Act of War: Direct Action - recenze

21. století je bezpochyby přelomové. Lidstvo každým dnem přichází s novými a novými vynálezy, poznatky apod. Ovšem, tedy alespoň z mého pohledu, přineslo také mnohem větší vlnu terorismu. Od osudného dne 11. září 2001 se na nás denně valí informace ze světa, mající často společné právě útoky, většinou islámských fanatiků. Z toho je tedy pochopitelné, že se vše tomu podobné velmi těší mediálnímu zájmu, a proto není nikterak překvapivé, že se toto ošlehané téma dostalo i na monitory počítačů. Ale momentálně recenzovaná RTS [b]Act of War: Direct Action[/b] (dále již jen AoW) rozhodně není prvním přírůstkem. Již na první pohled si všimnete až nezdravé podobnosti se zatím posledním dílem fenomenální série Command & Conquer nesoucím podtitul Generals. Není však žádným tajemstvím, že AoW svého hlavního konkurenta a zároveň idola směle překonává! [b]Láska na první pohled[/b] Také tak nesnášíte zdlouhavé a nudné instalace, při kterých se maximálně můžete kochat pár artworky, které se mění asi tak po jedné minutě? Chlapi z Eugen Systems jsou zřejmě dnešním stylem také znechuceni, a proto již při nahrávání AoW do počítače můžete zhlédnout asi 5 minut dlouhé video (hrané skutečnými herci), jež vás tak nějak uvede do příběhu, abyste věděli "vo co gou". Je všeobecně známým faktem, že C&C: Generals se již neneslo tolik v duchu jeho předchůdců a tvrdilo se, že stejný název byl použit pouze pro marketingový účel. AoW si však bere něco z celé série, a tak se během každé mise můžete kochat videy nejen animovanými, ale též hranými skutečnými, z masa a kostí tvořenými lidmi. Pochopitelně se nedočkáme výkonů hodných hollywoodských hvězd, ale rozhodně nám autoři nenaservírují nudné a fádní béčkové výkony. Bravo! *reklama* [b]Filmová podívaná[/b] Jenže to video naživo nebyla pouze upoutávka. Skutečné filmečky vás totiž budou provázet celou hrou a dokonale vám vysvětlí podstatu nejen zajímavého, ale též poutavého příběhu. Jde o to, že díky teroristickým útokům na veškerá hlavní ložiska ropy se cena za barel rapidně zvýšila a lidé se pochopitelně bouří. Za celou tou špínou stojí tajemná korporace The Consorcium, o které víte pouze následující informace: dobrý výcvik, špičkové technologie, dokonalá organizace. Z toho tedy jasně vyplývá, že nemáte dočinění s nějakou tlupu puberťáků, nýbrž hardcore zabijáky, jejichž akce si vyžádají tisíce životů a devastace téměř celého světa. Ne, že by to byli nějací intelektuálové (AI opravdu není na výši, a to ať mluvíme o nepřátelích nebo vašich jednotkách), ale bohatě svojí dementnost kompenzují silou a často, tedy ale alespoň z počátku, také slušnou převahou. Ale abych moc neodbíhal, dějová zápletka je spolu s audiovizuálním zpracováním hlavní devizou hry a opět se mi zase stalo, že jsem se nemohl odtrhnout od monitoru, dokud nezhlédnu poslední filmeček. [b]Jak se to hraje[/b] AoW není a ani se nesnaží být nějaká, v základních principech odlišná RTS, než ty, kterých známe desítky. O to více vám hraní přijde pod ruku, měli-li jste čest s výše jmenovaným C&C: Generals. Zůstává stavba budov, trénování jednotek a získávání finančních prostředků pro předchozí dvě jmenované činnosti. Snad jen to vydělávání by si alespoň z části zasloužilo titul "originální". Těžba ropy pochopitelně zůstává, avšak při vyčerpání zásob je nutné obstarat dolárky i jinými způsoby. Buď můžete obsadit banky, nebo zajímat vězně, kteří vám kromě peněz při vyslýchání prozradí i nějaké nové informace, jež se projeví jako odhalená část mapy. Velmi důležitou roli hrají překvapivě budovy a pěchota. Vojáčci již neslouží pouze k odlákání pozornosti a následném poslání na smrt. Ona i taková skupinka pěti raketomečníků schovaných v budově dokáže řádně zatopit i celému konvoji tanků. A jak se jich tedy zbavit? Ohněm proti ohni, tedy vyslat svojí pěchotu do inkriminované budovy a kochat