tohle se tu nehraje. K dispozici jsou sice tři rychlosti pohybů (neskutečně pomalý, hodně pomalý a pomalý) závisející na tom, zda se plížíte, jdete, a nebo běžíte. Každý je pochopitelně různě hlasitý. A nějaká komba? Ale vůbec ne, tedy, vlastně jedno by se našlo, avšak v případě, že vyklonění zpoza stěny se dá považovat za nějakou specialitu. Alespoň se nemusíte zdlouhavě rozmýšlet, jaký pohyb použijete. Buď vykouknete, nebo do inkriminované místnosti vběhnete. Vyklonění budete používat mnohem častěji, než si myslíte, jedná se o vskutku smrtonosnou vlastnost. Co však musím pochválit, je velmi příjemné ovládání, stejně pohodlné a intuitivní, jak jsme byli zvyklí v Gorky Zero. Co se týče již samotného "příběhového hraní", dočkal jsem se akorát zklamání, které trvalo až do konce první poloviny, jelikož druhá část hry je o 100% lepší. [b]"Supermoderní" nádobíčko[/b] Jak již bývá zvykem, každý špión musí disponovat hi-tech vybavením. Ehm, oprava, skoro vždy. Suma sumárum se nepřátel můžete zbavovat pouhými pěti druhy zbraní (nůž, pistole, samopal, brokovnice, sniperka), z nichž nejpoužitelnější je dle mých zkušeností obyčejná pistolka. Tomuto ubohému číslu ale ještě napomáhá několik druhů nábojů do každé zbraně (kromě nože, pochopitelně) a pak hromada krámů, které jsem za celou dobu při hraní využil snad jen dvakrát. Jedná se o paralyzující plyny, výbušniny, dalekohled či lákadlo nepřátel. Vlastně jedna bezva věc by se našla. Radar. Na nejlehčí obtížnost vám zobrazí všechny nepřátele ve vašem okolí, podle barvy zjistíte, zda o vás ví, či nikoliv, a v neposlední řadě z něj vyčtete, jak velký děláte hluk. Navíc je velmi přehledný a "upevněn" na levé horní části obrazovky pro co nejsnadnější zjištění vaší pozice, tudíž nemusíte neustále překlikávat do inventáře nebo PDA... Ano, i na PDA zde narazíte (že by inspirace Domem 3 podruhé?). Do něj se vám ukládají všechny informace, které stáhnete z počítače, jenž můžete hacknout (rozuměj stát u něj 10 sekund), a také se do něj zaznamenávají veškeré rozhovory. Pro ještě větší přehlednost si pak můžete přepínat mezi dvěma odlišnými pohledy. Využívanější bude samozřejmě ten primární, third-person mód zobrazení, avšak v zamotanějších chodbách se vyplatí použít nadhled (tzv. taktický mód), při kterém sice vidíte větší část okolí, ale střet s nepřítelem se rovná sebevraždě. A teď babo raď. [b]Pořádná atmosféra[/b] Pokud chce být hra úspěšná a má zájem oslovit publikum, musí ji hráč prožívat. Jestliže se autorům nepovede své dílko utvořit tak, aby nás pohltilo, nemají šanci na úspěch. To naštěstí neplatí o Aurora Watching, poněvadž kromě výše zmiňovaného skvělého příběhu doplňuje hutnou atmosféru i kvalitní zvukový doprovod. O to větší bylo moje nadšení, když každá mise byla podkreslena jinou melodií. Paráda! Když se ale na požitek z hraní podívám z jiného úhlu pohledu, musím konstatovat, že se při postupu se silně vytrácí. To mají na svědomí zejména velice dlouhé mise, které jsou navíc hrozně jednotvárné (z bodu A dojdi do bodu B, máš jen jednu možnou cestu). Není nic neobvyklého, že na střední obtížnost vám plnění jednoho úkolu zabere třeba hodinu a půl. A můžu vám garantovat, že když ukončíte jednu misi, vaše radost bude nabývat rozměrů, jako kdybyste hru dohráli