Ace Combat X: Skies of Deception - recenze

Ace Combat provází značku PlayStation již od prvních začátků této konzole. Od té doby jsme si mohli užít tří dílů leteckých soubojů na PlayStation 1, tří dílů na PlayStation 2 a nyní začíná série Ace Combat také na PlayStation Portable. Jak tedy vystartovala na nové herní konzoli? V době konverzí PS2 her na PSP nás Ace Combat X: Skies of Deception vítá se zbrusu novou kampaní, což je narozdíl od LINK(http://www.gamesport.cz/-recenze-psp-prince-of-persia-rival-swords;Prince of Persia) na PSP, který v tomto ohledu zklamal, velmi příjemné zjištění. Příběh hry se tentokrát odehrává v prostředí dvou zemí Aurelia a Leasath, kde budete právě vy hrdinou, který bude muset ochránit zemi Aurelia před útoky nepřátelské země Leasath. Ke splnění tohoto úkolu dostanete na výběr z velkého množství licencovaných letounů a pak už mohou letecké souboje začít. Zajímavou novinkou v sérii Ace Combat je nyní nelinearita. Ano, je zde skutečný výběr misí a tím pádem i výběr cesty, kterou se budete k cíli ubírat. Napadnete dřív křižníky mířící na vaše území a nebo zaútočíte na další základnu nepřátel? Takové a další otázky teď budete muset řešit. I když nezvolíte optimální volbu, tak se nic nestane, protože si pouze prodloužíte délku kampaně. Mně se například kampaň čítající na 30 misí podařilo dohrát již po 13 misích. Všechny mise ovšem stejně nemůžete projít na jedno hraní a tak vás hra výborně motivuje k dalšímu spuštění kampaně od začátku. Zpřístupníte si tak více letounů, vyděláte si více kreditu a také se dostanete do dalších misí, které jste při prvním hraním minuli. K úspěšnému splnění misí také předchází názorné briefingy, kde se dozvíte jaké cíle musíte zničit a nebo které ochraňovat. Příběhem vás po vzoru předchozích dílů provází kreslené videosekvence, které se mi ale už v dnešní době zdají trochu out. Vlastně se nedá hovořit ani o povedených videosekvencích jako například v LINK(http://www.gamesport.cz/-recenze-psp-gangs-of-london;Gangs of London), ale spíše jde o statické obrázky, jenž popisují příběh docela slabě. Mise, které budete plnit jsou velmi pestré. Jednou z nejhezčích je mise, kde prolétáváte nad vrcholky hor zahalených do zimního hávu a v údolích hledáte podle elektrických vedení napájení obranného systému nedaleko stojící základny. Toto je opravdu nádherná mise, paprsky slunce se odráží od sněhu pokrývajícího okolní stráně a přitom vás ještě oslňuje ostré nízko ležící slunce. Neméně působivé jsou také východy slunce nad mořem a nebo noční scenérie. Vydáte se například nad území, které je hlídáno velkým množstvím radarů a na mapce vidíte jejich pole dosahu. Musíte proto letět velmi nízko nad řekou krásně ozářenou měsíčním svitem a vyhýbat se, v již tak malém koridoru, radarům. Hezké jsou také ostatní místa jako pouště, moře, města a také pole, která již netvoří jeden velký lán ale naopak stovky různě barevných políček. Další úkoly jsou už poměrně známe a nechybí mezi nimi útoky na transporty, ničení strategických cílů, jako například mostů či radarů a také je zde mise, ve které budete mít za úkol čistit trať vlaku od min, jenž veze jednotky z vaší země do nepřátelského území. Nepřátelská země Leasath také disponuje technologií, jenž umožňuje některé letouny skrýt a umožnit jim tak jejich neviditelnost. Otvírají se tu tedy nové letecké souboje, ve kterých se nemůžete spoléhat jen na automatiku ale musíte také použít své bystré oko. Nepřátelské letouny přece jen nejsou zcela neviditelné a nemohou se skrývat pořád a tak se vám na chvíli dostane možnost vypálit dvojici raket, která letoun sestřelí. Během