Assassin´s Creed - recenze

Ubozí vývojáři z kanadského Ubisoft Montreal. Spousta hodin tvrdé dřiny od rána do noci, neustále zabarikádovaní v kancelářích jen kvůli opětovné spokojenosti od napjaté veřejnosti, která čeká naprosto stejnou či lepší kvalitu titulu, s niž tolikrát prokázala svůj nevyvratitelný respekt (sice dost používané slovo u černých obyvatel amerického města Los Angeles, ale proti gustu…) na herním trhu jako skutečně jedna z těch mála vývojářských společností na světě. A mají zaslouženou pozornost? Nevíte? Ne. Onu hlavní vlnu sledovanosti, popularity lépe řečeno si strhla na svoje bedra ženská jménem Jade Raymond s výrazem úsměvu devítileté nevinné holčičky (možná už trénovala na porno…jak že se ženy dostávají na dobrá místa?), okupující post tiskové mluvčí. Na fotkách je úplně vpředu, vzadu jsou ti praví dříči, bez kterých by akorát mohla dělat pošťačku někde v Brně. Ano, finální produkt se tím daleko rychleji a především prodá, ovšem je to stejné jako když v titulcích u filmu vidíte obrovské písmena herců a až někde na konci například střihačovo jméno. Asi není vůbec důležitý, že?

 

 Od Ubisoftu dát Jade do popředí to byl velmi zákeřný, každopádně mazaný trik na zvednutí pozornosti kolem Assassin´s Creed. Také to zabralo – jen ne u mě. Od titulu jsem si tedy držel vzdálenější odstup, jako snad zcela od všeho, co se neustále vychvaluje. Tisková mluvčí J. Raymond slibovala hory doly, ba ještě daleko víc. Hodně mi to připomnělo den otevřených dveří na jedné vysoké škole, kde jsem se byl podívat. Přes sedmdesát procent jsou samozřejmě z největší pravděpodobnosti totální lži, zbylých třicet možná teda ta ehm pravda. Tak to bylo, tak to je a i tak to nadále bude. O Assassin´s Creedu se říkaly věci v podobě otevřeného prostoru v podobě několika obrovských měst včetně slušné interaktivity, grafického zpracování, z něhož nám vypadnou oči z důlků a to nejdůležitější – hromadu možností eliminace nepřátel. Těch snůšek mrzáckých nesmyslů je daleko víc, ale hltit s tím další řádky nemá cenu. Ani se mi nechce. Něco splnili, každopádně ne tak jak bych tedy popravdě očekával. Na jiné se úplně vykašlali, což mě silně zklamalo. Inu, na dnešní dobu běžný trend. EMO styl taky.

 

Rambo, kuchni ho

Vývojáře bych zase na rozdíl od těch retardovaných blbečků se sebevražednými sklony za to ovšem nezavíral do klecí a nebičoval na veřejnosti – jsem možná až moc hodný. Největší lákadlo, kterým se již dávnou dobu dopředu tiskoví mluvčí z Ubisoft tolik kasalo, je pojetí nepozorovaného pohybu ve městě s dlouhými, předlouhými akčními momenty. To vše v obrovských historicky známých měst jako například Jeruzalém, plnými davy lidí, rozdělených na chudinu, bohaté i střední třídu. Jejich chování je také rozdílné – od zvědavých rejpalů až po vcelku ignorující bezdomovce.

 Pokud se rozhodnete nečekat na určenou oběť od vašeho zaměstnavatele jdoucí třeba do nějaké tmavé uličky, aby mohla něco prásknout dalšímu nepohodlnému charakteru, můžete bez větších obtíží ho zavraždit hned mezi davem a nečekat tak i několik minut na to, kam dojde. Ovšem tím pádem na sebe strhnete pozornost všech kolemjdoucích stejně jako se to stalo oné nehorázně tupé Britney Spears, když se předávkovala (údajně, ale koho to zajímá). Jste nájemný zabiják ve středověku, tak zase mordování „zakázek" v tlačenici na banány není zase tak špatný nápad pro následný chytrý únik odtamtud. Pokud si pamatujete na konzolovou adventuru Spider-Man 2, řekl bych, že hlavní základ v Assassin´s Creed z něho vycházel, přímo okopíroval. Máte tedy spoustu různorodých primárních, ale i dalších vedlejších misí, které vyplňují jednu z hlavních částí celkové hratelnosti.

