ArmA II - recenze

Operace Flashpoint zaznamenala revoluci na české herní scéně. Opravdový vojenský konflikt do té doby nebyl v herní podobě zpracován lépe. Všichni hardcore fanoušci války si tak přišli na své, protože Flashpoint nebyl vůbec snadný a i jedna dobře mířená rána znamenala vaši smrt a nahrávání poslední uložené pozice. Poté vyšlo pár datadisků a začalo se pracovat na druhém díle. Jenže vývojáři z Bohemia Interactive se nedohodli s Codemasters, a tak spolupráci ukončili. Protože Codemasters zůstala práva na jméno Operation Flashpoint, započali tedy práce na druhém díle. Bohemia Interactive také moc dlouho nezaháleli a pustili se do Armed Assault. Ta po několikaletém vývoji vychází notně zabugovaná, hlavní chybky sice opravují patche, ale čistě průměrná hodnocení po celém světě to již nezachrání. Nyní tu máme ArmA II, který je označován (alespoň dle Bohemia Interactive) za plnohodnotné pokračování Operation Flashpoint. Máme se znovu nač těšit nebo bát?

Hlavním lákadlem hraní Army 2 je určitě kampaň „Red Harvest“. Píše se rok 2009 a ve fiktivní post sovětské zemi Chernarus již 2 roky probíhá politická nestabilita. Občanská válka je vedena mezi prozápadní koalicí a chernaruským Hnutím rudé hvězdy. V roce 2008 vyhrává volby prozápadní koalice a od té doby začíná větší vlna nepokojů, které vyvrcholí na podzim 2009. Povstalci obsadí většinu severní provincie, vyhlásí vlastní vládu a podnikají útoky na vládní jednotky. Ty inkasují tvrdé rány a vojsko je po pár týdnech v troskách. Proto předseda vlády požádá NATO o pomoc. V ten moment přichází vaše chvíle. NATO vysílá svou nejlepší průzkumnou jednotku Razor, v němž jste samozřejmě členem. Razor, který má 5 členů, se jako první vydává za nepřátelskou linii a připravuje půdu pro velkou invazi jednotek NATO. Velitelem Razor týmu je Patrick Miles, těsně pod ním je pak Matt Cooper, který se jako jediný relativně slušně domluví s místním obyvatelstvem. Následuje Randy Sykes, který bez své odstřelovací pušky neudělá ani krok. Brian O’Hara, jako váš medik, bude zachraňovat členy týmu ze spárů smrti. A nemůže chybět tvrdý hošík s velkým kulometem, toho zde zastupuje Chad Rodriguez. Tedy vidíme klasickou sebranku vojáků,  kde jsou zastoupeny zbraně nablízko, na dálku i univerzální. Co se týká obtížnosti, tak před každou misí můžete obtížnost změnit. Na výběr jsou 4 možnosti. Rekrut, voják, veterán a expert. Při každém zvýšení registrujete jak změny v umělé inteligenci, tak změny u vás. U vyšších nastavení vám kupříkladu zmizí zaměřovač a na mapě nevidíte vaše pozice. Nepřátelé zase lépe spolupracují a jsou přesnější.

V několika prvních misích jste jen obyčejným vojákem, kolečkem v obrovském soukolí, který má jen minimální vliv na probíhající konflikt. Ale poté se stanete velitelem týmu a vaše pozice se rázem změní. Vojáci poslouchají rozkazy, které jim udílíte. To probíhá přes klávesnici či myš, kdy se vám otevře jednoduché kontextové menu, ve kterém jsou všechy potřebné příkazy. 


Kromě kampaně jsou tu další, neméně zajímavé kousky k vyzkoušení. Pro nováčky v sérii se jistě hodí „Výcvikový tábor“, ve kterém si procvičíte všechny bojové situace, které mohou ve druhém dílu Army nastat. Můžete zajít na střelnici, vyzkoušet si přemisťování ve městě či lékařskou pomoc. V dalších krocích se pak proletíte ve stroji F-35, což je stíhačka, která zvládá kolmý start (VTOL), a nemůže chybět ani oblíbený M1A1. Nelze minout ani položku „Scénáře“. V nich můžete okusit hraní za všechny frakce, k dispozici je 7 misí. Po jejich dohrání můžete nastavení misí všemožně měnit.

Vojenská technika je v ArmA 2 zastoupena v široké míře. Tvůrci si dali tu práci a nachystali na 60 vojenských prostředků. Mezi vozidly zde figurují již zmíněný Hummer, UAZ či Ural. Obrněnce zastupují T-90, T-75, Shilka, M1A2 TUSK nebo BMP-3. Mezi helikoptéry se pak řadí AH-1Z, MH-60S, Mi-24D nebo UH-1Y. Letadlové nadšence jistě potěší A-10, Su-25 a F-35B. Ovládání jednotlivých vozítek, ať už tanků či letadel se mi zdálo lehčí než u Operace Flashpoint. Samozřejmě chvíli trvá, než se vám citlivost dostane do rukou, ale poté už byste neměli mít výraznější problémy.


