50 Cent - Blood on the Sand - recenze

Pro každého, kdo se aspoň trošku orientuje ve světě videoher, jistě není velkou bombou to, že mnohé hry jsou prodávané pouze díky kvalitní značce v jejich jménu. Právě proto mazaní vydavatelé her hledají celebrity, které jsou modlami určité generace či subkultury. Tato technika se uplatňuje především u sportovních her (Tony Hawk, Tiger Woods nebo dnes už zesnulý Colin McRae), ale dnešní vývoj si žádá další posun a tak hry atakují i donedávna netknutou skupinu hudebních fanoušků. No a vzhledem k tomu, že rapová kultura je mezi mladými (i staršími) stále in, šlo jen o to najít hvězdu z hvězd největších. No a právě touto hvězdou není nikdo jiný než ikona současného rapu – 50 Cent.

Právě on je typickým příklade amerického snu. Jako malý chlapec nenavštěvoval nedělní školu, ale už od 12 let si přivydělával dealováním drog (především v USA tolik oblíbeného cracku) a taky boxováním v ringu, kde platil za opravdového bijce. Když už se rozhodl, že s tímto způsobem života skoncuje a začne se věnovat rapu, neznamenalo to, že se z něj stal „ten správný“. Ne, ne. 50 Cent je opravdu tvrďák k pohledání a nikdy nevychází ven neozbrojen. Za připomenutí jistě stojí také útok na jeho osobu z roku 2000, kdy schytal 9 kulek. Čím se ale proslavil nejvíce, je jeho hudební kariéra, která v dnešních časech čítá už několik multiplatinových titulů. Tyto informace Vám snad usnadní pochopení, proč byl za hlavní star této hry vybrán právě on.

Blood on the Sand je střílečka z pohledu třetí osoby, která běhá na Unreal Enginu a svým grafickým vzezřením rozhodně díru do světa neudělá. Neříkám, že by hra vypadala nějak špatně, ale jiné hry, které v dnešní době vycházejí v tomto žánru (Gearsy, Dead Space či Uncharted) prostě nasadily takovou laťku, kterou nedokáže přeskočit ani vypracovaná muskulatura tohoto muže. Design herních levelů nás zavede do převážně do polorozbořených měst či interiérů a všude zuří válečný stav, který uklidní právě Vaše zbraně. Pravdou je, že autoři moc kreativní nebyli a několikrát jsem si v průběhu hry říkal, že tady je mi to nějaké povědomé a spekuloval jsem, jestli náhodu neopakuji předchozí kapitolu. Mimochodem těchto kapitol je ve hře devět, ale nečekejte nikterak dlouhou životnost. Na lehkou obtížnost jsem hru proběhl za nějakých 6 hodin, což ale není v dnešním systému nějak výrazně málo a vlastně je to i dobře, protože s koncem hry notně ubrala na spádu a nápadech, tudíž by další hodiny hry byly spíše utrpením.

Mnozí z Vás dychtivě čekají na to, až jim vychválím herní soundtrack, ale obávám se, že rap je pro mě španělskou vesnicí a tudíž nejsem schopen jeho kvality správně posoudit. Nicméně můj kamarád, který je velký znalec (asi jen díky jeho 197 cm) mi zkušeně poradil, že „to je docela v klidu“, takže asi soundtrack nějakou tu kritiku snese. Manuál mi prozradil, že hra obsahuje 18 exkluzivních songů od 50 Centa, které vytvořil přímo pro tuhle hru.

Stylem hraní patří mezi zástup jiných third person stříleček. Budete muset využívat systém krytí za překážkami, jinak moc dlouho nepřežijete. Nejdůležitějším aspektem celé hratelnosti je kooperace se členy tzv. G-Unit, což je trojice dalších černošských raperů, kteří Vám budou stát bok po boku. Máte dvě možnosti jakým způsobem Vám mohou pomoci. Buď jej necháte ovládat AI a nebo si zahrajete skrze internet a Vaším parťákem bude nějaký dobrodinec z Vašeho friendlistu. Pro mě osobně bylo velkým zklamáním, že hra nepodporuje možnost hraní v tzv. split screenu, takže si na jedné konzoli ve dvou prostě nezahrajete, což je škoda, protože ve dvou je určitě mnohem zábavnější než s AI.

Ve hrách, kde 90 procent herního času trávíte střílením, je potřeba zaměřit se na veškeré možnosti zbrojního arzenálu, který hra nabízí. Ty jsou rozděleny do čtyř různých kategorií. Pistole, střelné zbraně na krátkou vzdálenost (brokovnice), několik druhů různých samopalů a na závěr (bez překvapení) jsou to zbraně způsobující pěkné exploze (bazuky apod.). Pokud pohrdnete tímto výběrem, máte možnost likvidovat nepřátele i pomocí tzv. executionů (poprav), které jsou opravdu efektní a nutno říct, že ne zrovna málo drsné.Všechny zbraně a speciální pohyby je možno dokupovat v průběhu hry skrze telefonní budky, kde na druhém konci drátu sedí Váš dealer (zbraní nikoli cracku). Položek na seznamu je celkem dost a ke konci hry už jsem byl opravdu připraven na cokoli. K snadnější likvidaci slouží i možnost zpomalení času (známe z Maxe Payna a nebo ze Strangleholdu), ale já osobně jsem ji využíval pouze v případě ničení bossů (nebo lépe řečeno helikoptér) a plnění některých obzvláště těžkých úkolů (viz další odstavec).

Zpestřením hry jsou i různé speciální úkoly, které se objevují v průběhu všech misí a je jich několik desítek. V čem spočívají? Na obrazovce se objeví úkol a odpočítávání času, kolik Vám k jeho splnění zbývá. Nejčastěji se jedná o zneškodnění určitého typu protivníka nebo získání určité sumy peněz (ty dostáváte od mrtvých nepřátel a také z beden, které se všude povalují). Za plnění těchto úkolů jste odměněni bodovým bonusem, který značí jak dobře jste daný level zahráli. Toto skóre je ovlivněno i tím jestli naleznete skryté terče a také plakáty nalepené na zdech (v každé kapitole jich je pět). Tímto bodovým hodnocením a vlastně i celým herním stylem mi hra připomíná cca rok starou hru pojmenovanou The Club, která bohužel nedopadla u hráčů ani kritiků nejlépe. Nevím, jestli je to postavou Fiftyho, ale tato hra je dle mého názoru ve většině aspektech kvalitnější.

Závěrem nezbývá než zhodnotit tento počin. Napadá mě ideální slovo jak jej charakterizovat – průměr. Hra ve většině ohledech neurazí, ale ani nijak extra nenadchne. Je relativně dobře hratelná a v online kooperaci je i zábavná. Potěší i výběr zbraní a efektní popravy. Faktem je, že hra je primárně určena milovníkům hudebního žánru a hlavní postavy hry a právě těmto lidem nebudou vadit ani některé výraznější chyby, které hra obsahuje. Nikterak zdařilý design úrovní a opakující se prvky, které ke konci hry už víceméně znepříjemňují dojem z celé hry. Chybou, kterou trochu nechápu je absence split screenu, což nejednoho hráče zamrzí. Každopádně Vám hra zabere jedno odpoledne a pro většinu hráčů to bude odpoledne, na které nebudou mít nějaké extra špatné ani dobré vzpomínky. Prostě průměr.