celou. Pro puntičkáře a včelky Májy je pak po splnění mise k nahlédnutí tabulka, v níž se máte možnost pokochat úspěchy/neúspěchy daného levelu. Najdete zde např. počet zabitých nepřátel, hrací doba, spuštěné alarmy, hodnocení... Je vám to sice k ničemu, ale malý bonus se také neodmítne :-) I když se AW vydává za steal akci (tedy alespoň tak to je napsané na krabičce hry) mírně kříženou survival hororem, zdaleka není nutné každého vojáka zabíjet po jednom, každé tělo potichu schovávat do temných míst a vůbec vše dělat s maximální obezřetností. V AW totiž není problém vzít do pracek samopal a vběhnout do místnosti, jež je obsazená pěti nepřáteli. Není to sice nejlepší řešení, ale jde to. K tiché likvidaci je ale stjně nejlepší výše zmiňované vyklonění zpoza rohu. Navíc dát headshot není nic těžkého. Stačí protivníkovi zamířit na hlavu, kurzor se zúží, začne blikat a to je ta pravá šance pro vás, kdy máte 100% jistotu, že neminete. Zarážejícím faktem je ale to, že jakmile se vám nepodaří vyslat olovo přímo do dutiny lebeční, vyplýtváte na zabití nepřítele klidně celý zásobník. Je dosti divné, když potřebujete třeba až 18 kulek pro obdarování jednoho Rusáka... Umělá inteligence vašich oponentů je ale na nižší úrovni, takže se nebojte, že byste minuli. Oni si o díru v hlavě přímo říkají. Nesmím zapomenout poznámku o dabingu, jelikož Hypermax hru vydává kompletně lokalizovanou do naší mateřštiny. Přišlo mi, že na to, jak se Aurora tváří tajemně, je dabing až moc odfláknutý a nějaké napětí v rozhovorech pocítíte jen zřídkakdy... [b]Technické zpracování a odpovídající HW nároky?[/b] Nemá cenu chodit okolo horké kaše, takže ihned půjdeme na věc - vizuální zpracování je maximálně průměrné, rozhodně tedy nečekejte nějaké efekty á la Doom 3. Prostředí je neskutečně stereotypní, až mi z toho bylo nanic. Není nic příjemného se půl hodiny motat v totožných podzemních chodbách. Když se ale nad tím člověk zamyslí, tak mu dojde, že podzemní koridory přeci nebudou vyzdobeny obrazy, pletiva nebudou hrát desítkami odstínů a na každém rohu nenarazíme na kiosek s občerstvením. To samé v bleděmodrém platí o nepřátelích. V AW jich je pouze pár druhů a opět nejsou rozlišeni barevnými kulichy apod. Co se již ale odpustit nedá, je "realistické" chování objektů vzhledem k prostředí. Jen se pokochejte na screenshotech o pár řádků níže :-). Jako takovou perličku bych vypíchl jízdu na sněžném skútru. Což o to, zajímavé to bezesporu je, ale jezdit se s tím opravdu nedá... škoda. Tak a nyní něco k těm výše zmiňovaným požadavkům na vaše stroje. Ty jsou totiž jaksi vyšší, než je uváděno. Já osobně disponuji strojem 2,8 Ghz, 512 MB RAM, GeForce 5700 256 MB, a aby hra běžela plynule, musel jsem všechny detaily povypínat a rozlišení stáhnout na 800 x 600. A to mi od tvůrců nepřijde zrovna moc korektní. Snad vyjde nějaký patch. [b]Otevřená vrátka[/b] Aurora Watching tedy není vůbec špatnou hrou, avšak můj celkový dojem, který je veskrze kladný, kazí několik nepříjemných chyb. Pokud se tedy někdy dočkáme pokračování a výše zmiňované nedostatky budou opraveny, můžeme se těšit na velmi kvalitní stealth akci, která nám opět vydrží na alespoň 15 hodin čisté hrací doby. Nyní bych ale spíše sáhl po mnohem kvalitnějším Splinter Cellovi. *25*