Pokud jste hráli Operaci Flashpoint či první díl Army, pak pro vás průběh misí asi nebude velkým překvapením. Informace vám poskytne počáteční brífink, ve kterém si přečtete vše podstatné včetně fotek cílů a umístění na mapě. Následně se můžete k dané lokaci odebrat po svých nebo využít širokého vozového parku. Nemůže chybět oblíbený Hummer, se kterým zvládnete každou pozemní překážku. Nejrychlejším způsobem ale je eskort v helikoptéře. Stačí označit na mapě místo výsadku a za pár okamžiků jste na místě. V prvních misích je průběh hodně lineární, ale po pár hodinách se dostanete do fáze, kdy si pořadí úkolů vybíráte sami. Průběh je samozřejmě notně naskriptovaný, ale aspoň za nějakou tu nelinearitu jsme rádi.

Úkoly misí patří do kategorie spíše klasických. Hned v první misi, kdy se ve skrytu noci jako první dostanete mezi nepřátelské vojáky, máte zničit důležité komunikační zařízení. Původně bylo vaším úkolem využít leteckého náletu, jenže v okolí jsou stále civilisté. Takže se musíte uchýlit k náloži. V průběhu kampaně dostáváte také nepovinné mise.  setkáte se například s eskortem civilistů, hledání důkazů o válečných zločinech či likvidací snipera v průmyslové oblasti.


Chernarus sice na reálné mapě nenajdete, ale její povrch vychází z reálných základů. Ty naleznete v okolí Českého středohoří, v konkrétních číslech pak jde o 225 km2 území, které rozhodně nezeje prázdnotou. Naleznete na něm kolem 50 měst a vesniček, 350 kilometrů silnic a na 100 km2 lesů. Ve městech se setkáte s civilisty, které můžete vyzpovídat a získat od nich nové informace o nepříteli. Chybět nemohou ani zvířata, ta vám toho asi moc nepoví, ale doladí atmosféru.

Technická stránka patří k tomu nejlepšímu, co u ArmA II naleznete. Grafika vám na plné nastavení opravdu vyrazí dech. Modely postav, zbraní, vojenské techniky i samotné okolí Cherarusy jsou skutečně skvělé. To samé platí i u animací pohybů postav. Bohemia Interactive si s animacemi vyhráli a je to znát. S čím si už ale nevyhráli, je náročnost na hardware, která je opravdu krvavá. Na plné detaily s průměrným počtem snímků za vteřinu budete potřebovat čtyřjádrový procesor, velké množství RAM a nejnovější grafickou kartu. Pokud si to vše můžete dovolit, budete s grafikou maximálně spokojeni. Hezčí realistickou grafiku patrně nikde jinde nenajdete.


O audio stránce se většinou zmiňuji jen pár větami, v tomto případě ale musím udělat výjimku, protože zvuk si větší rozpis dozajista zaslouží. Pokud jsme ve válečném konfliktu, pak musím začít u zbraní – jejich zvuky jsou skvělé a hlavně uvěřitelné.  Stejně tak i obyčejné zvuky vašich pohybů. Když přebíháte z jednoho rohu k druhému, slyšíte klapot věcí, jak se o sebe třou. Hudební doprovod nehraje stále, ale pouze tehdy, když se stane nějaká důležitá scéna. V průběhu akce tedy budete slýchávat fajnový rockový doprovod, který v nastavení můžete vypnout, ale na atmosféře to nijak netratí. Za zmínku stojí i dabing postav. Vojáci NATO hovoří anglicky, neopakuje se tedy situace u Operace Flashpoint, kdy v české verzi všichni mluvili naším jazykem. Ale češtinu i přesto uslyšíte, a to u obyvatel Chernarusy. Takže naší mateřštinou hovoří jak civilisté, tak povstalci. A konečně zbývá ruská strana, ta je samozřejmě dabována rusky. S dabingem také souvisí detaily jako hlášky, když jste raněni. Pokud se tak stane, můžete být jisti, že váš voják to plnohodnotně ohodnotí nějakým tím peprným výrazem.

Vedle singleplayeru je tu i možnost hraní s živými hráči. V této době se již stává povinností možnost kooperačně projít kampaň. Kromě toho je tu několik druhů klasický MP modů. Nemohou chybět deathmatch, TDM či braní vlajky. „Ovládnutí sektoru“ napodobuje známý mod Conquest ze série Battlefield. Na mapě máte několik území, které musíte zabrat, poté získáváte body. Čím víc stanovišť máte, tím více bodů získáte. Hodně spolupracovat byste měli v „Zaberte oblast“. Vaše 6-členné komando musí eliminovat několik desítek vojáků. K tomu nepřátelům pomáhají i obrněné transportéry. Kromě těchto modů tu je i "Super powers", ve kterém nemáte za úkol nic jiného, než zabrat všechna města (v nastavení si úkoly můžete změnit). K tomu si stavíte a vylepšujete základnu, takže za pár desítek minut máte postavené továrny na těžkou techniku a letecké jednotky. Všechny tyto režimy můžete libovolně upravovat, stačí je otevřít v přiloženém editoru a naklikat si vše potřebné.

Největší kaňkou na ArmA II se tak stává optimalizace, ale díky ohromné rozloze je pochopitelné, že na výsledné vykreslení budete potřebovat výkonný hardware. Dalším problémem jsou herní bugy, které by ale měly odstranit připravované patche. Kolem hry se také velmi brzy, jak bývá zvykem, objeví komunita moderů, díky kterým se životnost samotné hry zvýší o několik desítek hodin. Pokud máte silný stroj ArmA II můžu jen doporučit.