hraní možná také narazíte na problém, kdy nemůžete při tankování za letu a nebo při přistávání dát pauzu, protože tím tuto akci přerušíte (skip) a máte po srandě, což není vůbec šikovné. Ještě musím říct, že na kapesní verzi Ace Combatu jsou mise poměrně dlouhé a také je nutná likvidace velkého množství cílů, což si myslím není na cesty moc praktické. Je faktem, že se hra nese v nepříliš vysoké obtížnosti, ale zkrátka to není ono. Letecké souboje jsou stejně chytlavé jako u PS2 verze a rovněž mají téměř srovnatelné grafické efekty. Vystřelené rakety doprovází bílé kouřové stopy a po zásahu jiné stíhačky vyšlehne černý kouř s odletujícími kusy opláštění. Nakonec následuje výbuch, jenž je už třešničkou na dortu spolu s vynikající grafikou celé hry a perfektním snímkováním, které se nezpomalí ani při soubojích mnoha stíhaček. S letadlem můžete vystoupat velmi vysoko až do výšky 10 000 metrů nad mořem, což je už nad úrovní mraků. Můžete tedy zkusit kamikadze na pozemní cíle nebo nečekané útoky shora na jiné piloty. Potom potěší replaye a také možnost jejich uložení na paměťovou kartu. Hudba vás doprovází na každém kroku (jak se řekne vzdušný krok?:-) ) a většinou se jedná o klidné melodie, které ale vystřídá i mnohem svižnější techno nebo metalová hudba. Zvuky stíhaček nemají chybu a stereo ve sluchátkách vám dá často najevo, že vás jiná stíhačka minula právě na té či oné straně :-). Letouny jsou poměrně hezky propracované a můžete si také vybírat barvu jejich maskování. Do svého hangáru si můžete nakupovat za kredit z vítězství nové letouny, zbraně a rovněž i lepší součásti jako třeba motor, křídla či ochranný plášť. Stejně tak můžete i tyto věci prodávat. Na displeji si můžete nastavit buď pohled z kokpitu, pohled v první osobě a nebo pohled zpoza letounu, který je asi nejlepší a nejpřehlednější. O rychlosti, výšce a dalších parametrech vás informuje klasický interface viděný již v předchozích dílech a nutno dodat, že už trochu okoukaný. Rozhodně by neuškodila jeho změna nebo alespoň možnost změny jeho barvy z neustálé zelené. Co považuji za chybu je to, že se nelze kolem sebe volně rozhlížet. Tvůrci museli k tomuto kroku přikročit asi kvůli absenci několika tlačítek a proto je i ovládání letounu trochu jiné. Malé směrové křidélko například řídíte šipkami vlevo a vpravo. Ovládání rychlosti pod tlačítky L a R (ubírání a přidávání) zůstalo naštěstí zachováno. K rozhlížení zde slouží pouze fixace kamery na cíl. Stíhačky se ovšem ovládají výborně a stejně není čas na nějaké rozhlížení takže se tento fakt může přehlédnout. Horší to je ovšem s grafikou. Nemyslím tu, kterou vidíte z běžných výšek, ta vypadá úchvatně! Je řeč o grafice, kterou uvidíte při startu na ranveji a nebo při velmi nízkém letu. PSP asi hold nezvládne všechno a tak v tuto chvíli vidíte spíše rozmázlé textury, které jak už jsem řekl, jsou vidět jen v těch výjimečných případech. Tak a nakonec něco k multiplayeru prostřednictvím Ad Hoc. Ten je vytvořen až pro 4 hráče a má hned několik módů. Do leteckých soubojů se mohou zapojit všichni hráči a navzájem se pronásledovat a likvidovat a nebo se mohou spojit a pustit se do týmových bitev, v nichž se vyžaduje spolupráce. Multiplayer je nejzábavnější složkou hry a pokud máte proti komu hrát, tak si to opravdu užijete! I přes všechny drobné chybky se jedná o výbornou a zatraceně rychlou leteckou akci s vynikající grafikou a stabilním snímkováním. Hra vás také zaujme svojí hratelností a nutkáním zahrát si ji několikrát při vyzkoušení jiných možností postupu hrou díky její nelinearitě. Pro všechny milovníky letecké akce se jedná o jasnou koupi.