se, jak se nimi v nitru stavby zatočí. I když se úkoly během mise aktualizující tváří jako originální, není tomu tak. Pokaždé jde pouze o mise, jejichž cíle zní: "Znič základnu teroristů!" nebo "Znič rampu pro odpalování raket!" Je sice pravda, že při každé misi musíte hlídat život jedné z hlavních postav, majora Jeffersona nebo ke konci pana prezidenta, avšak to je již jen takové zpestření. Alfou a omegou je ničení, bourání, devastace. Ale to ukazuje AoW zatraceně poutavě! Při prvním prozkoumáním menu zjistíte, že hra nabídne 33 misí, k tomu skirmish a nakonec pochopitelně multiplayer. Ale první zdání klame. Jedna "opravdová" mise je složena asi ze čtyř propagovaných. Jde totiž o to, že hraní je často přerušeno animací či filmečkem, čímž je naznačen přechod. Z toho důvodu je samotná kampaň na střední obtížnost u průměrného hráče záležitostí na 9 hodin. Mé uznání ale směřuje i na znovuhratelnost, která je až překvapivě zábavná. Zarážející je však absence kampaně za teroristy. Příběh si prožijte pouze jako vůdce jednotek americké armády a speciálních jednotek Task for Talon. Vše ale napravuje skirmish (17 map), jenž vám vydrží na ještě delší dobu, než samotná kampaň. A když omrzí i volitelná hra, nabízí se k vyzkoušení vysoce návykový multiplayer. Suma sumárum jsem u AoW proseděl ne méně než 20 hodin, a kdyby čas dovoloval, číslo by bylo dozajista alespoň dvakrát větší. [b]Nejlepší grafika všech dob[/b] Takže co jsme to tu zatím měli. Fascinující dějovou zápletku a strhující hratelnost. To vše je navíc podtrženo oslňujícím technickým zpracováním, které si však žádá opravdu stroj o nekompromisním výkonu. S klidným srdcem mohu říci, že moje, stále nadprůměrná sestava (jen tak pro přesnost, Doom 3 mi na ní běhá plynule ve vysokých detailech a středním rozlišení) měla co dělat, aby při hraní na v nejhorší kvalitě produkovala nějakých těch 30 snímků za vteřinu. Jakmile jsem si dovolil zvednout detaily či rozlišení z archaického 800x600 na dostačujících 1024x768, dostal se mi nehratelného promítání obrázků. A ještě jedna připomínka, AoW zabere na vašem disku díky mnoha filmečkům ve vysoké kvalitě monstrózních 6 GB. Jestliže ale máte na to rozchodit AoW, budete odměněni nezapomenutelnou podívanou. Při výbuších odlétávají kusy tanků, domy se postupně bortí, stovky demonstrantů mávají cedulemi, kouř zhoršuje přehled, který je však i tak již nedostačující, a ani 35 možných pozic kamery nenapomůže nějaké větší přehlednosti. Max. oddálení je naprosto nedostačující. Veškerá technika je ztvárněna velmi věrohodně, přesně podle svých skutečných předloh. Pod vedení dostanete klasické tanky Paladin, příslušníky americké pěchoty, humvee, vrtulníky Apache nebo bombardéry B-2. Vzhledem k tomu, že příběh se odehrává pár let v budoucnosti, těšit se můžete i na mírně futuristické vozítka. Jen škoda, že autoři více nezapracovali na umělé inteligenci, jelikož i tito krasavci se s oblibou navzájem o sebe zasekávají nebo vůbec nereagují. Vtipně pak působí útoky o sto a více jednotkách, kdy část armády již téměř vše zničila, ale zbytek ani nevyjel ze základny. Věrně se ale svých předloh nedrží pouze jednotky, avšak i celkově prostředí, v němž operujete. Připravte se tedy např. na obranu Bílého domu, Buckimghanského paláce nebo útok na kongresové centrum ve Washingtonu. Jen škoda, že stejné jsou pouze budovy a jejich nejbližší okolí. Zbytek prostředí vzniklo pouze ve fantazii designérů. Nesmím také opomenout poměrně kvalitní zvukový doprovod. Hlasy jsou namluvené vskutku poutavě, zvuky se tváří věrohodně, hudba je vcelku na výši, avšak při hraní jí moc nepostřehnete. Avšak skvěle podtrhuje atmosféru napnutou jako strunu. [b]Póóózor![/b] Abych pravdu řekl, takovouhle pecku jsem ani ve snu nečekal. RTS [b]Act of War: Direct Action[/b] je jedním z největších překvapeně letošního roku a letos se mu zatím nedostalo konkurence!