Arma : Armed Assault - recenze

Na válku ještě nikdo nevynalezl lék, přitom je mnohem horší než jakákoliv zákeřná nemoc a stále zabíjí po celém světě nespočet lidí. Realita je holt krutá a v ArmA: Armed Assault si můžete vyzkoušet, jaké to je být v pořádné krvavé vřavě. Přichází pokračování Operace Flashpoint, připravte se. Češi nejsou dobří jenom ve spotřebě piva, ale také ve tvorbě her. Rok 2001 o tom přesvědčil celý svět, když vtrhla na pulty obchodů ambiciózní akce s názvem Operace Flashpoint (dále už jen OF). Úspěch, který sklidila, byl nečekaný, o to více ale vítaný, díky čemuž se následně dostalo na světlo světa také několik oficiálních rozšíření. Hráči s povděkem beroucí nové datadisky se ovšem den ode dne stále více ptali, zdali se někdy dočkají i plnohodnotného pokračování, o němž se dlouhou dobu jenom šuškalo. A zrovna ve chvíli, kdy nastalo pověstné ticho, přišla na světlo světa nečekaná zpráva hovořící přímo o dvou „druhých“ Operacích Flashpoint. Jedno nesoucí jméno Arma: Armed Assault (dále jako ArmA), jež vychází právě teď, a druhé, pyšnící se zvučnějším názvem - Operace Flashpoint 2. A zatímco na OF2 si ještě budete muset nějakou dobu počkat, jeho „poloviční“ brácha – ArmA – je tu už teď. Možná to není tak překvapivé, ale ArmaA jakoby z oka vypadnul OF, neboť v jádru nepřináší razantnější změny. V roli bezejmenného vojáka vrženého mezi dav rozzlobených severních sousedů se srpem a kladivem v zádech (nebo za zády?), musíte čelit tvrdému útoku. Sahrani je ostrov jinak poklidný, ale nebýt amerických vojenských sil pro udržení pořádku, asi by z něj dříve či později byla kůlnička na dříví. Jednoho dne se však něco pokazí, dojde k útoku „seveřanů“ a vy se dostáváte do pořádné šlamastiky, rozdělené do čtrnácti kampaní. Na výběr jsou samozřejmě i samostatné mise, přičemž v nich si můžete vyzkoušet jak trénink, tak i útoky na nepřítele a bránění pozic. Pořád budete objevovat něco nového, občas vás jisté situace zaskočí, každopádně nudy se bát nemusíte. Nutno také dodat, že výcvik byl v příběhové kampani vynechán, v ní jste ihned vrženi do tvrdého a nelítostného boje, odkázání na vlastní nohy, rozum a zbraň. ArmaA si na nic nehraje, ba právě naopak – snaží se hráči nabídnout porci realistické válečné akce. Opět stačí jedna či dvě kulky a rázem místo plnění úkolů čtete nějaký citát o válce. Nesmíte se nechat svést lehkovážnými rozhodnutími, i když se jim někdy nevyhnete. Je dobré se raději držet stanoveného plánu, cesty a následovat svoji jednotku, v lepším případě ji přímo vést, a to zodpovědně. A když padnete do léčky, nepanikařit, stáhnout se do ústranní a vyčkávat, popřípadě vracet útok. Není příjemné, když vás ostřelují nepřátelské tanky nebo helikoptéry. Na ně zpravidla nestačí zásobník z M16, v tomto případě je lepší chopit se raketometu nebo granátu a pokusit se o jejich zlikvidování. Pravda, zcela jiná situace nastane, když se přímo ujmete některého z ovladatelných vozidel či letounů, ale ani v tomto případě nejste nesmrtelní. Kolikrát je to spíše opačně a nejhorší situace nastane ve chvíli, ve které budete ovládat helikoptéru. Děs a hrůza, povídám – řízení je zmatené, mnohokrát táhnul vrtulník z neznámého důvodu do boku, leckdy se mi ho nepodařilo ani zabrzdit, natož smysluplně ovládat, popřípadě dokonce i přistát. Nicméně o něco lepší situace je u ovládání tanků. Zde jsem pocítil změnu k lepšímu oproti OF1 – jsou rychlejší, lépe se s nimi zatáčí a stromy a jiné objekty pro ně nejsou překážkou. Jen nechápu, proč někdy střelba z děla nezničí zaměřený cíl. Připadne mi, jako by se jej střela ani nedotkla, a i když jsem měl viditelně zaměřeno, nedošlo k zásahu (a to se cíl nacházel opravdu blízko). Chyb se ve hře ale bohužel nachází více – občas vojáci projdou zdí (a vy to musíte obcházet, to není fér!), nebo na vaše pokyny reagují ledabyle a nesmyslně. Umělá inteligence protivníků a spolčených vojáků celkově nestojí za moc, jsou zmatení a jako ženské neví, co chtějí. Samozřejmě dokáží taktizovat a nechovají se na bojišti jako úplní amatéři, jenže párkrát se už stalo, že mi vlétly vlastní jednotky přímo do mušky... kanónu v tanku. Rozsáhlost ostrova je taktéž slušná, nicméně ani v tomto případě si nejsem zcela jist o jeho kvalitách. Prostředí totiž někdy vypadá, jako by bylo tvořeno na úkor kvality, jako by šlo o velikost a ne o propracovanost. Zase musím uznat, že jistá místa ve mne vzbudila příjemný dojem, jmenovitě třeba hory. Celkově to ale mohlo být lepší. Ovšem ArmA neupřu podařený multiplayer, který jsem využil zejména po síti s kamarádem. Stejně jako OF nabízí i tato hra do jisté míry nevídaný zážitek, a to jak díky velké rozloze, variabilitě vojenského arsenálu a technologiím, tak i možností plánovat průběh mise. Hra se každopádně celkově příjemně hraje, nejde jí vytýkat realističnost, spíše naopak - chválím ji. Sice by si šlo postěžovat na místy velkou obtížnost (někdy jsem měl chuť hodit flintu do žita a opít se jak včelka Mája v místním pohostinství), jenže realita není lehká. Holt kdo očekává tupou řežbu, ať jde raději na svůj dvorek za bratrem. Z pohledu na obrázky je vidno, že ArmA nevypadá špatně. Engine, na němž hra běží, hezky snímá postavy, jejich stíny, obličeje, jen se to má trochu hůře s okolními objekty (budovy, cesty apod.) a texturami. Co se právě textur týče, někdy se mi přihodilo, že najednou se z toho či onoho objektu vytratily, špatně se překryly, nebo způsobily něco jiného, stejně nepěkného. Nepotěší přitom ani fakt, že HW náročnost není úměrná vizuální kvalitě. Hra se trhá i na silných strojích a majitelé slabších sestav budou mít s tímto titulem velké problémy. Prospělo by lepší odladění, a když už tak mluvím, k zahození by nebyly ani kvalitnější zvuky. Moc příjemné není, když slyšíte podivné skučení tanků a džípů, které se nacházelo i v OF. Už tehdy mi vadilo a dát stejné paskvily do úplně nové hry, to je hřích. Jistěže není zvuková stránka v ArmA úplně špatná, některé její části bych označil za kvalitní, jenže jiné se snad dostaly do hry nešťastnou náhodou. Jinak si to neumím vysvětlit. Alespoň že hudební doprovod a rovněž i česká lokalizace s anglickým a českým dabingem nejsou k zahození.