Popravdě jsem je opravdu nepočítal, každopádně pod padesát jich není. Ze začátku se sice nabírá na zcela nových zadání tak, aby se člověk nepatlal pořád s tím samým jako běž a zabij, běž a zachraň ho, běž a promluv si s někým, nebo od něj získej životně důležité informace, jež chce váš zaměstnavatel. Ovšem po cca. dvaceti splněných úkolů holt přišla na řadu ona nechtěná skutečnost – skvělý start se mnoha pestrými zadáními se začíná nechutně opakovat. Přesně to samé se také stalo u již zmiňovaného titulu Spider-Man 2, takže vývojáři z Ubisoft Montreal zkopírovali zcela všechno i s těmi špatnými stránkami. Tímto se z Assassin´s Creed stává naprosto předvídatelná, neměnná záležitost, což je z pohledu hratelnosti, která je jedním z pilířů celé hry, celkem zlé.

 

 Na druhou stranu zase musím vyjádřit hodně velký plus k tomu, co děláte z osmdesáti procent samotného hraní – souboje. Dost jsem se tedy bál o ovládání, jež je, jak jistě sami uznáte, velmi podstatným prvkem. Naštěstí se ho povedlo vyladit do posledního možného detailu, padne skvěle a především rychle do rukou, nemusíte se s ním učit dlouhé hodiny za pomoci luštěním mrňavých písmenek z manuálu (byť snad i českého). Určitě nikdo se nebude moci neustále zápolit s ovladačem, to skutečně nehrozí. Samotné souboje mezi vámi a povětšinou pěti až šesti nepřáteli najednou sice ze začátku vypadá asi hrozivě, ale postupem času, kdy se sami zlepšujete, získáváte další nové schopnosti – comba, automatické upgrady svých statů (zdraví, síla, apod.) budete likvidovat i několik skupinek stráží najednou. To tedy znamená více jak deset vojáků během jediného střetnutí. K tomu všemu vám napomáhá v celku malý arsenál zbraní, ovšem mě bohatě stačil a dost se blížil k reálu. Klasický meč jisto jistě nemůže chybět v žádné šermířské hře, pak tu máme dýku a nakonec nože pro vrhání, či pro nenápadné vraždění.

 

Té vědkyni je vidět podprda

Po obrovském znechucení při hraní Splinter Cell: Double Agent (stojí i za sérií Prince of Persia, Splinter Cell) z hlediska sekání jsem u nich ztratil veškerou důvěru. Ano, grafické zpracování pokaždé na výtečnou, ale chodí až za hranice možností samotné grafické karty v X-Boxu 360 a pak to dopadá, jak to dopadá. Možná že si to i vývojáři z Ubisoft Montreal plně uvědomovali, tudíž pilně zamakali. Výsledek? Lepší než kdy bych vůbec ve svém životě čekal. V podstatě žádné sekání ani jedno jediné načítání během dlouhých cest do měst i pohybu v nich. To zcela vše při vynikajícím Frame Rateu s fenomenální grafickým zpracováním.

 Ať už to jsou do detailu vykreslené postavy, gigantická města, či cesty s mnoha vesničkami včetně skrytých úkolů. Přesně takto má vypadat každá hra na next-gen a dělat čest své konzoli. Sami se podívejte na vlastní oči na přiložené screenshoty, zjistíte, jak Assassin´ Creed oplývá skvělou grafikou. Sice jsem nepostřehl samovolné ani vůbec nějaké změny počasí nebo přeměnu dne na noc, ale zde to každý hráč v klidu, s otevřenou pusou dokořán odpustí. Zklamáním je sice prohlížení do vnitřních interiérů, ty jsou v minimální míře při plnění hlavních misí.

 

Každopádně mě vcelku stačil „jenom" exteriéry jednotlivých měst. Některá jsou noblesní, plné slávy, bohatství tamních lidí. Jiná zase naopak obsahují polorozbořená obydlí v extrémně rozlehlých chudinských čtvrtí. Všechno můžete vidět z jakékoli možné nadmořské výšky kam až dosahují hradní věže. Věřte, že v některých případech se jedná o dost velkou – dostat se na věž také zabere nemálo času. Ovšem tohle není vůbec celé, protože grafika jde do takových detailů, že při sekvencích - kdy jste mimo středověk - v dnešní době můžete z blízkého pohledu na laboratorní pracovnici vidět i její podprsenku. Těchto perliček zase není tolik, proto si je každý dozajista maximálně vychutná.

 Navíc díky HD TV a HD Ready se tímto pádem daleko více zvyšuje požitek z grafického zpracování o mnohonásobně víc – next-gen konzole patří těmto televizím. Plně jsem si tak mohl vychutnat vše, co pro nás Ubisoft Montreal přichystal za povětšinou vysokého Frame Rateu, navíc bez příšerně otravných nahrávacích časů. I nastínění jednotlivých objektů sluncem je fenomenální. Třeba v laboratoři přes okna pronikají paprsky slunce je nezapomenutelný zážitek. Pokaždé jsem si mimo povinnost k nim zašel a sledoval vynikající Anti-aliasing, který se hned tak na X-Boxu 360 neuvidí.

 

Vrah kontra hrdina

Zde namísto inspirace ze Spider-Mana 2 proběhlo kopírování z herní série Hitman od Eidosu. Děj se rozprostírá do dvou sekcí – reálný svět a středověk. V tom prvním jste pokusné morče jistých záhadných laborantů, kteří vás dennodenně poutají k futuristicky vyhlížejíce lůžku, následně jste připojen systémem do virtuální reality druhé doby. Tady se ocitáte v roli nájemného zabijáka, pracujícího pro přední hlavu klanu. Ze začátku vás jednotlivě stavěné mise drží stále v prvním městě, dále se vše začíná dávat do pohybu a šéf rozhoduje o likvidaci nepohodlných osob i v jiných místech.

 Přesouváte se tak lokaci po lokaci, vracíte se na stará, dobře známá prostranství, kde jste již třeba před třemi hodinami někoho nežádoucího zabili. V podstatě hlavní zápletka v sobě ukrývá – běž, zabij. Nic víc, nic míň. To je bohužel dost velká škoda, poněvadž stealth akce jsou hodně dobře známy svými vynikajícími příběhy v přední linii spolu s Metal Gear Solid 1, Splinter Cell, Tenchu 2. V Assassin´s Creed kvalitě děje nedosahuje ani série Hitman a to už je opravdu co říct. Výrazně tomu také nepomáhají chvilkové prostřihy z reálného života, kde se letmo dozvídáte, proč jste právě drženi na posteli ve virtuální realitě.

 

Právě tento skutečně velký nedostatek sráží hodnocení níž, nejde se k tomu chovat jako k nějakému méně závažnému bugu jako například zaseknutí NPC postavy namístě nebo procházením kousků zdí. Naštěstí vývojáři pravděpodobně nechtěli dělat kýč v podobě nového Ramba 4, kde dialogy spolu s chováním hlavního hrdiny hraničí s parodií. To tedy znamená – na jednu stranu dobře, na druhou špatně. Já už jsem nějaký ten pátek pevně navyklý na dobrou stealth akci se skvěle sepsaným příběhem, tudíž ho nyní hodně postrádám.

 Dokonce hra obsahuje několik „nečekaných" zvratů, které bych opravdu v životě nikdy nedokázal předpovědět. Třeba když je hlavní hrdina totálně překvapeně zrazen a probodnut dýkou člověkem, jemuž silně důvěřoval. Člověk už prostě pár minut dopředu ví, co se bude odehrávat a jak to všechno následně dopadne. Přesně jako u filmu Třicet dní dlouhá noc – známý sedící vedle mě byl buď věstec nebo ten snímek je maximálně předvídatelný. Já sázím na to druhé, mě zase připadal legrační a parodie to asi nebyla. Prostě v Assassin´s Creed nečekejte příběh, nedostanete ho.

 

Jade to dokázala

Tisková mluvčí Raymond na předních stránkách veškerých fotografií i očí publika to zvládla. Tento titul udělala dobře, byť ani neví, co je to polygon. Ale nevadí – ona má slávu, ti, kdož na produktu tak usilovně pracovali mají další zvýšené dioptrie. Assassin´Creed je vynikající zážitek s propracovanou hratelností, grafickým zpracováním, ovládáním i nebo celkem dobrou herní dobou. Není to revoluce jako první Metal Gear Solid na Playstationu 1, každopádně pokud vás baví šermířské souboje, toulání po extrémně rozlehlých známých městech, kde se odehrávaly části světových dějin, tato hra je jisto jistě pro vás. Já se u ní bavil od začátku do konce i přes někdy zdlouhavější, tím pádem nudnější souboje, jež se opakují skoro každé dvě minuty. Žádný podstatný děj, každopádně Ubisoft Montreal dokázal opět svoji kvalitu jako tomu bylo u Prince of Persia či Splinter Cellu. Navíc cena v Gamehouse je parádní, takže pokud vás titul opravdu zaujal, o čemž ani nepochybuji, určitě si ho pořiďte.